Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
8 C 37/2021-24
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr Radkem Pavlačkou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 1 510 Kč s příslušenstvím
rozsudkem pro uznání
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 510 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 510 Kč od 23. 8. 2018 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 510 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 510 Kč od 23. 8. 2018 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 510 Kč s příslušenstvím jako nezaplaceného jízdného za jízdu žalovaného dopravním prostředkem Dopravního podniku územní celek, a.s., IČO, (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a přirážky k jízdnému na základě zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne
datum.
2. Žalovaný u jednání soudu žalobou uplatněný nárok v celém rozsahu co do důvodu i výše uznal.
3. Podle § 153a odst. 1 věta první zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále též„ o. s. ř. “), uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání.
4. Jelikož žalovaný žalobou uplatněný nárok v celé výši uznal, postupoval soud podle citovaného ustanovení a vydal rozsudek pro uznání, jímž žalobkyni žalovaný nárok přiznal, když jde o spor ze smlouvy o přepravě osob. Jelikož žalovaný v určené lhůtě svůj závazek nesplnil náleží žalobkyni také úrok z prodlení, na nějž jí vzniklo právo podle ustanovení § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ode dne následujícího po uplynutí lhůty 15 kalendářních dnů k zaplacení od data sepsání zápisu o provedené přepravní kontrole, tj. ode dne datum do zaplacení. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.
5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená podle § 1 odst. 2 , § 6 odst. 1 , § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 1 510 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci podle § 11 odst. 1 písm. a) , d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a § 151 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně, a to ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.
6. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení spočívajících v odměně a náhradě hotových výdajů a daně z přidané hodnoty její zástupkyně za úkon právní služby spočívající v účasti na jednání soudu, neboť tyto náklady nepovažoval soud za účelně vynaložené ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Soud při svém rozhodnutí vycházel z odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne
datum, sp. zn. I. ÚS 988/12 (publikovaném pod N 132/66 SbNU 61 a dostupném na webová adresa). Ústavní soud v předmětném rozhodnutí mimo jiné konstatoval, že je povinností obecných soudů vždy zkoumat, zda požadované náklady řízení byly účastníkem vynaloženy účelně. Při tomto posouzení by měl být brán zřetel na účel civilního procesu, kterým je poskytování ochrany porušeným nebo ohroženým skutečným subjektivním hmotným právům a právem chráněným zájmům. V souladu s tímto účelem nejsou případy, kdy se civilní řízení vede nikoliv kvůli věci samé, ale kvůli částce, která může být přiznána na náhradě nákladů řízení. Soud nijak nezpochybňuje právo účastníků řízení na projednání věci při ústním jednání; to však neznamená, že jim tím automaticky vzniká nárok na náhradu takto poskytnutý úkon právní služby. Žalobkyně uplatňuje formulářovými žalobami své nároky dlouhodobě a opakovaně, přičemž na základě ustálené praxe zdejšího soudu mohla v tomto konkrétním případě získat legitimní očekávání ohledně výsledku řízení. Žalovaný se po doručení žaloby ve věci nebránil, ani se nevyjádřil. V opačném případě by žalobkyně jeho stanovisko obdržela. Soud vyzval žalobkyni, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání, čímž dal dostatečně najevo předběžný názor ohledně doložení tvrzení předloženými důkazy. Žalobou je uplatňována bagatelní částka a i z celkového pohledu se jedná o skutkově i právně velmi jednoduché řízení. Soud v tomto konkrétním případě nabyl přesvědčení, že postup žalobkyně, která trvá na ústním projednání věci, je motivován pokusem o umělé navýšení nákladů řízení, což je nepřípustné. Ostatně sám žalovaný při jednání soudu nárok v celém rozsahu uznal. Žalobkyně poukázala na rozhodnutí Ústavního soudu, podle něhož by měla mít nárok na odměnu alespoň ve výši jednonásobku žalované jistiny. Takovéto závěry však dle názoru soudu nelze z rozhodovací činnosti Ústavního soudu dovodit. Ústavní soud pouze konstatoval, že v bagatelních sporech by výše nákladů na zastoupení advokátem neměla přesahovat (nikoli, že by musela dosahovat) žalovanou částku (viz nález ze dne datum, sp. zn. IV. ÚS 1809/20 , na který sama žalobkyně odkázala). Ústavní soud tedy stanovil maximální limit odměny, ale neuložil soudům přiznávat v těchto věcech odměnu advokáta vždy ve výši žalované částky bez ohledu na smysluplnost úkonů právní služby prováděných advokátem v dané věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v obec, pobočka v Jihlavě prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.
Proti rozsudku pro uznání ve výroku I. (vyjma lhůty k plnění) je odvolání přípustné jen pro vady spočívající v tom, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce nebo byl soud nesprávně obsazen, případně že existují skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.