Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
19 C 108/2021
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu titul Markem Jägerem, titul za jménem, jako samosoudcem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částka s úrokem ve výši 76, 78 % p.a. z částky 28 598, částka od datum do zaplacení, nanejvýš však do doby, než výše úroku dosáhne částky částka, a s úrokem z prodlení ve výši 9, 75 % p.a. z částky částka od datum
do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit státu soudní poplatek ve výši částka na účet Okresního soudu v Kolíně č.ú. číslo, variabilní symbol,
a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem ve výši 76, 78 % p.a. z částky 28 598, [částka] od [datum] do zaplacení, nanejvýš však do doby, než výše úroku dosáhne částky [částka], a s úrokem z prodlení ve výši 9, 75 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit státu soudní poplatek ve výši [částka] na účet Okresního soudu v Kolíně č.ú. [číslo], [variabilní symbol], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částka s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalobkyně jako úvěrující uzavřela dne datum (správně dne datum) se žalovaným jako úvěrovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal je žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 110, 49 % p.a., a to ve třiceti měsíčních splátkách
po částka. Žalovaný se však ocitl v prodlení se splněním tohoto dluhu a jeho prodlení trvalo déle než šedesát dnů. V důsledku toho pohledávka žalobkyně za žalovaným dospěla jako celek. Žalobkyně tak má za žalovaným pohledávku na zaplacení 28 958, částka, z níž žalobkyně po žalovaném žádá jen částka, zvýšenou o úrok ve výši částka za období do datum, který se stal součástí jistiny pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků. Jejím příslušenstvím je úrok ve výši 76, 78 % p.a. z částky 28 958, částka
od datum do zaplacení, nanejvýš však do doby, než výše úroku dosáhne částky částka, a úrok z prodlení v zákonné výši 9, 75 % p.a. z částky částka od datum
do zaplacení. Vedle toho žalobkyni vzniklo též právo na zaplacení smluvní pokuty
za prodlení se splněním ujednaných splátek, které dospěly dne datum, dne datum, dne datum, dne datum, dne datum, dne datum, dne datum a dne
datum, jež trvalo déle než patnáct dnů, ve výši po 248, částka, a smluvní pokuty
za prodlení se splnění splátky, která dospěla dne datum, jež trvalo déle než třicet dnů, ve výši 394, částka, tj. celkem 2 333, částka, z nichž žalobkyně žádá po žalovaném částka, a dále smluvní pokuty za prodlení žalovaného se splněním pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků ve výši 0, 1 % denně z částky 50 606, částka od datum do datum, tj. částka. Žalovaný tyto pohledávky nesplnil ani přes výzvu žalobkyně ze dne datum.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Z výpisu žalobkyně ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného Českou národní bankou soud zjistil, že žalobkyně je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení.
4. Z nabídky žalovaného jako úvěrovaného na uzavření smlouvy o úvěru ze dne datum, kterou žalobkyně jako úvěrující přijala, soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal je žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 110, 49 % p.a., a to ve 30 měsíčních splátkách po částka (část A) bod II. a III. smlouvy o úvěru). Tato nabídka dále odkazovala na smluvní ujednání smlouvy o úvěru ze dne datum (část B) bod XVI. smlouvy o úvěru).
5. Z dopisu žalobkyně žalovanému ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně přijala nabídku žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru, a předložila žalovanému rozpis ujednaných splátek. Tento dopis žalovanému doručila dne datum, jak vyplývá z obálky zásilky, která jej obsahovala.
6. Ze smluvních ujednání smlouvy o úvěru ze dne datum soud zjistil, že v případě prodlení žalovaného s plněním ujednaných splátek se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 8 % z dlužné částky, trvá-li takové prodlení alespoň patnáct dnů (čl. 12 odst. číslo písm. a) obchodních podmínek), a ve výši 13 % z dlužné částky, trvá-li prodlení žalovaného alespoň třicet dnů (čl. 12 odst. číslo písm. b) obchodních podmínek). Bude-li prodlení žalovaného s plněním některé ze splátek trvat alespoň šedesát dnů nebo ocitne-li se v prodlení se splněním dvou splátek, dospěje dluh založený smlouvou o úvěru jako celek
(čl. 12 odst. číslo písm. b) smlouvy o úvěru) a žalobkyni vznikne též právo na smluvní pokutu ve výši 25 % z dlužné částky (čl. 12 odst. číslo smlouvy o úvěru).
7. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalobkyně žalovanému poukázala částka dne
datum.
8. Z výzvy žalobkyně žalovanému ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu žalobkyně odeslala žalovanému dne datum, jak soud zjistil z poštovního podacího archu.
9. Žalovaný tedy jako úvěrovaný uzavřel dne datum se žalobkyní jako úvěrující smlouvu
o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal je žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 110, 49 % p.a.,
a to ve třiceti měsíčních splátkách po částka. Tento dluh účastníci řízení utvrdili smluvní pokutou ve výši 8 % z dlužné částky, trvá-li prodlení žalovaného s plněním ujednaných splátek alespoň patnáct dnů, a ve výši 13 % z dlužné částky, trvá-li takové prodlení alespoň třicet dnů, a dále smluvní pokutou ve výši 25 % z dlužné částky v případě, že prodlení žalovaného trvá i poté, co v jeho důsledku dospěla pohledávka založená smlouvou o úvěru jako celek. Žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, dopisem ze dne datum.
10. Z listiny označené za kartu klienta ze dne datum, z výpisu žalovaného z nebankovního registru klientských informací ze dne datum, z prohlášení účastníků řízení ze dne datum, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne datum, z nabídky žalovaného na uzavření dohody o změně splatnosti ze dne datum, z kopie občanského průkazu žalovaného, z dohody o změně smlouvy o úvěru ze dne datum ani z vyjádření titul. jméno příjmení ze dne datum soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc. Žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc soud nezískal ani z dopisu žalobkyně žalovanému ze dne datum, protože žalobkyně ani přes výzvu soudu nenavrhla žádný důkazní prostředek k prokázání svého skutkového tvrzení, že jej žalobkyně žalovanému doručila.
