Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
34 C 272/2020
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Brzobohatou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupena obecnou zmocněnkyní jméno celé jméno žalobkyně, narozenou 26. 10. 1969, bytem tamtéž
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zvýšení výživného
takto:
I. Vyživovací povinnost celé jméno žalovaného ke zletilé dceři celé jméno žalobkyně, naposledy stanovená rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 4. 10. 2013, č. j. P 157/2008-202, ve znění rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 6. 2014, č. j. 14 Co 752/2013-261, se zvyšuje s účinností od 1. 9. 2020 na částku 4 500 Kč měsíčně splatnou vždy do 10. dne v každém měsíci k rukám dcery celé jméno žalobkyně.
II. Dlužné výživné za období od 1. 9. 2020 do 26. 2. 2021 v celkové výši 4 200 Kč je žalovaný povinen uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po 525 Kč měsíčně k rukám dcery celé jméno žalobkyně spolu s běžným výživným pod ztrátou výhody splátek počínaje právní mocí tohoto rozsudku.
III. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vyživovací povinnost [celé jméno žalovaného] ke zletilé dceři [celé jméno žalobkyně], naposledy stanovená rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 4. 10. 2013, č. j. P 157/2008-202, ve znění rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 6. 2014, č. j. 14 Co 752/2013-261, se zvyšuje s účinností od 1. 9. 2020 na částku 4 500 Kč měsíčně splatnou vždy do 10. dne v každém měsíci k rukám dcery [celé jméno žalobkyně]. II. Dlužné výživné za období od 1. 9. 2020 do 26. 2. 2021 v celkové výši 4 200 Kč je žalovaný povinen uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po 525 Kč měsíčně k rukám dcery [celé jméno žalobkyně] spolu s běžným výživným pod ztrátou výhody splátek počínaje právní mocí tohoto rozsudku. III. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala zvýšení výživného vůči svému otci s tím, že naposledy byla vyživovací povinnost stanovena ve výši 3 800 Kč rozhodnutím soudu, které nabylo právní moci dne 10. 7. 2014. Žalobkyně od září 2020 nastoupila na anonymizována čtyři slova v anonymizováno ve Velké Británii. Matka žalobkyně nemá stabilní zaměstnání, je v insolvenci, finančně ji pomáhá její otec (děda žalobkyně). Momentálně jsou jedinými náklady žalobkyně její náklady na bydlení v Anglii, které musí hradit, přestože se od listopadu 2020 zdržuje v obec, výuka probíhá online. Žalobkyni byla nyní nabídnuta sleva na ubytování v Anglii ve výši 7 týdnům nájmu. Výběr školy žalovanému oznámila na poslední chvíli, neboť věděla, že by s tím nesouhlasil. S žalovaným se stýká 1 – 2x do roka. Vzhledem k tomu, že se zásadně změnily její odůvodněné potřeby, žádá o zvýšení výživného od 1. 1. 2019 na částku 4 500 Kč a od 1. 9. 2020 na částku 9 000 Kč s tím, že dlužné výživné by žalovaný hradil ve splátkách po 1 000 Kč. Žalobkyně si přivydělává v anonymizováno, za období od 1 1. 2019 do 31. 1. 2021 měla čistý příjem 44 348 Kč. Má zvýšené náklady v souvislosti s tím, že má jednu nohu kratší, je třeba, aby nosila podpatěnky do každé boty, jedna vyjde na 150 Kč. V roce 2019 měla výdaje na úhradu tanečních, maturitního večírku, potřebovala notebook, žalovaného dvakrát požádala o příspěvek, který žalovaný vždycky poskytl, jinak po žalovaném příspěvek nežádala, neměla větší nároky, věděla, že na to nejsou peníze. Kromě toho poskytl žalovaný žalobkyni příspěvek na autoškolu, boty jméno.
