Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 72/2003

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

-50

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným usnesením potvrdil odvolací soud usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28.3.2001, č.j. -15 ve výroku o jmenování likvidátora L. P., s.r.o. (dále jen „společnost“). Ve výroku o stanovení výše odměny likvidátora uvedené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Z odůvodnění usnesení vyplývá, že dovolatel byl jmenován likvidátorem podle ustanovení § 71 odst. 7 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), tj. že jej soud jmenoval ze seznamu správců konkursní podstaty poté, co se nepodařilo jmenovat likvidátora podle § 71 odst. 1 až 4 obch. zák. Podle výpisu z obchodního rejstříku nemá společnost jednatele a její dva společníci mají bydliště v M.

Odvolací soud uzavřel, že pokud dovolatel, který je zapsán v seznamu správců konkursní podstaty, vykonává funkci správce konkursní podstaty v několika konkursních řízeních, nemůže to být samo o sobě překážkou pro jeho jmenování likvidátorem. Ani z předloženého potvrzení o pracovní neschopnosti (u které sám dovolatel předpokládá, že bude v dohledné době ukončena) zatím nelze dovodit překážku pro výkon funkce likvidátora. Proto odvolací soud výrok usnesení soudu prvního stupně o jmenování likvidátora potvrdil.

Proti usnesení odvolacího soudu podal JUDr. A. dovolání. Co do jeho přípustnosti odkázal na ustanovení (dále též jen „“), podle kterého je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto, kdo je procesním nástupcem účastníka, co do důvodu na ustanovení a

V dovolání uvádí, že podle ustanovení jsou v řízení, jež může být zahájeno i bez návrhu, účastníky i ti, o jejichž právech a povinnostech má být v řízení jednáno. V projednávaném případě probíhá řízení ve věci jmenování likvidátora společnosti. Napadenými rozhodnutími soudů obou stupňů „bylo tedy rozhodnuto o procesním nástupnictví ve vztahu jak k odvolávanému, tak i nově jmenovanému likvidátorovi.“ Podle ustanovení mají účastníci v občanském soudním řízení rovné postavení a soud je povinen zajistit jim stejné možnosti k uplatnění jejich práv. Toto ustanovení podle názoru dovolatele soud nerespektoval, když na jedné straně hodnotil důvody značného pracovního přetížení a z toho plynoucí zdravotní problémy odvolaného likvidátora, jako důvody, pro které po něm nelze spravedlivě požadovat, aby funkci likvidátora vykonával, na druhé straně ty samé důvody doložené dovolatelem nepovažoval za překážku pro jeho jmenování likvidátorem.

Dále pak dovolatel poukazuje na ustanovení upravující účinky odvolání. Tvrdí, že se odvolací soud dopustil procesního pochybení, když vyložil jeho odvolání tak, že směřuje pouze proti druhému a třetímu výroku usnesení soudu prvního stupně. Dovolatel napadal celé dovolání, neboť výrok o odvolání předešlého likvidátora a výrok o odvolání likvidátora nového jsou na sobě vzájemně závislé, „neboť pokud zdravotní indispozice a krajní pracovní zaneprázdnění by soud neshledal jako důvody, pro něž nelze spravedlivě požadovat na komkoli výkon funkce likvidátora, musel by odvolací soud výrok I. zrušit. Pokud by tak učinil, musel by zrušit následně i výroky II. a III. usnesení soudu prvního stupně.“ Navíc podle ustanovení je podmínkou závěru soudu, že rozsah odvolání je omezen jen na některá práva nebo na některé účastníky, skutečnost, že odvolání se výslovně vztahuje jen na tato práva a na tyto účastníky. V projednávané věci tomu tak není, neboť odvolání výslovně zmiňuje všechny tři výroky napadeného usnesení.

Navrhovatel požaduje, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu jakož i usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc soudu prvního stupně vrátil k dalšímu řízení.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení je dovolání mimo jiné přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka. Takovým usnesením je usnesení vydané podle ustanovení , jímž bylo, v případech, kdy účastník řízení ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení, rozhodnuto o tom, s kým bude soud v řízení pokračovat. Napadané usnesení odvolacího soudu usnesením podle není, neboť soud prvního stupně nerozhodoval o procesním nástupnictví po předchozím likvidátorovi, ale o jeho odvolání a o jmenování likvidátora nového. Nově jmenovaný likvidátor není procesním nástupcem předchozího likvidátora, neboť se stává účastníkem řízení podle ustanovení originárně tím, že se soud rozhodne jmenovat jej likvidátorem (v projednávané věci i bez jeho souhlasu). Důvod přípustnosti dovolání tvrzený účastníkem proto není naplněn.

Protože dovolací soud neshledal ani žádný jiný důvod přípustnosti dovolání a dovolatel jej ostatně ani netvrdil, dovolací soud dovolání podle ustanovení , odmítl.

O náhradě nákladů řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení věty první, a , neboť dovolatel nemá s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů právo a společnosti žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně 5. srpna 2003

JUDr. Ivana Štenglová, v.r.

předsedkyně senátu