Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 C 226/2020

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Miroslavou Šebelovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

zastoupený advokátkou jméno příjmení

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 53 568 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty

takto:

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení pohledávky ve výši 53 568 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení, dále pohledávky ve výši 6 940,90 Kč, dále úroku ve výši 102,09 % ročně z částky 36 745,93 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 234 648 Kč.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení pohledávky ve výši 53 568 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, dále pohledávky ve výši 6 940,90 Kč, dále úroku ve výši 102,09 % ročně z částky 36 745,93 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 234 648 Kč. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětnou žalobou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 53 568 Kč s příslušenstvím, dále pohledávky 6 940 Kč a dále úroku ve výši 102,09 % ročně z částky 36 745,93 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru číslo (smlouva), žalovaný smlouvu podepsal dne datum, na základě smlouvy žalobce poskytl žalovanému na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 70 000 Kč, úvěr byl vyplacen dne datum. Žalovaný se zavázal úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 166,39 % ročně splácet ve 30 měsíčních splátkách ve výši 6 518 Kč splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem měsíc rok (pro úplnost soud doplňuje, že celkem měl žalovaný tak zaplatit 195 540 Kč, tedy téměř trojnásobek poskytnuté částky). Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného atd.), z uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné, dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích název a název. Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Bylo dále prověřeno, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u žalobce předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník jednající s žalovaným doporučil úvěr ke schválení. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru do data zesplatnění celého úvěru bylo žalobcem zaplaceno celkem 143 852 Kč. Před zesplatněním vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut ve výši 4 990 Kč, v důsledku prodlení žalovaného dále vzniklo právo žalobci na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 3 800 Kč. V důsledku prodlení došlo automaticky k zesplatnění úvěru dle smlouvy, kdy žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky číslo kdy nová jistina činí 44 778,18 Kč. Před zesplatněním úvěru byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné splátky a byla mu poskytnuta lhůta alespoň 30 dnů. Dle smlouvy žalobci dále vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení. Dlužnou částku žalovaný dne neuhradil ani po předžalobní výzvě.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil u jednání, kdy sdělil, že si půjčil částku 70 000 Kč, zaplatit měl něco kolem 160 000 Kč, půjčku si bral proto, že chtěl pomoci přítelkyni, ta slíbila, že se splácením pomůže, nepomáhá mu však. Je pravda, že úvěr přestal platit, a to proto, že na splácení neměl prostředky.

3. Skutkový stav zjišťoval soud na základě shodných tvrzení účastníků a dále na základě dokazování listinnými důkazy dle návrhu žalobce. Ze shodných tvrzení účastníků a ze samotné úvěrové smlouvy bylo prokázáno uzavření tvrzené smlouvy o úvěru číslo tvrzeného dne o tvrzeném obsahu (odst. 1), dále nebylo sporné vyplacení úvěru žalovanému ve výši 70 000 Kč a že žalovaný zaplatil na úvěr celkem částku 143 852 Kč, kdy tato částka vyplývá i z karty klienta a (č. l. 44).

4. Žalobce podle názoru soudu dostatečně netvrdil a neprokázal, že před uzavřením smlouvy s náležitou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to ani po poučení ve smyslu , 3 u jednání. K prověření úvěruschopnosti žalobce tvrdil výše uvedené v žalobních tvrzeních, k tomu předložil k důkazu formulář hodnocení klienta, ověření v registru název, ověření v registru název, doklady vztahující se k posouzení úvěruschopnosti žalovaného (pracovní smlouva, výplatní pásky, přehled transakcí z internetového bankovnictví, hodnocení klienta). Po poučení ve smyslu , 3 žalobce u jednání uvedl, že řádné posouzení úvěruschopnosti dostatečně tvrdil a prokázal, není v možnostech žalobce, aby o dlužníkovi zjišťoval vše, pokud neuvedl pravdu, pak se dostává do trestněprávní roviny, žádná další tvrzení ani důkazní návrhy tak soudu nepředestřel.

