Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 959/2003

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný M. K. podal prostřednictvím obhájce dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 4. 2003, sp. zn. , jímž bylo podle § 256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Karviné, pobočka v Havířově ze dne 6. 1. 2003. Navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a věc „vrátil k dalšímu řízení“, a to s odkazem na dovolací důvod stanovený v § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř.

Dovolatel v užitém mimořádném opravném prostředku namítl, že v rámci provedeného dokazování nebyla prokázána subjektivní stránka trestného činu krádeže podle § 247 odst. 1 trestního zákona a to již v řízení před soudem prvního stupně, který jej uvedeným trestným činem také uznal vinným. Poukázal na nepravdivé výpovědi svědků ve věci slyšených s tím, že odvolací soud takto vycházel z nesprávně zjištěného skutkového stavu a navíc odmítl návrhy dovolatele na opětovný výslech svědků.

K podanému dovolání se státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství nevyjádřil.

Konečně také Nejvyšší soud zjistil, že v dané věci jsou splněny zákonné podmínky přípustnosti dovolání, stejně jako další náležitosti stanovené trestním řádem.

Samotný důvod dovolání uplatněný obviněným (§ 265 odst. 1 písm. l) tr. ř.) předpokládá existenci vady spočívající v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až g) tr. ř. V předmětné trestní věci se však o takový případ nejedná. Příslušný odvolací soud totiž rozhodl v provedeném odvolacím řízení ve kterém provedl přezkum podaného odvolání (řádného opravného prostředku), a to způsobem, který je souladný s hledisky vymezenými zákonem. Námitky v tomto směru uplatněné dovolatelem jsou v daných souvislostech zjevně neopodstatněné, když odvolací soud v důvodech napadeného rozhodnutí také vysvětlil, proč odmítl navrhované důkazy. V tomto směru lze proto odkázat na důvody obsažené v předmětném rozhodnutí Krajského soudu Ostrava, stejně jako na argumentaci týkající se jeho úvahy o formě zavinění.

Podstata argumentace uvedená dovolatelem však spočívá v jeho výhradách k soudy zjištěnému skutkovému stavu. Z hlediska celkové konstrukce dovolacích důvodů tak, jak je v trestním řádu vymezena však není možné dovolávat se přezkoumání skutkových zjištění, na kterých je napadené rozhodnutí založeno. Skutkový stav je totiž při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně posouzeny, tedy zda jsou správně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Není tak úkolem Nejvyššího soudu hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř., když případné skutkové vady nejsou důsledkem nesprávného hmotně právního názoru. V řízení o dovolání se tak nelze na podkladě uvedeného (ani jiného) dovolacího důvodu domáhat revize zjištěného skutkového stavu věci, nelze v něm ani odstranit případnou právní vadu ani tehdy, je-li skutkovým zjištěním podmíněna. Jak již řečeno, v dané věci uplatněné dovolací námitky směřují výlučně do oblasti skutkových zjištění. V této souvislosti je ovšem na místě uvést, že přes citaci zákonného důvodu v samotném dovolání /§ 265b odst. 1 písm. l) tr. ř./ však argumenty obsažené v dovolání vycházejí z důvodů, které v zákoně obsaženy nejsou. Lze tak uzavřít, že dovolání se neopírá o důvody zákonem vymezené.

S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo, než podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout, protože bylo podáno z jiných důvodů než vymezených ustanovením § 265b tr. ř.

Poučení:Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 17. září 2003

Předseda senátu :

Mgr. Josef Hendrych

Vypracoval :

JUDr. Vladimír Jurka