Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
72 C 185/2020
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Soňou Novotnou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: ; název žalobkyně, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupeného advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení 1.524 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci
-) částku ve výši 24 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky ve výši 24 Kč od 8. 2. 2020 do zaplacení,
-) částku ve výši 1.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky ve výši 1.500 Kč od 8. 2. 2020 do zaplacení,
a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.489 Kč k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci -) částku ve výši 24 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky ve výši 24 Kč od 8. 2. 2020 do zaplacení, -) částku ve výši 1.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky ve výši 1.500 Kč od 8. 2. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.489 Kč k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Podanou žalobou se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 1.524 Kč s příslušenstvím představující jízdné spolu s přirážkou k jízdnému, neboť žalovaná cestovala níže uvedeného dne vozidlem žalobce bez platného jízdního dokladu.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili.
4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.
5. Žalovaná dne 7. 2. 2020 uskutečnila přepravu dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy osob provozovaným žalobcem v podobě metra linky A v obec. Prostřednictvím provedené přepravní kontroly bylo na výzvu pověřené osoby zjištěno, že se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem. Tuto skutečnost žalobce doložil listinou označenou jako zápis o provedené přepravní kontrole sepsanou dne 7. 2. 2020, z níž vyplývá, že přepravní kontrola byla provedena dne 7. 2. 2020 v 19:51 hodin, kdy osoba pověřená dopravcem zjistila, že se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem. Listina je podepsána žalovanou jako cestujícím, přičemž stejnopis zápisu cestující převzal. Nárok na zaplacení přirážky ve výši 1.500 Kč přitom vyplývá z čl. 8 bod 4 Smluvních přepravních podmínek žalobce, podle něhož cestující, který se nemůže prokázat platným jízdním dokladem, zaplatí jízdné a přirážku 1.500 Kč, výše jízdného v částce 24 Kč vychází z Tarifu anonymizováno integrované dopravy platného od 1. 2. 2016, z čl. III bodu 1 písm. a) Tarifu. Žalovaná byla žalobcem vyzvána, aby jízdné a přirážku k jízdnému zaplatila prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne 24. 4. 2020 předložené včetně potvrzení o odeslání písemnosti.
6. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Mezi žalobcem a žalovanou vznikl závazek uzavřením smlouvy o přepravě osoby podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že se žalovaná jako cestující neprokázala platným jízdním dokladem a nezaplatila žalobci v postavení dopravce jízdné, vznikl žalobci nárok na zaplacení jízdného ve výši 24 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1.500 Kč stanovenou dle čl. 8 bod 4 Smluvních přepravních podmínek anonymizováno integrované dopravy. Nárok žalobce na zaplacení jízdného vychází z ustanovení § 2550 občanského zákoníku, výše jízdného je stanovena prostřednictvím Tarifu anonymizováno integrované dopravy platného od 1. 2. 2016, článku III. bodu 1 písm. a) Tarifu. Nárok žalobce na zaplacení přirážky vychází z ustanovení § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách (v případě přepravy prostřednictvím metra, tramvajové a trolejbusové linky), § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě (v případě přepravy prostřednictvím autobusové linky), § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a dále z Přepravního řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní přepravu a Smluvních přepravních podmínek anonymizováno integrované dopravy.
7. S ohledem na skutečnost, že žalovaná ve výše uvedeném případě uskutečnila jízdu bez platného jízdního dokladu, když se neprokázala platným jízdním dokladem, vznikl žalobci v každém jednotlivém případě nárok na úhradu jízdného ve výši 24 Kč a částky ve výši 1.500 Kč jako přirážky k jízdnému. Skutečnost, že dlužná částka nebyla zaplacena, nebyla ze strany žalované rozporována. Příslušenství je pak představováno úroky z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Výše úroků z prodlení mezi účastníky nebyla sjednána, a proto výše úroků z prodlení vychází z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
8. Vzhledem ke shora uvedenému soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci soud stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.
9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že soud zcela procesně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, a to v celkové výši 1.489 Kč. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny právního zástupce žalobce v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., (příprava a převzetí, písemné podání soudu týkající se věci samé v podobě žaloby, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem) ve výši 200 Kč za úkon spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby ve výši 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jež byla žalobci přiznána v celkové výši 300 Kč za 3 úkony právní služby, a z náhrady daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně, řádně a včas, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho soudního výkonu.