Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
36 C 132/2021
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Dobešovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 81 920 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 81 920 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 694,77 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 55 333,81 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 2 407,02 Kč a úroku ve výši 29 % ročně z částky 55 333,81 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 12 216 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 81 920 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 694,77 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 55 333,81 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba o zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 2 407,02 Kč a úroku ve výši 29 % ročně z částky 55 333,81 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 12 216 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 81 920 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřely právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba, IČO) a žalovaná – po řádném posouzení schopnosti žalované splácet zápůjčku - dne 22. 11. 2017 smlouvu o zápůjčce číslo na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované v hotovosti při podpisu smlouvy finanční prostředky ve výši 80 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou půjčku vrátit spolu s částkou 50 907 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 26 367 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně dle ujednání na straně 1. smlouvy), odměny za zpracování ve výši 9 628 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 14 912 Kč ve 24 měsíčních splátkách po 5 455 Kč, splatnost poslední splátky byla stanovena na 27. 11. 2019. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky požadovat úhradu dlužné jistiny ve výši 55 333,81 Kč a dlužného poplatku ve výši 26 586,19 Kč včetně zákonného úroku z prodlení z nesplacené jistiny od 6. 1. 2019 do zaplacení a úroku ve výši 29 % ročně z nesplacené jistiny od 28. 11. 2019 do zaplacení. Dne 20. 1. 2020 byla předmětná pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou postoupena na žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky, kterou žalovaná ani přes tuto upomínku neuhradila.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění účinném ke dni podání žaloby (dále jen„ o. s. ř. “), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoli jí bylo předmětné usnesení řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. o. s. ř.
4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba, IČO) a žalovaná uzavřely dne 22. 11. 2017 smlouvu o zápůjčce číslo jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky, a na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 80 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 50 907 Kč vrátit, a to ve 24 měsíčních splátkách po 5 455 Kč, přičemž poslední splátka měla činit 5 442 Kč. První splátka byla splatná v den, kdy uplyne měsíc od 5. kalendářního dne od podpisu smlouvy, každá další splátka byla splatná vždy do posledního dne následujícího měsíčního období. Poplatek ve výši 50 907 Kč byl tvořen v částce 26 367 Kč úrokem ve výši 29 % ročně ze zápůjčky, v částce 9 628 Kč poplatkem za zpracování a flexibilní splácení a v částce 14 912 Kč poplatkem za administrativní činnost. Žalovaná stvrdil podpisem na smlouvě převzetí částky 80 000 Kč v hotovosti (prokázáno smlouvou o zápůjčce číslo ze dne 22. 11. 2017). Z ujednání na 1. straně smlouvy byla ověřena výše výpůjční úrokové sazby (29 % ročně při 24 splátkách). Výpůjční úroková sazba byla stanovená jako pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Podle čl. 17 věta druhá smluvních podmínek pokud bude žalovaný v době splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Z čl. 10 smluvních podmínek soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným bylo sjednáno oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně v případě prodlení žalovaného se splátkou požadovat uhrazení celé zbývající neuhrazené části celkové dlužné částky (tj. ztráta výhody splátek). Toto právo mohla právní předchůdkyně žalobkyně uplatnit nejpozději do splatnosti nejbližší příští splátky, a to výzvou k úhradě dlužné splátky v dodatečné lhůtě alespoň 30 dní. Ze zákaznické karty sepsané se žalovanou právní předchůdkyní žalobkyně plyne, že žalovaná vykonává činnost OSVČ, její měsíční příjem žalované činil 31 683 Kč (tato skutečnost byla podle zákaznické karty ověřena z daňového přiznání žalované za rok 2016, příjmových dokladů), žalovaná neuvedla jiné závazky, bydlela v nájemním bydlení, odhadované měsíční výdaje stanovila na 18 000 Kč. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně neuplatnila své právo zesplatnit celý dluh žalované, nastala splatnost celého dluhu splatností poslední splátky, tj. dne 27. 11. 2019. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 včetně seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že výše uvedená pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována přípisem ze dne 20. 1. 2020 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020 včetně podacího lístku ze dne 14. 2. 2020). Přípisem ze dne 23. 4. 2020 včetně podacího lístku ze dne 24. 4. 2020 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k úhradě dlužné částky.
5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.
6. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
7. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
8. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Podle § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
11. Podle § 1880 odst. 1 o. z., nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.
12. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že návrh na vydání elektronického platebního rozkazu byl podán zčásti důvodně. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky podle výše specifikované smlouvy poté, co posoudila schopnost žalované svůj závazek splácet, čímž splnila svůj závazek z ní plynoucí, žalovaná však svou povinnost poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem vrátit nesplnila. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu návrhem nárokované částky 81 920 Kč skládající se z dlužné jistiny ve výši 55 333,81 Kč a dlužného poplatku ve výši 26 586,19 Kč i se zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny úvěru za dobu ode dne marného uplynutí měsíční lhůty po úhradě poslední splátky (tj. od data 6. 1. 2019, jak požaduje žalobkyně v žalobním návrhu) do zaplacení, přičemž za období od 6. 1. 2019 do 20. 1. 2020 (tj. ke dni postoupení pohledávky) tento úrok kapitalizovala částkou uvedenou ve výroku I. rozsudku. Soud tak přiznal žalobkyni nárokovanou částku spolu se zákonným úrokem z prodlení v rozsahu, v jakém žalobkyně navrhovala tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
13. Žalobkyně dále požadovala zaplacení smluvního úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny, a to za období od 28. 11. 2019 do zaplacení, přičemž za období od 28. 11. 2019 do 20. 1. 2020 (tj. ke dni postoupení pohledávky) tento úrok kapitalizovala částkou uvedenou ve výroku II. rozsudku. Soud však v této části shledal žalobu zcela nedůvodnou, neboť smluvní úrok ve výši 29 % nebyl takto mezi účastníky sjednán. Žalobkyně odkazovala na ujednání na 1. straně smlouvy, z tohoto ujednání dle názoru soudu však nárok žalobkyně na smluvní úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny nevyplývá. Ze smlouvy je zřejmé, že smluvní úrok byl sjednán pevnou částkou ve výši 26 367 Kč, přičemž takto byl úrok vypočten za použití úrokové sazby 29 % ročně (tj. právě na základě ujednání na 1. straně smlouvy dole). Dle čl. 17 smluvních podmínek byla smlouva uzavřena na dobu určitou do splatnosti poslední ze sjednaných splátek, a v případě prodlení žalované s úhradou některé ze splátek nebo neuhrazení poslední splátky řádně a včas měla být účinnost smlouvy prodloužena až do řádného zaplacení celkové dlužné částky. V daném případě tak nepochybně došlo k prodloužení doby trvání smlouvy s ohledem na prodlení žalované, která jednotlivé splátky včetně poslední splátky nehradila řádně a včas. V případě prodloužení smlouvy žalobkyni právo na zaplacení smluvního úroku z dlužné jistiny ve výši 29 % ročně nevzniklo. Jiný výklad není možný, jelikož ve smlouvě samotné je úrok jednoznačně vyjádřen pevnou částkou a„ odvození“ dalšího úroku z ujednání na 1. straně smlouvy neodpovídá podle soudu znění psanému textu smlouvy. Měla-li by být tímto ujednáním či smluvními podmínkami založena další obdobná povinnost nad rámec textu smlouvy samotného, pak (odhlédneme-li od otázky, v jakých případech je takový postup ve spotřebitelském právu vůbec možný) musí být tato nová povinnost vyjádřena zcela jednoznačně a srozumitelně, což v projednávané věci nepochybně není splněno. Soud proto nárok žalobkyně na zaplacení dalšího smluvního úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla částečně neúspěšná (byla zohledněna jistina a úroky požadované do vyhlášení rozsudku), poměrnou náhradu nákladů řízení v rozsahu 60,28 % (žalobkyně byla úspěšná co do jistiny a úroku z prodlení; co do smluvního úroku kapitalizovaného a požadovaného procentní sazbou do budoucna byla žaloba zamítnuta). Náklady řízení žalobkyni vznikly v celkové výši 20 265,40 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 277 Kč, z odměny za zastupování účastníka advokátem podle § 6 odst. 1 , § 7 bod. 5. a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „a. t.“) za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a. t. po 4 380 Kč (tj. příprava a převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění), z částky 900 Kč představují paušální náhradu hotových výdajů za tři úkony právní služby podle § 13 odst. 4 a. t., a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , neboť zástupce žalobkyně doložil osvědčení o registraci plátce této daně. Žalobkyni náleží jejich poměrná část v částce 12 216 Kč (po zaokrouhlení).
15. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. o. s. ř. ), když soud neshledal důvody pro její prodloužení či stanovení splátek; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř. o. s. ř. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb. ) u soudního exekutora.