Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 40/2021-36
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr Radkem Pavlačkou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 28 310 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 670 Kč s úrokem z prodlení ve výši
9,75 % ročně z částky 2 670 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení a částku 6 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 6 400 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 19 240 Kč s úrokem z prodlení ve výši 484,93 Kč, s úrokem ve výši 1 204,99 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 475,53 Kč od 30. 11. 2019 do 7. 5. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 805,53 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 5 475,53 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1 673,46 Kč, s úrokem ve výši 4 485,79 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 16 326,41 Kč od 30. 11. 2019 do 7. 5. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9 926,41 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 16 326,41 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.
III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 670 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 670 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení a částku 6 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 6 400 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 19 240 Kč s úrokem z prodlení ve výši 484,93 Kč, s úrokem ve výši 1 204,99 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 475,53 Kč od 30. 11. 2019 do 7. 5. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 805,53 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 5 475,53 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1 673,46 Kč, s úrokem ve výši 4 485,79 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 16 326,41 Kč od 30. 11. 2019 do 7. 5. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9 926,41 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 16 326,41 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 28 310 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že společnost právnická osoba (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na částku 20 000 Kč, která byla žalovanému vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy, což tento potvrdil svým podpisem. Poskytnutou částku spolu s úrokem 23,72 % ročně (tj. ve výši 2 800 Kč za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy) a s poplatky ve výši 12 000 Kč se žalovaný zavázal splatit v 58 týdenních splátkách po 600 Kč. Poplatky jsou tvořeny odměnou za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Žalovaný svou povinnost splnil pouze zčásti, když neuhrazena zůstala jistina úvěru ve výši 16 326,41 Kč a poplatek za inkaso ve výši 4 873,59 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným dále uzavřela dne datum smlouvu
o spotřebitelském úvěru číslo na částku 6 000 Kč, která byla žalovanému vyplacena
v hotovosti při podpisu smlouvy, což tento opět potvrdil svým podpisem. Poskytnutou částku spolu s úrokem 23,72 % ročně (tj. ve výši 840 Kč za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy) a
s poplatky ve výši 3 600 Kč se žalovaný zavázal splatit v 58 týdenních splátkách po 180 Kč. Poplatky jsou tvořeny odměnou za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč. Žalovaný svou povinnost splnil pouze zčásti, když neuhrazena zůstala jistina úvěru ve výši 524,47 Kč, úrok ve výši 840 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 200 a poplatek za inkaso ve výši 765,53 Kč. Dne datum postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Žalovaný byl na možnost podání žaloby upozorněn ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěru vyhodnocením údajů sdělených žalovaným v kartě zákazníka a jejich ověřením předloženými doklady.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř. “) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil, aniž by se omluvil. Nedostavila se ani žalobkyně, která svou neúčast omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
3. Z provedeného dokazování soud zjistil, že dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo dle které žalovanému měla být poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč, kterou měla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému vyplatit v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Součástí byly smluvní podmínky. Předmětnou smlouvou se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku ve výši 34 800 Kč, skládající se z částky 20 000 Kč představující jistinu, z částky 2 800 Kč představující kapitalizovaný úrok za poskytnutý úvěr, dále z částky 4 000 Kč představující poplatek a z částky 8 000 Kč představující náklady za hotovostní inkaso splátek. Celková finanční částka ve výši 34 800 Kč měla být žalovaným uhrazena
v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 600 Kč. První splátka byla splatná sedmý den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka do konce následujícího sedmidenního období.
4. V kartě zákazníka ze dne datum je u žalovaného vyplněno, že je svobodný, dále v části„ druh bydlení“ je zaškrtnuto nájemní bydlení od března 2016, v části„ domácnost“ je zatržena možnost partner/ka, v části„ zdroj hlavních příjmů“ je zaškrtnuta kolonka hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou. Žalovaný by měl být od listopadu 2016 zaměstnán u právnická osoba
V měsíčních příjmech žadatele je uveden hlavní čistý příjem ve výši 17 512 Kč. V měsíčních výdajích žadatele jsou pak uvedeny výdaje na bydlení ve výši 3 400 Kč, osobní výdaje ve výši 5 000 Kč a spoření/pojištění ve výši 1 000 Kč. Ohledně žalovaného bylo v zákaznické kartě dále poznamenáno, že v současnosti nemá zápůjčku ani úvěr. V části zákaznické karty označené jako„ dokumenty k ověření finanční situace žadatele“ je zatrženo políčko výplatní pásky a pracovní smlouva.
5. Dále soud zjistil, že dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo dle které žalovanému měla být poskytnuta částka ve výši 6 000 Kč, kterou měla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému vyplatit v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Součástí byly smluvní podmínky. Předmětnou smlouvou se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku ve výši 10 440 Kč, skládající se z částky 6 000 Kč představující jistinu, z částky 840 Kč představující kapitalizovaný úrok za poskytnutý úvěr, dále z částky 1 200 Kč představující administrativní poplatek a z částky 2 400 Kč představující náklady za hotovostní inkaso splátek. Celková finanční částka ve výši 10 440 Kč měla být žalovaným uhrazena v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 180 Kč. První splátka byla splatná sedmý den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka do konce následujícího sedmidenního období.
6. V kartě zákazníka ze dne datum je u žalovaného vyplněno, že je svobodný, dále v části„ druh bydlení“ je zaškrtnuto nájemní bydlení od listopadu 2016, v části„ domácnost“ je pouze zaznamenáno soužití s partnerem/kou, v části„ zdroj hlavních příjmů“ je zaškrtnuta kolonka hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou. Žalovaný by měl být od listopadu 2016 zaměstnán
u právnická osoba V měsíčních příjmech žadatele je uveden hlavní čistý příjem ve výši
16 853 Kč. V měsíčních výdajích žadatele jsou pak uvedeny výdaje na bydlení ve výši 3 400 Kč, osobní výdaje ve výši 5 000 Kč a splátky úvěrů/zápůjček ve výši 2 600 Kč. Ohledně žalovaného bylo v zákaznické kartě dále poznamenáno, že v současnosti má zápůjčku/úvěr u právní předchůdkyně žalobkyně ve výši 26 000 Kč. V části zákaznické karty označené jako„ dokumenty k ověření finanční situace žadatele“ jsou zatržena políčka„ výplatní pásky“ a„ pracovní smlouva/ DPP/DPČ“.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy soud zjistil, že byla uzavřena dne
datum a na žalobkyni byly z její právní předchůdkyně postoupeny pohledávky z titulu uzavřené smlouvy číslo v celkové výši 21 200 Kč a číslo v celkové výši
7 110 Kč, přičemž z čl. I odst. 1 ve spojení s čl. II odst. 2 dotčené postupní smlouvy vyplývá, že se má jednat o pohledávky ze smluv o spotřebitelském úvěru se všemi právy s tím spojenými. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum, který byl dle podacího lístku odeslán žalovanému dne datum.
8. Předžalobní výzvou ze dne datum vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 39 228,34 Kč ve lhůtě do datum; z podacího lístku vyplývá, že tato byla odeslána datum.
9. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaný spolu uzavřeli nejdříve dne datum smlouvu o úvěru, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal dlužnou částku spolu s úrokem, dalšími poplatky a pojistným splatit 58 týdenními splátkami ve výši 600 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 23,72 % ročně. Dále právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatel s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o úvěru, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 6 000 Kč a žalovaný se zavázal dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 58 týdenními splátkami ve výši 180 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 23,72 % ročně. příjmení žalovaného byla v obou případech právní předchůdkyní žalobkyně zkoumána toliko na základě tvrzení žalovaného. Žalovaný závazky splnil pouze částečně. Pohledávky z uzavřených smluv byly na žalobkyni postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo žalovanému oznámeno přípisem z téhož dne. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný netvrdil a ani neprokázal, že by uhradil více, než tvrdila žalobkyně v žalobě, učinil soud závěr, že žalovaný žalobkyni uhradil v souvislosti se smlouvu z datum celkem 13 600 Kč a v souvislosti se smlouvou z datum celkem 3 330 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné pohledávky předžalobní výzvou ze dne
datum.
10. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 7. 2017 (dále též jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy
o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr
v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
12. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
13. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř. “) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil, aniž by se omluvil. Nedostavila se ani žalobkyně, která svou neúčast omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
14. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, a to ve znění účinném od 1. 7. 2017, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěry v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičkách smluv), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěry měly souviset s podnikatelskou činností žalovaného. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 -39, dostupný na stránkách webová adresa). Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se v obou případech uzavírání smluv spokojila s pouhým tvrzením žalovaného ohledně jeho příjmů i výdajů. Žalobkyně svá tvrzení, že k ověření správnosti údajů poskytnutých žalovaným byly její právní předchůdkyní využity i další zdroje, a to pracovní smlouva, nájemní smlouva, či výplatní pásky soudu nijak neprokázala, neboť tato skutečnost bez dalšího nevyplývá z pouhého zaškrtnutí příslušných kolonek v kartě zákazníka.
15. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet zápůjčky, a proto soud posoudil smlouvy o zápůjčkách uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako absolutně neplatné dle ustanovení § 9 odst. 1 a § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru. Absolutně neplatná jsou tudíž i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smluv. K otázce absolutní neplatnosti smluv odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C číslo.
16. Žalobkyně soudu prokázala, že jí její právní předchůdkyně platně postoupila své pohledávky včetně pohledávky za žalovaným a že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky v celkové výši 20 000 Kč a 6 000 Kč. Žalovaný dle nesporovaných tvrzení žalobkyně uhradil na dlužnou částku v prvním případě celkem 13 600 Kč a ve druhém případě celkem 3 330 Kč. Vzhledem k tomu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným či mezi žalobkyní a žalovaným není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť právní předchůdkyně žalobkyně mu plnila bez právního důvodu a žalobkyně má právo na vrácení toho, co žalovanému plnila její právní předchůdkyně. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil. Jednotlivé úhrady byly původně rozděleny mezi jistinu a poplatky; s ohledem na shora uvedený závěr soud tuto částku započetl v celém rozsahu vždy na jistinu každé jednotlivé smlouvy v rozsahu žalobkyní tvrzené platby pro danou smlouvu. To pak znamená, že bezdůvodné obohacení vzniklé v souvislosti se smlouvou uzavřenou dne datum činí 6 400 Kč (žalovanému byla vydána částka 20 000 Kč, ze strany žalovaného došlo k úhradě částky 13 600 Kč) a pohledávka související se smlouvou uzavřenou dne datum spočívá v bezdůvodném obohacení ve výši 2 670 Kč (žalovanému bylo vydáno 6 000 Kč, ze strany žalovaného pak došlo k úhradě částky 3 330 Kč). Podle předžalobní výzvy měl žalovaný plnit do datum, jelikož ze strany žalobkyně nebyla tvrzena a prokázána jakákoliv jiná výzva k vydání poskytnutého plnění, dospěl soud k závěru, že žalovaný se dne následujícího dostal do prodlení. Žalobkyni tedy byl přiznán úrok z prodlení v požadované výši 9,75 % ročně, resp. 9 % ročně (což je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ) z dosud nevrácených částek bezdůvodného obohacení za dobu od datum do zaplacení. Ohledně všech zbývajících žalobou uplatněných částek, včetně zbytku požadovaného příslušenství, musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
17. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala (včetně v žalobě kapitalizovaných úroků z prodlení) částky 36 159,17 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 9 070 Kč, tj. z 25 %; žalovaný byl tedy úspěšný ze 75 %, a náleží mu proto náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 50 %. Protože však žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že mu právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.