5. Z výpisu nebankovního registru klientských informací (č. l. 18) vyplývá skóre žalovaného 14, které dle vysvětlivek značí, že klient je v registru příliš nový, nebo má rozpracované žádosti. Z výpisu záznamů z registru název (č. l. 12) vyplývá, že u žalovaného je registrována dlužná částka po splatnosti, a to částka 3 999 Kč bez bližší specifikace, již z těchto dvou registrů nevyplyne bezproblémová úvěruschopnost žalovaného, kdy registr název jej označil buď za příliš nového klienta, nebo klienta s rozpracovanými žádostmi a z registru název vyplynulo, že již má registrovanou dlužnou částku po splatnosti. Žalobce dále předložil fotokopii pracovní smlouvy se zaměstnavatelem právnická osoba (č.l. 20 – 21), tato byla předložena ve fotokopii, kdy první strana je založena na č. l. 21 a v bodě 4 je sjednán pracovní poměr na dobu neurčitou od datum, tato strana končí bodem 5, následující strana je založena na č. l. 20, text pokračuje bodem 6 a obsahuje datum uzavření smlouvy datum, předložená smlouva tak nepůsobí věrohodně a není zřejmé, zda se jedná skutečně o kopii jedné pracovní smlouvy či o fotokopie stran z více smluv, když datem sjednání by mělo být datum datum a datum počátku pracovního poměru mělo být datum. K této úvaze vedla soud i skutečnost, že žalobce předložil dvě výplatní pásky (č. l. 17, č. l. 19), jednu za období 1/ 2018, druhou za období číslo, kdy zaměstnavatelem je právnická osoba, na jednom výplatním lístku je uvedeno jméno celé jméno žalovaného a číslo (č. l. 17), na druhém výplatním lístku je uvedeno jiné označení, a to celé jméno žalovaného. Není tedy zřejmé, zda se jedná o totožnou osobu zaměstnance a tedy žalovaného. obec mzda na lístku z č. l. 17 činí 20 412 Kč, na lístku č. l. 19 činí 21 393 Kč.

6. Z fotografie obrazovky na č. l. 22 až č. l. 23 vyplývá, že se jedná o přehled transakcí z internetového bankovnictví k účtu číslo, a to účastníka jméno příjmení, kdy je zaúčtována příchozí platba dne datum ve výši 21 393 Kč od právnická osoba a dne datum ve výši 20 412 právnická osoba, z těchto listin tedy nevyplývá, že by majitelem a disponentem účtu byl žalovaný. Jakékoliv doklady o výdajích žalovaného žalobce soudu nepředložil a není zřejmé, zda je požadoval od žalovaného (například výpis z účtu žalovaného za měsíce předcházející uzavření smlouvy tak, aby byla zřejmá skladba příjmů a výdajů žalovaného).

7. Žalobce dále soudu předložil u nazvanou Hodnocení klienta, ze které vyplývá, že byla vyplněna žalovaným, kdy jako čistý měsíční příjem klienta je zaznamenána částka 19 000 Kč ze zaměstnání, žádný jiný příjem, jako výdaje jsou zaznamenány částky životní minimum 3 410 Kč, výdaje na děti 2 000 Kč, počet dětí 1, spoření 0, splátky 0, bydlení 1 000 Kč, ostatní (doprava, kurzy, záliby a podobně) 400 Kč, ostatní rezerva 1 000 Kč, celkem výdaje 6 810 Kč, kdy jako volné příjmy je vyplněna částka 11 190 Kč. Již ze součtu výdajů uvedených v tomto hodnocení klienta je zřejmé, že tyto činí v součtu 7 810 Kč (3 410 Kč + 2 000 Kč + 1 000 Kč + 400 Kč + 1 000 Kč), na kartě je však zaznamenáno jako celkový výdaj částka 6 810 Kč. V údajích o žalovaném je uvedeno, že je zaměstnaný, svobodný, nežije s partnerkou ve společné domácnosti, jako forma bydlení je zaškrtnuta u rodičů.