11. Soud zamítl návrh žalobkyně na provedení důkazu čestným prohlášením o doručení výzvy žalobkyně žalovanému ze dne datum, protože již provedené důkazy ustavují skutkový děj v rozsahu potřebném pro rozhodnutí.
12. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky
v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
14. Podle § 6 odst. 1 věta první zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu a věřitel je povinen v ní uvést informace stanovené v příloze číslo k tomuto zákonu.
15. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
16. Podle § 9 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
17. Není-li prokázán opak, má se podle § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru za to,
že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 zákona o spotřebitelském úvěru nesplnil.
18. Bez zřetele k povinnosti žalovaného jako spotřebitele poskytnout žalobkyni úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod číslo).
19. Žalobkyně skutkově tvrdila, že prověřila údaje, které jí o svých příjmech a pravidelných výdajích sdělil žalovaný, na základě vyúčtování mzdy žalovaného. Vedle toho žalobkyně ověřila, že žalovaný není veden v registru dlužníků vedeném sdružením příjmení
a v nebankovním registru klientských informací.
20. Z listiny označené za hodnocení klienta soud zjistil, že žalovaný uvedl žalobkyni, že dosahuje čistého příjmu ve výši částka, jeho výdaje na bydlení činí částka, splátky jiných dluhů vůči žalobkyni částka a celkové výdaje částka.
21. Z pracovní smlouvy, kterou žalovaný jako zaměstnanec uzavřel dne datum s právnická osoba, jako zaměstnavatelkou, soud zjistil, že žalovaný vykonává práci v pracovním poměru k této zaměstnavatelce.
22. Z vyúčtování mzdy za období února 2014, které žalovaný předložil žalobkyni, vyplývá,
že v uvedeném období žalovaná dosáhl mzdy ve výši částka čistého.
23. Z vyúčtování mzdy za období března 2014, které žalovaný předložil žalobkyni, vyplývá,
že v uvedeném období žalovaná dosáhl mzdy ve výši částka čistého.
24. Z vyúčtování mzdy za období dubna 2014, které žalovaný předložil žalobkyni, vyplývá,
že v uvedeném období žalovaná dosáhl mzdy ve výši částka čistého.
25. Z vyúčtování mzdy za období května 2014, které žalovaný předložil žalobkyni, vyplývá,
že v uvedeném období žalovaná dosáhl mzdy ve výši částka čistého.
26. Z výpisu z účtu vedeného pro žalovaného za období od datum do datum soud zjistil, že počáteční zůstatek na tomto účtu činil – 4 350, částka a konečný zůstatek dosahoval – 3 997, částka.
27. Z výpisu záznamů registru vedeného sdružením příjmení ze dne datum soud zjistil, že žalovaný nebyl v prodlení s plněním dluhů.
28. Z toho vyplývá, že na základě dokladů, které jí žalovaný před uzavřením smlouvy o úvěru předložil, nemohla žalobkyně s vynaložením odborné péče posoudit úvěruschopnost žalované, protože z nich vyplýval jen pravidelný příjem žalovaného, avšak chyběly podklady
o výši pravidelných výdajů žalovaného, s výjimkou splátek jiných dluhů žalovaného vůči žalobkyni. Bez jejich znalosti přitom nebylo možné zjistit, zda žalovaný má dostatek volných peněžních prostředků k plnění ujednaných splátek.
29. Mimoto z výpisu z účtu vedeného pro žalovaného naopak bylo možné zjistit, že trvale vykazoval záporný zůstatek. Již tato okolnost musela vyvolat pochybnosti o tom,
zda po zaplacení jejích výdajů by žalovaný ještě mohl plnit ujednané splátky.
30. Žalobkyni se tedy nepodařilo vyvrátit právní domněnku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované nastolenou podle § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru.
31. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle
§ 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.
32. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.
33. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
34. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaný námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesl.
35. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008 číslo o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.
36. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce
za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.
37. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.
38. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována
za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti
a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla
pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).
39. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu,
že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).
40. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.
41. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.
42. Smlouva o úvěru, kterou účastníci řízení uzavřeli dne datum, je tedy neplatná, protože žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.
43. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
44. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
45. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho,
co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala,
co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí
i v případě, byl-li závazek zrušen.
46. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
47. Žalobkyni proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalovanému podle smlouvy o úvěru, tj. ve výši částka. Se zřetelem k tomu, že žalovaná zaplatila žalobkyni 46 385, částka, jak skutkově tvrdila žalobkyně, zanikla pohledávka, která je předmětem řízení v projednávané věci, splněním již v době před jeho zahájením.
48. Z těchto důvodů soud žalobu zamítl.
49. Plně procesně úspěšnému žalovanému přísluší právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Žalovanému však v projednávané věci nevznikly náklady, jejichž náhradu by mohl žádat, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
50. Žalobkyně nezaplatila soudní poplatek za řízení v době jeho splatnosti a soud jí v době
před nařízeným jednáním nedoručil výzvu k jeho zaplacení. Z tohoto důvodu soud uložil žalobci, aby zaplatil soudní poplatek za řízení (§ 1 písm. a), § 2 odst. 1 písm. a), § 4 odst. 1 písm. a), § 5, § 6 odst. 1 a 7, § 7 odst. 1 a § 9 odst. 4 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb.,
o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů), a to ve výši částka (položka 1 bod 1. písm. b) přílohy zákona o soudních poplatcích).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.