Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 834/2001

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

-192

U S N E S E N Í

Dovolání se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 17. dubna 2001, č. j.  140 (poté, co jeho předchozí zamítavé usnesení ze dne 16. prosince 1999, č. j.  84, Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 21. července 2000, č. j. - 98, zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení), prohlásil konkurs na majetek dlužníka, uzavíraje na základě předložených listin, že navrhující věřitelka ve smyslu ustanovení , o konkursu a vyrovnání (dále též jen „ZKV“) doložila splatné pohledávky za dlužníkem z úvěrových smluv v celkové výši 41.611.123,68 Kč, a že dlužník je v úpadku, jelikož v intencích ZKV má více věřitelů, kterým neplní po delší dobu splatné závazky. Vedle navrhující věřitelky přitom za dalšího věřitele dlužníka pokládal Okresní správu sociálního zabezpečení v Litoměřicích (dále též jen „okresní správa“), s pohledávkou ve výši 78.055,- Kč.

K odvolání dlužníka Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 21. srpna 2001, č. j.  163, usnesení soudu prvního stupně potvrdil, když přisvědčil závěru soudu prvního stupně. K pohledávce okresní správy doplnil, že podle sdělení této věřitelky dlužník nedodržel 16. března 2000 sjednaný splátkový režim k úhradě pojistného a penále, který byl proto 14. srpna 2000 zrušen. K námitce dlužníka, že bylo povinností navrhující věřitelky využít k uspokojení pohledávky poskytnuté bankovní záruky, odvolací soud dodal, že je věcí věřitele, zda využije některého ze zajišťovacích institutů (má-li je vůbec k dispozici). Zřízením zajištění dluh splněn není.

Dlužník podal proti usnesení odvolacího soudu včas dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení (dále též jen „ “), namítaje, že odvolací soud při svém rozhodování vycházel z nepodložených skutečností. Konkrétně dovolatel uvádí, že vůči okresní správě pokračuje toliko ve splátkách penále, neboť dávky sociálního pojištění byly v plné míře uhrazeny. Pohledávka P. č. B., s. r. o. (dále též jen „společnost“) pak byla smlouvou ze dne 31. května 2000 za úplatu postoupena T. K., takže za dlužníka (správně za věřitele) nelze pokládat tuto společnost. Závěrem, že je toliko na věřiteli, aby zvolil zákonem dovolený instrument k uspokojení své pohledávky, pak odvolací soud podle dovolatele zpochybnil zásady českého právního systému, zejména systému záruk. Je tím totiž porušena zásada platnosti smluv, v tomto případě úvěrové smlouvy, ve které je jasně dohodnuto, že v případě dovolatelovy platební neschopnosti přejde jeho povinnost uhradit poskytnutý úvěr na ručitele, kterým je Č. z. a r. b., a. s. Proto dovolatel požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.

Jelikož řízení u soudu prvního stupně bylo dokončeno (a rozhodnutí soudů obou stupňů vydána) po 1. lednu 2001, uplatní se pro dovolací řízení - v souladu s body 1., 15. a 17., hlavy první, části dvanácté, , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - ve znění účinném od 1. ledna 2001.

Dovolání je přípustné podle ustanovení , ve spojení s ustanovením , avšak není důvodné.

Dovolatel se v dovolání výslovně nepřihlašuje k žádnému z dovolacích důvodů taxativně vypočtených v ustanovení a 3 , z obsahového hlediska však co do námitek ke skutkovým zjištěním zjevně uplatňuje dovolací důvod uvedený v ustanovení (jímž lze odvolacímu soudu vytýkat, že jeho rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování) a co do nesouhlasu se závěrem o zajišťovacích institutech pak dovolací důvod dle (jímž lze namítat, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci).

Vady řízení, k nimž dovolací soud přihlíží z úřední povinnosti ( ), nejsou dovoláním namítány a nepodávají se ani z obsahu spisu; Nejvyšší soud se proto zabýval tím, zda jsou dány dovolací důvody uplatněné dovolatelem. V hranicích právních otázek formulovaných dovoláním pak zkoumal především správnost právního posouzení věci odvolacím soudem.

Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Podle ustanovení , obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, platí, že bankovní záruka vzniká písemným prohlášením banky v záruční ě, že uspokojí věřitele do výše určité peněžní částky podle obsahu záruční y, jestliže určitá třetí osoba (dlužník) nesplní určitý závazek nebo budou splněny jiné podmínky stanovené v záruční ě.

Bankovní záruka je právní teorií i soudní praxí chápána jako zvláštní druh ručení (zvláštní zejména potud, že jde typově o ručení za úplatu a že ručitelem může být jen banka), jde však – jak se podává i z dikce citovaného ustanovení – pouze o prostředek zajištění závazku dlužníka. Bez zřetele k tomu, že věřitel má možnost domáhat se uspokojení své splatné pohledávky za dlužníkem i po ručiteli (zde po ručiteli, jímž je v mezích institutu bankovní záruky banka), a že tak může činit i po prohlášení konkursu na majetek dlužníka (srov. § 27 odst. 5 poslední větu ZKV), není tímto zajištěním dotčena odpovědnost dlužníka za jeho závazky. Jinak řečeno, není-li dlužník sám (z vlastních prostředků) schopen splnit svůj závazek, pak bez zřetele k tomu, že jde o závazek zajištěný (ať již zástavním právem, ručením nebo – jako zde – bankovní zárukou), je plně opodstatněné k němu přihlédnout při úvaze o splnění předpokladů dlužníkova úpadku ve smyslu ustanovení § 1 odst. 2 ZKV (tedy při posouzení, zda dlužník má více věřitelů se splatnými závazky, které není schopen po delší dobu plnit). Právní posouzení věci odvolací soudem bylo tedy v řešení této otázky správné a dovolateli se v mezích dovolacího důvodu dle správnost napadeného rozhodnutí zpochybnit nepodařilo.

Nejvyšší soud pak neshledal dovolání opodstatněným ani z pohledu dovolacího důvodu dle Na skutkovém zjištění o existenci pohledávky společnosti vůči dlužníku totiž odvolací soud své úvahy nevybudoval (uváděje, že k osvědčení úpadku postačuje zjištění existence dvou věřitelů, za něž měl navrhující věřitelku a okresní správu) a pro závěr, že zde je další splatná pohledávka za dlužníkem ve výši 78.055,- Kč není významné, zda jde jen o pohledávku na penále nebo i o pohledávku na dlužném pojistném na sociálním zabezpečení.

Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání ( věta první ), dovolání jako nedůvodné usnesením zamítl ( a 6 ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 27. srpna 2003

JUDr. Zdeněk Krčmář, v.r.

předseda senátu