Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 546/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Vladimíra Kurky ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného JUDr. J. V., správce konkursní podstaty H. z. z. p., v likvidaci, zastoupeného advokátem, proti povinné J. S., prodejem movitých věcí, pro částku 4.984,- Kč, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. , o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. února 2002, č. j. -31, ve znění usnesení ze dne 24. dubna 2002, č. j. -35, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozhodnutím krajský soud změnil usnesení z 24. dubna 2001, č. j. E 3830/2001-8 (jímž okresní soud nařídil exekuci vykonatelného platebního výměru H. z. z. p., v likvidaci, z 19. 3. 1997, sp. zn. 21/107/96 prodejem movitých věcí k vymožení její pohledávky v částce 4.984.- Kč a nákladů exekuce v částce 2.250 Kč) tak, že výkon rozhodnutí k vymožení nákladů exekuce nařídil jen pro částku 850,- Kč s odůvodněním, že jde o „jednoduché exekuční řízení, které nevyžadovalo poskytnutí náročnějších právních služeb“, takže náklady za odměnu advokáta nemají být stanoveny podle , nýbrž podle ; jinak usnesení soudu prvního stupně k odvolání povinné potvrdil.

Pravomocné usnesení odvolacího soudu napadl v měnícím výroku oprávněný, zastoupen advokátem, včasným dovoláním, jehož přípustnost dovozuje (bez bližšího určení) z „ustanovení “, a jímž uplatňuje dovolací důvod podle ustanovení ; nesprávnost právního posouzení spatřuje v aplikaci (podle jeho názoru) nesprávného právního předpisu, jelikož podle něj neměly být náklady exekuce spočívající v odměně advokáta stanoveny podle , nýbrž právě podle

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Dovolání proti výroku usnesení odvolacího soudu o nákladech řízení není podle právní úpravy přípustnosti dovolání v účinné od 1. ledna 2001 přípustné, a to bez zřetele k povaze takového výroku – tedy bez ohledu na to, zda jde o měnící nebo potvrzující rozhodnutí o nákladech řízení (před soudem prvního stupně) či o rozhodnutí o nákladech řízení odvolacího (jež není rozhodnutím měnícím ani potvrzujícím) – srov. usnesení Nejvyššího soudu z 31. ledna 2002, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, pod poř. č. 88, ročník 2002.

Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení až

Ustanovení , a přípustnost dovolání nezakládají, protože rozhodnutí o nákladech řízení v jejich taxativních výčtech uvedeno není.

Dovolání není přípustné ani podle , neboť usnesení o nákladech řízení (byť se nařízení exekuce vztahuje podle i na ně) není rozhodnutím ve věci samé.

Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání ( , věta první, ), dovolání podle ustanovení , odmítl.

Dovolání bylo odmítnuto, povinné, jež by jinak na náhradu nákladů dovolacího řízení měla právo, tyto náklady (podle obsahu spisu) nevznikly; takové procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení , a výrok o tom, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. srpna 2003

JUDr. Vladimír M i k u š e k , v.r.

předseda senátu