Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 917/2003

U S N E S E N Í

t a k t o :

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný J. V. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. 1. 2003, sp. zn. , jímž bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 26. 10. 2001, sp. zn. . Kromě toho bylo usnesením Krajského soudu v Brně zamítnuto také odvolání obviněného V. V. Obviněný J. V. podal dovolání v rozsahu, v němž bylo zamítnuto jeho odvolání, a namítl dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. Vytkl, že Krajský soud v Brně nesprávně zamítl jeho odvolání a že měl rozsudek Městského soudu v Brně zrušit podle § 258 odst. 1 písm. a), b), c) tr. ř. a vrátit věc tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí. V podrobnostech pak uvedl, že věc nebyla náležitě objasněna, že nebyly provedeny všechny dostupné důkazy a že výrok o jeho vině byl založen v podstatě na jediném důkazu, jehož věrohodnost zpochybnil. Poukázal na to, že Krajský soud v Brně nijak nehodnotil postup Městského soudu v Brně při rozhodování o jeho námitce podjatosti soudkyně Městského soudu v Brně. Za porušení práva na spravedlivý a zákonný proces označil to, že v hlavním líčení bylo pokračováno poté, co soudkyně rozhodla o tom, že není vyloučena z vykonávání úkonů trestního řízení, ačkoli proti tomuto usnesení ihned podal stížnost, o které bylo rozhodnuto až po vynesení rozsudku. V závěru dovolání obviněný J. V. navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení, pokud jím bylo zamítnuto jeho odvolání, i vadné předcházející řízení a aby přikázal Krajskému soudu v Brně nové projednání a rozhodnutí věci.

Nejvyšší soud shledal, že obviněný J. V. podal dovolání ve skutečnosti z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Především je nutné konstatovat, že obviněný podal dovolání za účinnosti To je významné potud, že podle tr. ř. ve znění lze dovolání podat, jestliže v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný. Jeho námitky proti skutkovým zjištěním soudů, proti hodnocení důkazů, proti úplnosti provedeného dokazování a proti způsobu, jímž bylo rozhodnuto o jeho námitce podjatosti soudkyně, deklarovaný dovolací důvod v žádném směru nenaplňují. Pokud obviněný v dovolání uvedl, že Krajský soud v Brně měl zrušit rozsudek Městského soudu v Brně a vrátit mu věc k novému projednání a rozhodnutí, nejde o námitku, že v rozhodnutí Krajského soudu v Brně nějaký výrok chybí nebo je neúplný ve smyslu tr. ř. Chybějícím nebo neúplným výrokem se rozumí stav, kdy rozhodnutím nebylo v celém rozsahu vyčerpáno to, co bylo předmětem rozhodnutí. O takový stav se v dané věci nejedná, protože výrokem, jímž Krajský soud v Brně zamítl odvolání obviněného, rozhodl o něm v celém rozsahu. Jinak je třeba dodat, že napadené usnesení není nijak poznamenáno chybějícím či neúplným výrokem ani v otázce nepodjatosti soudkyně Městského soudu v Brně. Obviněný nepodal dovolání z důvodu uvedeného v tr. ř., to znamená, že ve věci rozhodl vyloučený orgán, a v dovolání neuvedl nic, co by tomuto dovolacímu důvodu obsahově odpovídalo. Neuplatnil žádnou námitku, ze které by byl patrný nějaký důvod vyloučení soudkyně Městského soudu v Brně ( tr. ř.), a omezil se jen na zpochybnění postupu řízení, v němž bylo o jeho námitce podjatosti rozhodnuto, a to z hlediska stadia řízení ve věci samé, kdy bylo toto rozhodnutí učiněno. Zmíněný dovolací důvod může být naplněn jen námitkami odkazujícími na skutečnosti, z nichž vyplývá vyloučení soudce, a nikoli námitkami proti tomu, v jakém stadiu řízení ve věci samé bylo o nepodjatosti soudce rozhodnuto.

Z uvedeného je zřejmé, že obviněný J. V. opřel své dovolání o námitky, které obsahově nenaplňují formálně deklarovaný dovolací důvod podle tr. ř. ve znění ani žádný jiný dovolací důvod.

Lze uvažovat o tom, že obviněný měl na mysli dovolací důvod podle tr. ř. ve znění , se kterým se částečně kryje dovolací důvod podle tr. ř. ve znění , za jehož účinnosti bylo dovolání podáno. Avšak ani tento dovolací důvod nebyl námitkami obviněného obsahově naplněn.

Podle tr. ř. ve znění lze dovolání podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku mimo jiné proti rozsudku, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v až k) tr. ř. Ta část ustanovení tr. ř. ve znění , která je vyjádřena slovy „aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí“, se na posuzovaný případ nevztahuje, protože odvolání obviněného nebylo zamítnuto z p r o c e s n í c h důvodů, tj. podle tr. ř. proto, že by bylo podáno opožděně, osobou neoprávněnou nebo osobou, která se odvolání výslovně vzdala nebo znovu podala odvolání, které v téže věci již předtím výslovně vzala zpět, a nebylo ani odmítnuto podle tr. ř. pro nedostatek náležitostí obsahu odvolání. Případy, kdy dojde k zamítnutí nebo odmítnutí odvolání z procesních důvodů, mají společné to, že odvolací soud rozhodne bez meritorního přezkoumání rozsudku podle tr. ř., a že pokud rozhodne chybně, odepře tím obviněnému přístup k druhé instanci. V dané věci o takový případ nešlo, protože odvolání obviněného bylo zamítnuto jako nedůvodné podle tr. ř., to znamená po meritorním přezkoumání rozsudku podle tr. ř. Obviněnému tudíž nebyl odepřen přístup k druhé instanci. Ta část ustanovení tr. ř. ve znění , která je vyjádřena slovy „byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k)“, by se na posuzovaný případ vztahovala pouze za předpokladu, že by obviněný v dovolání, v němž by odvolacímu soudu vytkl nesprávnost zamítnutí odvolání, tj. dovolací důvod podle tr. ř. ve znění , zároveň namítl některý z dovolacích důvodů podle až k) tr. ř. ve znění ve vztahu k předcházejícímu řízení, zejména ve vztahu k rozsudku soudu prvního stupně. To však obviněný v dovolání neučinil a své dovolání opřel v celém rozsahu o námitky, které s žádným z dovolacích důvodů obsahově nekorespondují, nehledě na to, že žádný adekvátní dovolací důvod neuvedl ani jeho zákonným označením.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného J. V. podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž na jeho podkladě přezkoumal napadené usnesení Krajského soudu v Brně a rozsudek Městského soudu v Brně jako součást předcházejícího řízení z hledisek uvedených v § 265i odst. 3, 5 tr. ř.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 19. srpna 2003

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec