Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 646/2003

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

I. Dovolání se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech dovolacího řízení částku 1.975 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. R. V.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Brně jako soud odvolací rozsudkem ze dne 19. srpna 2002, č. j. -126, změnil rozsudek Městského soudu v Brně (dále jen „soud prvního stupně“) z 22. 11. 1999, č. j. -90 tak, že zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna vyklidit rodinný dům v B. a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Po doplnění dokazování rozsudkem soudu prvního stupně z 25. 4. 2001, č. j. -219, který nabyl právní moci dne 20. 7. 2001, zjistil, že společné jmění manželů žalobkyně a J. U., bylo soudem vypořádáno tak, že předmětný dům byl přikázán do výlučného vlastnictví žalobkyně. Dále účastnice před odvolacím soudem shodně uvedly, že žalovaná, která se do tohoto domu nastěhovala v roce 1997 bez souhlasu žalobkyně, jíž v domě nebydlí ani v něm nemá svoje věci. Odvolací soud poté dospěl k závěru, že ke dni jeho rozhodování žalovaná do vlastnického práva žalobkyně k uvedenému domu nezasahuje. Vycházel z toho, že podle odst. l je pro rozsudek rozhodující stav v době jeho vyhlášení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Namítá sice, že rozsudek odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování, že spočívá na nesprávném právním posouzení věci a že jde o rozsudek nepřezkoumatelný, tedy že trpí vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Podle obsahu dovolání ( ), jak dále patrno, však žalobkyně skutkové zjištění odvolacího soudu nezpochybňuje. Namítá totiž, že odvolací soud nepřihlédl k tomu, že pobytem v předmětném domě porušila žalovaná právo žalobkyně na nedotknutelnost obydlí, které zaručuje d, a že šlo ze strany žalované o chování protiprávní. Odůvodnění odvolacího soudu je podle žalobkyně nepřezkoumatelné, neboť není jednoznačně zřejmé, jakými úvahami se tento řídil, které skutečnosti vzal za prokázané, o skutečnostech tvrzených žalobkyní nejednal a nerozhodl o podstatě žaloby. Žalobkyně navrhla, aby byl rozsudek odvolacího soudu zrušen a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalovaná se vyjádřila tak, že považuje právní posouzení věci odvolacím soudem, který přihlédl k tomu, že předmětný dům dobrovolně vyklidila, za správné. Poukazuje na to, že se v domě zdržovala se souhlasem bývalého manžela žalobkyně, tedy jednoho z vlastníků, a nemohla tak porušit práva na nedotknutelnost obydlí ani se nedopustila trestného činu. Žalovaná navrhla, aby dovolání bylo zamítnuto.

Nejvyšší soud provedl podle bodu 17. hlavy první části dvanácté řízení o dovolání podle procesních předpisů platných k 31. 12. 2000, tj. podle , , ve znění před novelou provedenou

Nejvyšší soud po zjištění, že přípustné dovolání bylo podáno osobou oprávněnou řádně a včas, přezkoumal rozsudek odvolacího soudu ve smyslu odst. l a 3 .

Vady uvedené v nebo jiné vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( a b/ ) žalobkyně nenamítala a dovolacím soudem nebyly zjištěny. V řízení nedošlo ani k jiným vadám, které by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Z rozsudku odvolacího soudu je zřejmé, které skutečnosti vzal za prokázané, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil. Byť odvolací soud přímo necitoval příslušné ustanovení hmotného práva, podle kterého věc posoudil, tj. odst. l ObčZ, je také zřejmé, že dospěl k závěru, že není důvodu k poskytnutí ochrany vlastnickému právu žalobkyně k předmětnému domu, když do tohoto práva žalovaná ke dni jeho rozhodnutí nezasahuje. Nejde tedy o rozsudek ve smyslu nepřezkoumatelný.

Podle § 126 odst. 1 ObčZ má vlastník práv na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje, zejména se může domáhat vydání věci na tom, kdo mu ji neoprávněn zadržuje.

Podle odst. l je pro rozsudek rozhodující stav v době jeho vyhlášení.

Také žalobkyně před odvolacím soudem uvedla, že žalovaná v jejím domě nebydlí a nemá v něm žádné věci. Z tohoto stavu tedy odvolací soud vycházel. Jestliže žalovaná žádným způsobem do vlastnického práva žalobkyně k tomuto domu nezasahovala, nebyly předpoklady pro poskytnutí ochrany žalobkyni podle § 126 odst. 1 ObčZ splněny.

Právní posouzení věci odvolacím soudem je tedy správné a dovolání bylo proto zamítnuto ( ).

Žalovaná byla v dovolacím řízení úspěšná, přísluší jí proto podle , odst. l a odst. l náhrada účelně vynaložených nákladů. Ty jsou dány odměnou jejich zástupce - advokáta, který v dovolacím řízení učinil jeden úkon (sepis vyjádření k dovolání), ve výši 1.900 Kč ( , , vyhl. č. ) a paušální náhradou hotových výdajů 75 Kč ( vyhl. č. ), celkem částkou 1.975 Kč.

Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto rozhodnutí, může se oprávněný domáhat svého nároku cestou soudního výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 27. srpna 2003

JUDr. Marie Rezková, v. r.

předsedkyně senátu