Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 38/2021-25
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem titul Janem Davidem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované,
o zaplacení 6 894 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení částky 3 894 Kč spolu s úrokem z prodlení 9,75 % ročně z částky 3 975 Kč od datum do datum, a úrokem z prodlení 9 % ročně z částky 975 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení částky 3 894 Kč spolu s úrokem z prodlení 9,75 % ročně z částky 3 975 Kč od [datum] do [datum], a úrokem z prodlení 9 % ročně z částky 975 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky, z nichž požaduje jistinu ve výši 3 975 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši ode dne datum, účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalované částky ve výši 1 500 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 419 Kč, a to z titulu nezaplacené zápůjčky, kterou poskytla žalované na základě smlouvy o zápůjčce ze dne datum. Žalobkyně žalované poskytla zápůjčku ve výši 3 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto zápůjčku splatit spolu s poplatkem ve výši 3 975 Kč do datum. Dále byla sjednána smluvní pokuta, která s ohledem na § 122 zák. č. 257/2016 Sb. je požadována pouze do výše nepřesahující 0,5 celkové výše úvěru, a částka za upomínání písemnými výzvami. Žalobkyně ověřila schopnost žalované řádně splácet dotazy žalovanému a ověřila příjmy žalované dle výpisu z bankovního účtu a nahlédnutím do centrální evidence exekucí; v otázce výdajů uvažovala částku nezabavitelného minima 6 428 Kč. Žalovaná neuhradila ničeho, a to ani na opakované výzvy.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po dobu řízení zůstala nečinný.
3. Soud nařídil jednání k projednání věci na den datum, ze kterého se žalobkyně omluvila s tím, že nežádá odročení jednání, a žalovaný se bez omluvy nedostavil, ačkoli mu bylo předvolání řádně doručeno, soud proto věc projednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků a z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.
4. Z předložených důkazů soud učinil závěr o následujícím skutkovém stavu: Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě byla poskytnuta žalované dne datum částka ve výši 3 000 Kč, a současně byl sjednán závazek žalované splatit vč. poplatku za poskytnutí zápůjčky celkem 3 975 Kč do 30 dnů, tj. do dne datum. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 15 % z dlužné částky, pokud žalovaný neinformuje žalobkyni o hrozícím prodlení se splátkou a smluvní pokuta 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Dále byly sjednány poplatky za jednotlivé úkony jako jsou upomínky pro případ prodlení žalovaného a přirůstání úroků z prodlení k jistině. Žalobkyně ověřila úvěruschopnost toliko dotazy na žalovanou, pro ověření příjmů žalované měla k dispozici výpis z účtu za měsíc 2019, ze kterého se podává, že žalované jediný příjem je z rodičovského a příspěvku a přídavků na děti v celkové výši 10 800 Kč při počátečním zůstatku 17,86 Kč a konečném zůstatku 2,82 Kč. Současně je zřejmé, že ve výdajích v rámci obratu ověřeného účtu není výdaj na bydlení, které žalovaná měla sdělit žalobkyni ve výši 4 700 Kč. Žalobkyně pro výdaje počítala s částkou životního minima v závislosti na dotazu žalované, a skutečné výdaje neověřovala, a to ani za bydlení z podnájmu, které ji měla žalovaná sdělit. Žalovaná neuhradila žádné splátky. A v prodlení zůstala i po 1. upomínce žalobkyně ze dne datum, kterou po ní žalobkyně žádala uhradit dluh ihned.
5. Po právní stránce soud věc posuzoval jako občanskoprávní vztah ze smlouvy o spotřebitelském úvěru dle zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (jinak jen ZSÚ), resp. o zápůjčce dle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (jinak jen o.z.). Dle názoru soudu, v daném případě právní předchůdkyně žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí § 86 ZSÚ, když nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet poskytnutou zápůjčku. příjmení zkoumala příjmy žalované, které měla doloženy, ale jednak dospěla k názoru, že dostatečné příjmy pro splácení spotřebitelského úvěru jsou příjmy z rodičovského příspěvku, ale také přídavku na dítě (aniž by byla známa jejich přesná výše), a dále nijak neověřovala výdaje žalované a toliko se spolehla na její tvrzení, resp. při absenci relevantních tvrzení, resp. jejich ověření, počítala při svém ověření s částkou tzv. nezabavitelného minima, tzn. 2/3 součtu životního minima jednotlivce a tzv. normativních nákladů na bydlení (pro rok 2019 stanovené částkami 3 410 Kč resp. 6 233 Kč). Žalobkyně je povinna zjistit a ověřit skutečné příjmy i výdaje žadatele o spotřebitelský úvěr, což neučinila. Z jakého důvodu pro výpočet výdajů uvažuje paušální částkou základní nezabavitelné částky, když naopak pro výdaje počítá se součtem rodičovského příspěvku i přídavku na dítě, který je rovněž nezabavitelný, neboť je účelově vázán na výdej na dítě a nikoli na splátky úvěru rodiče, není zřejmé, ale dle mínění soudu je takový postup pro ověření úvěruschopnosti zcela nedostatečný ve smyslu § 86 odst. 2 ZSÚ. Soud nemohl dát žalobkyni poučení ve smyslu § 118a o.s.ř., neboť se z nařízeného jednání omluvila. Smlouvu o zápůjčce proto soud ve smyslu § 87 ZSÚ posoudil jako neplatnou, neboť narušuje veřejný pořádek tím, že nebyla splněna veřejnoprávní povinnost žalobkyně. Vyplacená částka žalované tak byla vyplacena bez právního důvodu, a mezi účastníky vznikl vztah z bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o.z. Žalovaná je proto povinna vydat bezdůvodné obohacení odpovídající vyplacené částce žalobkyní (§ 2991 odst. 1 o.z.), a to dle ust. § 1958 odst. 2 o.z. prvního dne poté, kdy byla o plnění věřitelem požádána. Od následujícího dne je tak žalovaná v prodlení (§ 1968 o.z.) a je povinna hradit žalobkyni úrok z prodlení (§ 1970 o.z.) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalované uložil uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené v první upomínce žalobkyně. Soud proto podle těchto ustanovení žalobě ve shora uvedeném rozsahu vyhověl, a naopak v rozsahu ostatních uplatněných nároků z neplatné smlouvy zamítl.
6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s návrhem žalobce podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl úspěšný v rozsahu 3 558,55 Kč (jistiny, a úroku z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku datum). Naopak žalovaná byla úspěšná v rozsahu zamítnutých 4 083,22 Kč (poplatky, smluvní pokuta a úrok z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku datum). Větší úspěch proto měla žalovaná, ovšem z obsahu spisu se nepodává, že by jí jakékoli náklady vznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.