Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Odo 786/2002

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

-106

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobkyně Ing. D. C., správkyně konkursní podstaty úpadkyně E. L., a.s., proti žalované Š. T. a.s., zast. prof. JUDr. M. B., advokátem, o 1,160.910,40 Kč, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. , o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. června 2002 č. j. - 71, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 13. 2. 2002, č. j. - 39, odmítl odpor žalované proti platebnímu rozkazu téhož soudu ze dne 21. 1. 2002, č. j. Ro 942/2001 - 21, podle s odůvodněním, že odpor byl podán opožděně.

K odvolání žalované Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 20. 6. 2002, č. j. - 71, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud dospěl taktéž k závěru, že žalovaná podala odpor proti platebnímu rozkazu soudu prvního stupně ze dne 21. 1. 2002, č. j. Ro 942/2001 – 21, opožděně.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala žalovaná společně s návrhem na odložení vykonatelnosti dovolání, jehož přípustnost spatřuje v ustanovení , podle něhož je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu, což neplatí, jestliže byl odmítnut návrh na předběžné opatření ( ). Své dovolání žalovaná podrobně odůvodňuje a navrhuje odložení vykonatelnosti usnesení soudů obou stupňů, a zrušení rozhodnutí odvolacího soudu.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací věc projednal podle ( , , ve znění účinném od 1. 1. 2001 - dále též jen „ “) a dospěl k závěru, že dovolání žalované není přípustné.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení , , a

V posuzovaném případě žalovaná dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odporu proti platebnímu rozkazu pro opožděnost.

Přípustnost dovolání podle ustanovení není dána, a to již z toho důvodu, že usnesením odvolacího soudu nebylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým by bylo rozhodnuto ve věci samé. Dovolání není přípustné podle ustanovení a , protože usnesením soudu prvního stupně nebylo rozhodnuto ve věcech, které jsou v uvedených ustanoveních taxativně vyjmenovány. Přípustnost dovolání nevyplývá ani z ustanovení a 2 , neboť nejde o případy v těchto ustanoveních uvedené. Přípustnost dovolání nelze dovozovat ani z ustanovení , neboť podle tohoto ustanovení lze podat dovolání jen tehdy, bylo-li potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž byla postupem podle ustanovení odmítnuta žaloba, popřípadě jímž byl podle tohoto ustanovení odmítnut jiný návrh na zahájení řízení, a nikoliv odmítl-li soud prvního stupně podle ustanovení věty první odpor proti platebnímu rozkazu pro opožděnost (srovnej usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 4. 2002, sp. zn. , publikované v časopise Soudní judikatura č. 5/2002 pod číslem 89).

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalované směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud proto její dovolání podle ustanovení věty první a odmítl.

Dovolání bylo odmítnuto, u žalobkyně však žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení zjištěny nebyly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení , a výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 11. září 2003

JUDr. František Faldyna, CSc., v.r.

předseda senátu