2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Uvedl, že mu žalobkyně v červnu 2020 oznámila podání přihlášky na vysokou školu v obec a obec, na konci srpna 2020 mu však oznámila, že nastupuje ke studiu ve příjmení jméno, žalobkyni kontaktoval a dostalo se mu ujištění, že je vše finančně pokryto„ studentskou půjčkou“ od vlády příjmení jméno a nemusí se ničeho obávat. Podmínky studia si ověřoval na vícero místech a po obdržení varovných informací se snažil žalobkyni studium rozmluvit, nabídl ji pomoc při nalezení méně nákladného studia. Žalobkyni upozornil na informaci vysoké školy, že bude výuka probíhat pouze online z důvodu Covid 19. Žalobkyně jej opakovaně přesvědčovala, že náklady na studium pokryje vlastními prostředky, najde si práci, závěrem žalovanému sdělila, že jí jeho rady unavují. Dle žalovaného je studium nevýhodné s přihlédnutím k finanční situaci obou rodičů, na kterou dceru upozorňoval. Starší syn, k němuž má taktéž vyživovací povinnost a který také požádal o zvýšení výživného, začal studovat soukromou vysokou školu. Žalovanému se v mezidobí narodil syn (číslo), který bude nastupovat do první třídy základní školy. Celkově má 3 vyživovací povinnosti, k tomu finančně vypomáhá své partnerce – matce nejmladšího syna, která přišla o zaměstnání a nemá žádný příjem. Nejmladší syn je alergik a léčí se na ortopedii, s čímž jsou spojené zvýšené náklady. Sám žalovaný prodělal v posledních dvou letech 3 chirurgické operace a není zcela zdráv. Pravidelné měsíční náklady vyčíslil na – výživné na dvě děti 7 800 Kč, ortopedické pomůcky a stravné pro nejmladšího syna – 1 080 Kč, plyn, elektřina, voda celkově 3 100 Kč, náklady na dopravu 3 000 Kč, na splátky hypotéky 7 800 Kč, penzijní spoření 500 Kč, léky a jiné zdravot pomůcky 500 Kč ulice příjem se pohyboval okolo 40 000 Kč. Od doby posledního rozhodnutí získal v rámci dědického řízení rodinný dům, na něhož platí hypotéku a který obývá s nejmladším synem a partnerkou, zvýšila se potřeba jeho lékařské péče.
3. Matka žalobkyně ke své finanční situaci uvedla, že z práce, kde měla stabilní příjem a pracovala tam 21 let (anonymizována tři slova), odešla dobrovolně, poté se věci zkomplikovaly, nyní je v insolvenci. Od ledna 2021 je zaměstnaná ve právnická osoba, hrubý měsíční příjem činí kolem 20 000 Kč, část příjmu je postižena v rámci insolvence. Žije v nájemním bytě, kde hradí měsíčně nájem 10 126 Kč vč. vody a topení a dále 1 200 Kč za elektřinu a plyn. Žalobkyně bydlí s ní, na bydlení ji nepřispívá.
4. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutečnosti.
5. Z rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka, soud zjistil, že žalovanému byla zvýšena vyživovací povinnost vůči tehdy nezletilé žalobkyni z původní částky 3 300 Kč měsíčně na 3 800 Kč měsíčně od 1. 10. 2012. Žalovaný měl tehdy 2 vyživovací povinnosti, a to k synovi jméno (číslo) a dceři jméno (číslo) – nyní žalobkyni. Dcera v době rozhodování soudu studovala na gymnáziu, ekvivalent 7. třídy ZŠ, navštěvovala hru na klavír (3 600 Kč ročně, k tomu soutěže 1 000 – 1 500 Kč ročně), jezdecký oddíl (náklady 1 000 Kč ročně). Příjem matky činil v letech 2010 – 2012 v průměru okolo 22 600 Kč měsíčně, na bydlení hradila 6 890 Kč měsíčně, splácela úvěr ve výši 3 500 Kč měsíčně a za léky vynakládala 300 Kč měsíčně. Příjem otce činil v letech 2010 – 2012 okolo 27 400 Kč, za energie vynaložil 3 400 Kč měsíčně, na splátky hypotéky 7 800 Kč měsíčně. Z důvodu atopického ekzému měl zvýšené výdaje 400 Kč měsíčně. Oba rodiče měli 2 vyživovací povinnosti.
