Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 286/2003

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

-190

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 18. května 2000, č. j. -68 (nyní č. l. 71) ve znění opravného usnesení ze dne 23. srpna 2000, č. j. -78 (nyní č. l. 82) zamítl žalobu o určení, že ve výroku označená dohoda o převodu členských práv a povinností (dále též jen „dohoda“) je neplatná (bod I. výroku), zastavil řízení ohledně veškerých dalších nároků žalobce obsažených v podání ze dne 21. září 1999 a vrátil žalobci 500,- Kč jako polovinu v kolcích zaplaceného soudního poplatku (bod II. výroku), dále zastavil řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření a vrátil žalobci 250,- Kč jako polovinu v kolcích zaplaceného soudního poplatku (bod III. výroku) a uložil žalobci zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 4.300,- Kč (bod IV. výroku). Zamítavý výrok rozsudku odůvodnil soud prvního stupně nedostatkem naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném určení (ve smyslu ustanovení - dále též jen „ “).

K odvolání žalobce, směřujícímu jen proti bodům I. a IV. výroku rozsudku, Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 15. října 2002, č.j. – 128, rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadených částech potvrdil. Odvolací soud přisvědčil závěru soudu prvního stupně, že žalobce nemá naléhavý právní zájem na určení neplatnosti dohody, neboť takové určení mu nezajistí obnovení práv k bytu, jehož se převod členských práv a povinností týká.

Proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé podal žalobce včas dovolání, uváděje, že má po právní stránce zásadní význam. V dovolání pak snáší argumenty na podporu závěru, že úsudek odvolacího soudu o nedostatku naléhavého právního zájmu na požadovaném určení správný není, a požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil obvodnímu soudu k dalšímu řízení.

Podle bodu 17., hlavy první, části dvanácté, , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle ve znění účinném před 1. lednem 2001). O takový případ jde i v této věci, jelikož odvolací soud odvolání (jak se výslovně podává z odůvodnění jeho rozsudku) ve shodě s bodem 15., hlavy první, části dvanácté , rovněž projednal a rozhodl o něm podle dosavadního znění .

Dovolání v této věci není přípustné.

Dle , dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti rozsudku upravují ustanovení , a

Podle dovolání přípustné není, neboť rozsudek odvolacího soudu nebyl rozsudkem měnícím, nýbrž potvrzujícím a nejde ani o situaci předjímanou ustanovením (rozsudek ze dne 18. května 2000 je prvním rozsudkem obvodního soudu ve věci). Podmínky stanovené v daná věc rovněž nesplňuje, neboť odvolací soud výrokem svého rozhodnutí přípustnost dovolání nevyslovil (odstavec 1) a dovolatel návrh na vyslovení přípustnosti dovolání před vyhlášením napadeného rozsudku nevznesl (odstavec 2).

Zbývá posoudit přípustnost dovolání podle ustanovení Toto ustanovení spojuje přípustnost dovolání proti každému rozhodnutí odvolacího soudu (s výjimkami zakotvenými v odstavci druhém) s takovými hrubými vadami řízení a rozhodnutí, které činí rozhodnutí odvolacího soudu zmatečným. Žádnou z vad v tomto ustanovení vypočtených však dovolatel netvrdí a ani z obsahu spisu se taková vada nepodává.

Tento závěr s sebou nese konečné posouzení podaného dovolání jako nepřípustného; Nejvyšší soud je proto, aniž ve věci nařizoval jednání ( věta první ), odmítl ( , ).

Dovolatel z procesního hlediska zavinil, že dovolání bylo odmítnuto, u žalovaného však žádné náklady dovolacího řízení zjištěny nebyly. Tomu ve smyslu ustanovení , věty prvé (per analogiam), a odpovídá výrok o tom, že žádný z účastníků nemá na náhradu těchto nákladů právo.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 4. září 2003

JUDr. Zdeněk Krčmář, v.r.

předseda senátu