Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1594/2003

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 575.- Kč k rukám advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Hradci Králové (soud odvolací) potvrdil usnesení ze dne 9. 3. 1999, č.j. -35, jímž Okresní soud v Semilech (soud prvního stupně) zamítl žalobcův návrh na obnovu řízení vedeného u téhož soudu pod sp. zn. . Odvolací soud dospěl ve shodě se soudem prvního stupně k závěru, že důvody pro povolení obnovy řízení ve smyslu ustanovení nejsou naplněny.

Pravomocné usnesení odvolacího soudu napadl žalobce (nezastoupen advokátem) včasným dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení a f) , a jež odůvodňuje poukazem na ustanovení , b) c) a d) téhož zákona. Uvádí, že „za rozhodné považuje , což představuje zajištění důkazů“, když je bez své viny nemohl v původním řízení použít. Uvádí dále, že „rovněž důležitou věcí je, že ve věci č. j. již bylo pravomocně rozhodnuto“, a dovozuje existenci vady řízení podle , a dovolacích důvodů podle a d) Poukazuje na obsah svého odvolání a uvádí, že v této věci se dopustil trestné činnosti jak předseda Okresního soudu v Semilech Mgr. S. S., tak i předsedkyně senátu JUDr. Z. J. Navrhl, aby rozhodnutí soudů obou stupňů byla zrušena a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. K výzvě soudu prvního stupně sdělil advokát Mgr. J. J., který byl žalobci ustanoven pro dovolací řízení, že se „v plném rozsahu ztotožňuje s podáním žalobce, a to co odůvodnění i petitu“.

Žalovaná navrhla odmítnutí dovolání.

Podle části dvanácté, hlavy I, bodu 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Jelikož napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 31. srpna 1999, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném před novelizací provedenou , tj. účinném do dne 31. prosince 2000 (dále též jen „“).

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení , a O žádný z případů v těchto ustanoveních zmíněných však v souzené věci nejde.

Podle ustanovení není dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí není usnesením měnícím, nýbrž potvrzujícím, a nelze je podřadit ani případům vyjmenovaným v odstavci 1 pod písmeny b) - f) tohoto ustanovení.

Použitelnost ustanovení není dána již proto, že usnesení o povolení (případně nepovolení) obnovy řízení, a tedy ani usnesení odvolacího soudu, jímž bylo takové rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno, není rozhodnutím ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. prosince 1997, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 10, ročník 1998, pod poř. č. 61).

Ustanovení spojuje přípustnost dovolání proti každému rozhodnutí odvolacího soudu (s výjimkami zakotvenými v odstavci druhém) s takovými hrubými vadami řízení, jež činí rozhodnutí odvolacího soudu zmatečným; k těmto vadám je dovolací soud povinen podle ustanovení přihlédnout z úřední povinnosti. Přípustnost dovolání však není založena již tím, že dovolatel příslušnou vadu řízení tvrdí, ale teprve zjištěním, že řízení takovou vadou skutečně trpí. Vady vyjmenované v ustanovení - c), e) a g) v dovolání namítány nejsou a z obsahu spisu nevyplývají, zbývá tedy posoudit, zda řízení trpí vadami, jež namítá dovolatel.

Podle ustanovení je dovolání přípustné, jestliže v téže věci bylo již dříve pravomocně rozhodnuto nebo v téže věci bylo již dříve zahájeno řízení. Aby předmětnému řízení vedenému pod sp. zn. bránila překážka věci rozsouzené (rei iudicatae) či rozepře zahájené (litispendence), muselo by již o povolení obnovy řízení (původního, vedeného u téhož okresního soudu pod sp. zn. ) být rozhodnuto, případně by o povolení obnovy původního řízení již muselo být zahájeno řízení jiné (než předmětné). Protože však nic takového netvrdí ani sám dovolatel, lze uzavřít, že vadou podle ustanovení dané řízení netrpí a dovolání podle tohoto ustanovení tudíž přípustné není.

Řízení netrpí ani vadou podle ustanovení Jak dovodila již ustálená judikatura (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 1996, sp. zn. , a ze dne 30. října 1997, sp. zn. , uveřejněná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1998, sešity č. 4 a 6, pod poř. č. 27 a 49), jde totiž od účinnosti zákona č. 238/1985 Sb. o odnětí možnosti jednat před soudem ve smyslu ustanovení jen tehdy, jestliže se postup soudu projevil v průběhu řízení, nikoli tedy při rozhodování, a byl-li tento postup nesprávný. „Postupem soudu v průběhu řízení“ ve smyslu výše citovaného ustanovení je tedy činnost soudu, která vydání konečného rozhodnutí předchází, nikoli jeho vlastní rozhodovací akt, který má za úkol průběh řízení zhodnotit. Ztotožňuje-li tudíž dovolatel vadu řízení se soudním rozhodnutím, nejde o případ podřaditelný pod ustanovení , jež se vztahuje k nesprávnému postupu soudu. Ve smyslu výše řečeného není nesprávným postupem soudu „v průběhu řízení” ani hodnotící úsudek soudu, že důvody obnovy nejsou dány a že tento mimořádný opravný prostředek tudíž přípustný není (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 1999, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 4, ročník 2000, pod poř. č. 45).

Protože dovolání není v souzené věci přípustné podle žádného z výše uvedených ustanovení, Nejvyšší soud je - aniž se mohl zabývat otázkou jeho důvodnosti - podle ustanovení věty první, odst. 5 části věty za středníkem a usnesením odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je ve smyslu ustanovení , a odůvodněn procesním úspěchem žalované, jejíž náklady tohoto řízení spočívají v částce 500.- Kč, představující mimosmluvní odměnu za jeden úkon právní služby - vyjádření k dovolání (, ve spojení s ustanovením a , odst. 3 vyhlášky č , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění ) a v částce 75,- Kč paušální náhrady podle ustanovení citované vyhlášky.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 27. srpna 2003

Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v. r.

předsedkyně senátu