6. Z rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, soud zjistil, že jím byl potvrzen výše citovaný rozsudek Okresního soudu v Karviné. Soud zohlednil skutečnost, že otec v roce 2011 převedl za částku 890 000 Kč členské práva a povinnosti k družstevnímu bytu, přičemž tuto částku použil na úhradu svých dluhů a investici do svého bydlení, stejně jako skutečnost, že i matka prodala svůj byt, a to za částku 380 000 Kč, kterou použila na vyřešení své finanční situace. Zvýšení výživného soudem prvního stupně shledal jako přiměřené.
7. Z potvrzení zaměstnavatele žalovaného soud zjistil, že průměrný čistý měsíční příjem po odečtení srážek za používání auta pro soukromé účely činí za období od 7/ 2020 do 12/ 2020 částku 40 504 Kč. V měsíci leden 2021 činil 36 138 Kč.
8. Z přípisu zaměstnavatele žalovaného soud zjistil, že žalovaný nastoupil do společnosti 1. 10. 2018, přičemž výrazně přispěl k úspěšnému zakončení přípravné fáze projektu v listopadu 2020, za což byl průběžně nadstandardně odměňován. Poslední odměna mu byla vyplacena v listopadu 2020. Od prosince přešel projekt do jiné fáze, žalovanému tak zůstává pouze základní plat bez zvláštních cílových odměn s tím, že odměny nebudou vypláceny vůbec z důvodu splácení kontokorentu společnosti. Základní plat žalovaného po příslušných odvodech a srážce za užívání automobilu bude činit 37 000 Kč měsíčně.
9. Ze zprávy o plnění oddlužení matky žalobkyně za období od října 2019 do září 2020 soud zjistil, že je jí jako nepostižitelná částka v rámci insolvence vyplácen příjem v průměru 13 100 Kč měsíčně.
10. Z čestného prohlášení pana jméno příjmení soud zjistil, že tento podporuje svou dceru – matku žalobkyně – a její děti finančně od roku 2006. Za rok 2019 uhradil své dceři částku 90 422 Kč, za rok 2020 částku 57 400 Kč.
11. Z e-mailové komunikace ze dne 27 a 28. 8. 2020 a dne 31. 8. 2020 soud zjistil, že žalovaný informoval žalobkyni o informacích získaných od učitelky angličtiny na obec univerzitě, která k dotazu žalovaného zásadně nedoporučila žalobkyni za stávajících podmínek (Covid – omezený provoz) studium v zahraničí; obor, o který se žalobkyně zajímá je silně medicínsky zaměřený, finanční náročnost je neúměrné vysoká, plnohodnotná výuka nejistá, jazykové nároky extrémně vysoké. Žalovaný poté žalobkyni i její matce poslal odkaz na stránkách předmětné univerzity, upozorňuje žalobkyni, že online výuka již běží, situace se zhoršuje, žalobkyni nevrátí peníze za koleje, bude problém sehnat práci, zaplatit ubytování a jídlo. Uzavírá, že žalobkyni má rád a chce ji opravdu pomoct, existují i jiné možnosti studia.
12. Z potvrzení o provedené platbě právnická osoba, soud zjistil, že žalovaný splácí hypotéku ve výši splátky 7 700 Kč měsíčně.
13. Z rozpisu vyúčtování za plyn a elektřinu a platby za vodu soud zjistil, že žalovaný hradí měsíčně zálohy na plyn 1 500 Kč, na elektřinu 980 Kč a vodu půlročně 634 Kč, přičemž za vše doplácí.
14. Z potvrzení Bytového družstva ulice a číslo ze dne datum soud zjistil, že žalovaný není členem předmětného bytového družstva, v družstvu nemá žádný majetkový podíl.
15. Z rozhodnutí Ministerstva školství a mládeže a tělovýchovy ze dne 3. 12. 2020 soud zjistil, že studium žalobkyně ve Velké Británii je postaveno na roveň studiu na vysokých školách v České republice.
