Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Odo 573/2003

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

-59

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně se domáhala, aby jí žalovaná zaplatila 26 450 Kč. Uváděla, že žalovaná se na její úkor o tuto částku bezdůvodně obohatila, když od ní přijímala nájemné, ačkoli žalobkyně nebyla nájemkyní bytu; v souvislosti s podáním žaloby požádala žalobkyně o osvobození od soudních poplatků. Podáním došlým soudu 10. 4. 2002 vzala žalobkyně žalobu co do částky 21 025 Kč zpět a současně uvedla, že „zvyšuje žalovanou částku o platné úroky“. V reakci na výzvu soudu, aby specifikovala obsahově neurčitou žalobu, učinila podání k odstranění vytýkaných nedostatků došlé soudu prvního stupně 26. 4. 2002.

Okresní soud Plzeň – město usnesením ze dne 20. 3. 2003, č. j. -35, po částečném zpětvzetí žaloby, řízení co do částky 21 025 Kč zastavil. Změnu žaloby spočívající v jejím rozšíření „o platné úroky“ nepřipustil. Žádost o osvobození od soudních poplatků zamítl s tím, že majetkové a sociální poměry žalobkyně osvobození neodůvodňují.

Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 4. 6. 2003, č. j. -41, odvolání žalobkyně proti výroku usnesení, jímž soud prvního stupně nepřipustil změnu žaloby, odmítl pro nepřípustnost; ve výroku, jímž byla zamítnuta žádost žalobkyně o osvobození od soudních poplatků, usnesení soudu prvního stupně potvrdil, neboť se plně ztotožnil se závěry okresního soudu. Výrok usnesení soudu prvního stupně o částečném zastavení řízení zůstal odvoláním nedotčen.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, v němž namítá, že na výzvu soudu přesně specifikovala svůj změnou žaloby uplatněný nárok, včetně výpočtu běžných úroků, a že její majetkové a sociální poměry osvobození od soudních poplatků odůvodňují.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( , , ve znění pozdějších předpisů – dále jen „ “) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení k tomu legitimovaným subjektem (žalobkyní), dospěl k závěru, že v posuzované věci směřuje dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Oba dovoláním žalobkyně napadené výroky usnesení odvolacího soudu, tzn. jak výrok, jímž bylo odmítnuto odvolání pro nepřípustnost, tak i výrok, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně zamítající žádost žalobkyně o osvobození od soudních poplatků, nejsou rozhodnutími ve věci. Pojem „věc sama“ je právní teorií i soudní praxí vykládán jednotně tak, že jde o předmět, ohledně něhož se řízení vede – tedy žalobou uplatněný nárok, o němž má být v řízení věcně rozhodnuto. Rozhodnutím ve věci by tedy v posuzovaném případě bylo rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému zaplacení žalované částky nebo jímž by žalobu zamítl. Protože ustanovení upravuje přípustnost dovolání výlučně proti rozhodnutím odvolacího soudu ve věci samé, mohla by být přípustnost dovolání v posuzované věci založena jen v rámci ustanovení , a

Ustanovení upravuje přípustnost dovolání proti usnesení o obnově řízení a po povolení obnovy řízení.

Podle ustanovení je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto a) ve věci konkursu a vyrovnání, b) o žalobě pro zmatečnost, c) o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, d) ve věci zastavení výkonu rozhodnutí, e) ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí, f) o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí, g) o povinnostech vydražitele uvedeného v ( ) a v

Podle ustanovení je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo a) rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží, b) v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle , o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka ( ), o přistoupení dalšího účastníka ( ) a o záměně účastníka ( ).

Podle je dovolání rovněž přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo a) potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle , b) potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle , o vstupu do řízení namísto dosavadního účastníka ( ), o přistoupení dalšího účastníka ( ) a o záměně účastníka ( ).

Podle je dovolání též přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby); to neplatí, jestliže byl odmítnut návrh na předběžné opatření ( ).

Žádným ze shora citovaných ustanovení není připuštěno dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud odmítl odvolání pro nepřípustnost, ani proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně zamítající žádost o osvobození od soudních poplatků.

Lze tedy uzavřít, že za dané procesní situace, kdy nelze přípustnost dovolání zvažovat z hlediska žádného ustanovení , Nejvyšší soud České republiky podle ustanovení , věty prvé, ve spojení s ustanovením dovolání žalobkyně jako nepřípustné bez jednání odmítl, aniž se jím mohl věcně zabývat.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení , , a , když žalobkyně nebyla v dovolacím řízení úspěšná a žalovanému náklady v souvislosti s dovolacím řízením nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. srpna 2003

JUDr. Ivana Zlatohlávková, v.r.

předsedkyně senátu