Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Odo 8/2003

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

-91

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud prvního stupně rozhodl rozsudkem ze dne 26.10.1999, č.j. -54 v předmětném sporu, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 99.782,25 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a že žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 1.996,- Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). Usnesením ze dne 26.10.1999, č.j. -59, pak soud prvního stupně doplnil výrok rozsudku III., že žalovaný je povinen zaplatit „Čs.“ státu, Krajskému soudu v Ústí nad Labem, svědečné ve výši 1.370,80 Kč do tří dnů od vyhlášení rozsudku.

Proti shora uvedenému rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení (, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „“) a důvodnost o ustanovení s tím, že jde o rozhodnutí zásadního právního významu.

Dovolatel považuje za nesprávný názor odvolacího soudu, že cena uhlí a koksu, o jejíž zaplacení jde, byla regulována v rozhodné době jako cena maximální a mohla být i dohodnuta, pokud překročila stanovenou mez. Žalovaný přebíral zboží od tehdejší „státní organizace“ a spoléhal na to, že ceny uvedené v přejímacím protokolu odpovídají platným cenovým předpisům. Až dodatečně zjistil, že ani jedna z cen, uvedených v protokolu, nebyla uvedena v katalogu. Důkazní břemeno o doložení výše ceny spočívá na žalobci, soudy obou stupňů se však s námitkou žalovaného v tomto směru vypořádaly tak, že důkazní břemeno jde k tíži žalovaného. Jestliže napadená rozhodnutí vycházejí z opačného právního závěru ohledně „předložení důkazů“, řeší předmětnou otázku zásadního právního významu nesprávně.

Dovolatel proto navrhuje, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení a současně navrhuje odložení vykonatelnosti napadeného rozsudku podle

Podle bodu 17., hlavy I., části dvanácté, , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proto rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle ve znění účinném před 1. lednem 2001. Odvolací soud postupoval, jak výslovně uvedl v odůvodnění svého rozsudku, podle ve znění účinném do 31.12.2000 a stejně postupoval i dovolací soud.

Odkaz dovolatele na výše cit. ustanovení o přípustnosti a důvodnosti dovolání je tudíž nesprávný.

Vady uvedené v dovolatel nenamítal a z obsahu spisu se nepodávají.

Dovolací soud se proto zabýval přípustností dovolání ve smyslu uváděném dovolatelem, tj. podle ustanovení a 2

Odvolací soud přípustnost dovolání ve výroku svého rozhodnutí nevyslovil (ustanovení ) a dovolací soud tedy zkoumal, zda jsou dány podmínky podle odstavce 2 cit. ustanovení. Podle tohoto ustanovení nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením potvrzujícího rozsudku nebo před vyhlášením (vydáním) usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, je dovolání podané tímto účastníkem přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam.

Podle obsahu spisu žalovaný návrh na vyslovení přípustnosti dovolání neučinil a není proto naplněn předpoklad pro přípustnost dovolání podle předmětného ustanovení.

Protože dovolání v dané věci není přípustné ani podle , dovolací soud je podle ustanovení ve vazbě na ustanovení odmítl.

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením věta první (per analogiam) v návaznosti na a Dovolatel zavinil, že dovolání muselo být odmítnuto, přičemž žalobci v řízení o dovolání náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně 11. září 2003

JUDr. František Faldyna, CSc., v.r.

předseda senátu