16. Z pohybu na účtu žalobkyně od 1. 5. 2020 do 15. 2. 2021 soud zjistil, že žalobkyně uhradila za ubytování v Anglii dne 8. 6. 2020 částku 7 602,50 Kč (250 liber), dne 6. 10. 2020 částku 32 592,45 Kč (1 064 liber) a dne 4. 2. 2021 částku 10 443,50 Kč (345 liber).
17. Ze smlouvy o bezplatném pronájmu koně ze dne 14. 4. 2020 soud zjistil, že žalobkyně od 14. 4. 2020 přenechala svého koně do užívání nájemci, který výměnou za to hradil veškeré životní výdaje na koně.
18. Z inzerátu nazvaného Pronájem koně s převozem do vlastní stáje ze dne 25. 12. 2020 soud zjistil, že žalobkyně nabízela pronájem svého koně.
19. Z lékařské zprávy ze dne 8. 7. 2020 a 11. 10. 2018 soud zjistil, že nejmladší syn žalovaného je sledován na ortopedii, má problémy se stáčením obou dolních končetin při chůzi. Byly mu doporučeny mj. ortopedické vložky a vysoká kotníčková obuv. Z účtenek soud zjistil, že jsou nejmladšímu synovi žalovanému kupovány ortopedické vložky v ceně 500 Kč/kus.
20. Z oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory soud zjistil, že partnerka žalovaného pobírala od 1. 3. 2018 rodičovský příspěvek ve výši 1 600 Kč měsíčně.
21. Z potvrzení o vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a rozhodnutí o přiznání podpory v nezaměstnanosti soud zjistil, že partnerka žalovaného byla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání v době od 30. 5. 2019 do 29. 10. 2019, přičemž v též době ji byla poskytována podpora v nezaměstnanosti ve výši 4 684 Kč (první dva měsíce), 3 747 Kč (další dva měsíce) a 3 435 Kč (zbývající podpůrčí dobu).
22. Další navržené důkazy soud neprováděl pro nadbytečnost, neboť se netýkaly předmětu řízení (výpisy z účtu dědy žalobkyně), nebyly sporné (údaje z živnostenského rejstříku žalovaného) či pro věc z důvodu právního posouzení nebyly rozhodné (důkazy týkající se dalších podmínek ubytování žalobkyně v Anglii, čestné prohlášení tety žalobkyně).
23. Po skutkové stránce vyšlo v řízení najevo, že výživné bylo naposledy stanoveno s účinností od 1. 10. 2012. Žalobkyně v září 2020 nastoupila na vysokou školu do Anglie, byť byla žalovaným mj. opakovaně upozorňována na finanční náročnost, jdoucí nad rámec možností žalovaného i matky žalobkyně, a byla vyzývána k přehodnocení výběru vysoké školy a nástupu na školu v České republice. Žalobkyně si snaží přivydělat občasnými brigádami. Žalovaný má 3 vyživovací povinnosti, finančně pomáhá také své partnerce, která je bez příjmu, jeho čistý měsíční příjem nyní činí 36 138 Kč, má zvýšené náklady na pořizování ortopedických pomůcek pro nejmladšího syna. Matce žalobkyně je jako nepostižitelná částka v rámci insolvence vyplácen příjem v průměru 13 100 Kč měsíčně, finančně ji značně vypomáhá její otec.
24. Soud nezjistil, že by žalovaný vlastnil jiný majetek vyšší hodnoty (vyjma rodinného domu, v němž bydlí), jak tvrdila žalobkyně, naopak žalovaný prokázal, že družstevní podíl nevlastní (viz potvrzení předmětného družstva), ostatně uvedenou skutečnost konstatoval (a vypořádal se s ní) již Krajský soud v Ostravě.
25. Vycházeje z uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že je na místě žalobě částečně vyhovět.
26. Podle § 163 věta první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též„ o. s. ř.“), rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek.
27. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též„ o. z.“) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.
28. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.
