Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
19 C 35/2021-28
Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedkyní senátu titul Olgou Vymazalovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 18 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se pro částku ve výši 7 000 Kč částečně zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 10. 10. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba se pro částku ve výši 6 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 000 Kč od 10. 10. 2020 do zaplacení, částečně zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení se pro částku ve výši 7 000 Kč částečně zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 10. 10. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba se pro částku ve výši 6 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 000 Kč od 10. 10. 2020 do zaplacení, částečně zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky původně ve výši 18 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 1. 8. 2020 uzavřela se žalovaným prostřednictvím webové stránky webová adresa smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč, který mu vyplatila na bankovní účet č. bankovní účet, který se žalovaný zavázal uhradit v celé výši do 9. 10. 2020. Celková výše poplatku za poskytnutí úvěru činila 3 500 Kč, žalovaný se také zavázal v případě prodlení s úhradou jakékoliv splátky zaplatit jednorázovou sankci ve výši 500 Kč. Žalobkyně tak požaduje uhradit po žalovaném jistinu ve výši 5 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 500 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 500 Kč (prodlení s úhradou 5 splátek), když žalovaný nevrátil úvěr v datu splatnosti. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě zaslané předžalobní výzvy ze dne 22. 10. 2020.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se nedostavil, ač byl řádně předvolán.
3. Podáním ze dne 25. 5. 2021 se žalobkyně z jednání soudu omluvila. Uvedené podání soud posoudil dle jeho obsahu také jako částečné zpětvzetí žaloby, a to pro částku 7 000 Kč. Z tohoto důvodu tedy rozhodl o návrhu žalobkyně výrokem I. rozsudku a řízení částečně zastavil.
4. Soud provedl dokazování listinami založenými ve spise, a to Potvrzením o přijaté platbě ze dne 1. 8. 2020, Potvrzením o provedené platbě ze dne 1. 8. 2020, smlouvou o podnikatelském úvěru číslo předžalobní výzvou ze dne 22. 10. 2020.
5. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § číslo úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Dle ustanovení § číslo odst. 1, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle odstavce druhého úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.
6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 téhož zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. V předmětné věci má soud po provedeném dokazování za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 1. 8. 2020 smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit do 9. 10. 2020. Je pravdou, že žalovaný vystupoval ve smluvním vztahu jako podnikatel, je a má být nadán jistými vlastnostmi a vědomostmi, pakliže vystupuje v daném postavení, nicméně není možné odhlédnout od toho, že žalovaný je fyzickou osobou podnikající – drobným podnikatelem a žalobkyně je společností s ručením omezeným, která je mnohonásobně větším a silnějším subjektem. Žalovaný tak dle názoru soudu vystupoval jako slabší smluvní strana, a proto je hoden ochrany jako spotřebitel (dle uvážení soudu v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 1490/2019). Po provedeném dokazování je zřejmé, že žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného v souladu s ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, k jednání soudu se nedostavila, a tak ani nemohla být poučena o povinnosti tyto skutečnosti tvrdit a prokázat. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni úvěr ve výši 5 000 Kč a úroky označené však jako poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 500 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 500 Kč. V dané věci žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy se žalovaným řádně posoudila jeho schopnost úvěr splácet, uzavřená smlouva je tedy absolutně neplatná. V daném případě však soud přiznal žalobkyni plnění odpovídající poskytnuté jistině úvěru, na základě ustanovení zákona vztahujících se k bezdůvodnému obohacení, resp. jeho vydání. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Protože byl žalovaný v prodlení, je také důvodný nárok žalobkyně na úhradu zákonného úroku z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, kdy po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. V daném případě požaduje žalobkyně zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné částky, soud jí tedy vyhověl co do výše úroku z prodlení z přisouzené částky.
10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byla žalobkyně převážně neúspěšná a úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, které se podává do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži.
V odvolání musí být uvedeno, kterému soudu je určeno, kdo je podává, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu a čeho se odvolatel domáhá. Odvolání musí být podepsáno a datováno.
Odvolání musí být podáno s potřebným počtem stejnopisů tak, aby každý účastník dostal jeden stejnopis a jeden stejnopis zůstal soudu.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobkyně domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.