8. Soud má za to, že takové hodnocení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr bylo ze strany žalobce provedeno zcela nedostatečně, případně žalobce dostatečně netvrdil a neprokázal, že úvěruschopnost hodnotil dostatečně. Tak jak soudu bylo tvrzeno a prokazováno, z toho vyplývá, že žalobce nezkoumal řádně poměry žalovaného, a to zejména, co se týče jeho výdajů, kdy se spolehl pouze na údaje uvedené žalovaným v tiskopise hodnocení klienta, kdy tyto údaje působí zcela nevěrohodně, zejména částka týkající se bydlení ve výši 1 000 Kč, i v případě, že by se jednalo o částku poskytovanou za bydlení rodičům, kdy tato skutečnost nebyla žalovaným nijak doložena, jedná se o částku za bydlení zcela nevěrohodnou, stejně tak částka na ostatní výdaje ve výši 400 Kč měsíčně je částkou zcela nevěrohodnou, kdy částka 400 Kč za výdaje žalovaného nemůže odpovídat skutečnosti, stejně tak částka na výživu nezletilého dítěte ve výši 2 000 Kč nepůsobí věrohodně, ostatně ani tato částka nebyla nijak doložena. Žalobce si nevyžádal výpis z účtu žalovaného alespoň za měsíc předcházející uzavření úvěrové smlouvy, ze kterého by překontroloval strukturu výdajů a zejména výši měsíčních výdajů žalovaného a mohl tak vyhodnotit, zda pravidelný čistý měsíční příjem ve srovnání s jeho obvyklými výdaji skutečně pokryje i sjednanou splátku ve výši 6 518 Kč, která není splátkou zanedbatelnou s ohledem na tvrzenou výši jediného příjmu žalovaného ve výši 19 000 Kč měsíčně. I pracovní poměr byl podle názoru soudu doložen nevěrohodným způsobem, viz výše pochybnosti o pracovní smlouvě. Za takového stavu neměl být předmětný úvěr žalovanému vůbec poskytován.

9. Z časových řad ARAd publikovaných Českou národní bankou bylo zjištěno, že průměrná úroková sazba u korunových úvěrů poskytovaných bankami domácnostem České republice v březnu 2018 činila 8,47 %.

10. Podle , (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

15. S ohledem na ustanovení , se soud nejprve zabýval tím, zda smlouva byla platně uzavřena, tedy zda žalobce před jejím uzavřením s náležitou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s tím, že tato povinnost je ukládána žalobci pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel úvěru neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele. Zároveň ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno za použití o. z. vyložit jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného jako spotřebitele.

16. Zároveň soud poukazuje na závěry Nejvyššího správního soudu v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, čj. -39, v němž vyložil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.).

17. V posuzované věci, jak vyplývá z výše uvedeného (odstavec 4 – 8) soud učinil závěr, že žalobce před poskytnutím úvěru řádně a dostatečně neposoudil úvěruschopnost žalovanému ve vztahu k poskytnutému úvěru. Předmětná úvěrová smlouva je z toho důvodu absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z. a tudíž z něj nemohly vzniknout žádná práva ani povinnosti. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno poskytnutí částky 70 000 Kč žalobcem žalovanému, dále bylo prokázáno, že žalovaný z tohoto titulu zaplatil žalobci částku 143 852 Kč, žalobci nevznikl ani žádný nárok na vrácení bezdůvodného obohacení.

18. Nad rámec shora uvedeného dále soud poukazuje na to, že ujednání v úvěrové smlouvě o úrocích sjednaných ve výši 166,39 % je neplatné, neboť sjednaná úroková sazba několikanásobně překračuje obvyklou úrokovou sazbu poskytovanou úvěrujícími subjekty (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ). V daném případě tak nemohou být pochybnosti o tom, že v úvěrové smlouvě sjednané úroky jsou nepřiměřeně vysoké a je třeba na ně nahlížet jako na odporující obecně uznávaným pravidlům chování a že tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. Předmětné ujednání o úroku v úvěrové smlouvě by tak bylo absolutně neplatné, za předpokladu, že by byla platná zbylá část úvěrové smlouvy, což ale není.

19. Ohledně náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle , kdy zcela procesně úspěšný žalovaný náhradu nákladů řízení nepožadoval.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.