Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 264/2003

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

-69

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Františka Kučery v právní věci žalobkyně D. B., spol. s r.o., zastoupené JUDr. R. J., advokátem, proti žalované F., spol. s r.o., zast. JUDr. H. M., advokátkou, o zaplacení 71.675,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. října 2002, čj. -50, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Odvolací soud napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 6.2.2001, čj. -24, kterým soud prvního stupně zamítl žalobu na zaplacení částky 136.943,- Kč s 18% úrokem z prodlení ode dne 13.12.1996 do zaplacení, ve znění usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28.11.2001, čj. -39, kterým soud prvního stupně z důvodu částečného zpětvzetí žaloby zastavil řízení, co do částky 65.268,- Kč, a v tomto rozsahu zrušil svoje předchozí rozhodnutí ve věci.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně zastoupená advokátem včas dovolání. V něm uvádí, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení a také, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. V čem spatřuje nesprávné právní posouzení věci dovolatelka neuvádí. Její argumentace se týká pouze druhého dovolacího důvodu. Konkrétně spatřuje vadu řízení v tom, že soud prvního stupně dne 6.2.2001 jednal v nepřítomnosti žalobkyně (i jejího právního zástupce), přestože její zástupce dne 6.2.2001 doručil soudu omluvu z jednání z důvodu pracovní neschopnosti. Vzhledem k těmto skutečnostem navrhuje dovolatelka, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolání není přípustné.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ). V případě dovolání směřujícího proti meritornímu rozsudku odvolacího soudu lze obecně přípustnost dovolání opřít o ustanovení

Přípustnost dovolání podle ustanovení ) není dána, neboť odvolací soud v tomto případě rozhodnutí soudu prvního stupně nezměnil, ale potvrdil. Dovolaní není přípustné ani podle ustanovení , neboť potvrzené rozhodnutí soudu prvního stupně je prvním rozhodnutím tohoto soudu ve věci. Konečně není dovolání přípustné ani podle ustanovení ve spojení s ustanovením Dle posledně zmiňovaného ustanovení má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem. Taková situace však v této věci nenastala, neboť žaloba byla zamítnuta z toho důvodu, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno. Napadené rozhodnutí tedy není založeno na posouzení právních otázek a rozhodnutí nemá zásadní právní význam.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení věty první a odmítl.

Pokud jde o dovolatelkou tvrzenou vadu řízení, dovolací soud k ní uvádí, že spíše než o vadu řízení uvedenou v ustanovení by mohlo teoreticky jít o vadu uvedenou v ustanovení Vadami uvedenými v posledně zmiňovaném ustanovení se však dovolací soud může zabývat jen za situace, kdy je dovolání přípustné ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením , a , neboť žalobkyně nemá na náhradu těchto nákladů právo a žalované v souvislosti s tímto řízením náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 23. září 2003

JUDr. Ivana Štenglová, v.r.

předsedkyně senátu