29. Podle § 913 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (odstavec první). Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost (odstavec druhý).
30. Podle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.
31. V posuzované věci se žalobkyně domáhala zvýšení výživného s tím, že se změnily poměry účastníků. Soud nejprve zkoumal, zda nastala taková podstatná změna okolností, která by odůvodňovala změnu pravomocného rozsudku. Vyživovací povinnost otce byla stanovena naposledy rozsudkem ze dne 4. 10. 2013 s účinností od 1. 10. 2012. Je zřejmé, že již samotným plynutím času se přirozeně zvýšily odůvodněné potřeby žalobkyně, v projednávané věci také došlo ke změně poměrů na straně obou rodičů, soud proto uzavřel, že nastala změna okolností ve smyslu § 163 o. s. ř.
32. Od dob posledního rozhodování se sice zvýšil příjem otce, avšak otci přibyla další vyživovací povinnost, přičemž finančně vypomáhá také své partnerce, s níž tvoří společnou domácnost a která je nyní bez jakéhokoli příjmu. Na straně matky došlo ke snížení jejího příjmu ze zaměstnání, z něhož však odešla dobrovolně a finančně jí výrazně vypomáhá její otec. Matka prochází oddlužením, přičemž mezi dluhy převažují spotřebitelské půjčky. Samotná žalobkyně nastoupila ke studiu na vysoké škole, zatímco v době posledního rozhodování byla žákyní 7. třídy ZŠ (resp. tomu odpovídajícímu stupni víceletého gymnázia). Žalobkyně dle svého tvrzení žádné výdaje nemá, kromě nákladů na bydlení v Anglii. Toto sdělení chápe soud ve smyslu zvýšených nákladů, které jsou v projednávané věci spojeny toliko se studiem v zahraničí, jež – byť probíhá formou on-line výuky a žalobkyně se v zahraničí od listopadu 2020 již nenachází – vyžaduje, aby nadále hradila náklady ubytování (s tím, že v dalším období ji bude patrně část těchto nákladů odpuštěna).
33. Soud připomíná, že dítě sdílí životní úroveň svých rodičů a musí respektovat jejich finanční možnosti. V době, kdy se žalobkyně hlásila na vysokou školu, již byla její matka (dlouhodobě) v insolvenci a otcem byla opakovaně, věcně a konkrétně upozorňována na to, že vybrané studium v zahraničí je nad jeho finanční možnosti (a možnosti jejích živitelů), v čemž mu provedené dokazování dalo zapravdu. Žalobkyně jej ujistila, že si najde práci, že to finančně zvládne sama, že se nemusí obývat. Za takové situace nelze po otci – žalovaném – spravedlivě požadovat, aby se na zvýšených nákladech na studium v zahraničí (na něž opakovaně upozorňoval jako na nepřiměřené ve vztahu k možnostem rodičů) podílel formou zvýšení výživného. Žalobkyně má jistě právo studia i jeho volby, nicméně musí být srozuměna s tím, že náklady jdoucí nad rámec finančních možností svých rodičů, musí nést (v případě, že se pro studium a jeho pokračování rozhodne) sama. Ústavní soud přitom opakovaně upozorňuje na to, že„ u dětí již zletilých je třeba na vyživovací povinnost nahlížet optikou výrazně odlišnou: zletilý jedinec by měl být zásadně schopen se postarat sám o sebe, a důvod pro stanovení vyživovací povinnosti by proto měl být odůvodněn konkrétními okolnostmi daného případu“ (k tomu viz např. nález Ústavního soudu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. II.ÚS 2121/14).
34. Na druhou stranu soud zohlednil, že od posledního zvýšení výživného uplynula značná doba, že se již pouhým plynutím času přirozeně zvýšily odůvodněné potřeby žalobkyně a že ostatně ani žalovaný nechtěl žalobkyni upřít možnost studia na vysoké škole jako takového. Soud reflektoval změny na straně žalovaného i matky žalobkyně (viz body 23 a 32) a uzavřel, že finančním možnostem a schopnostem žalovaného, jakož i odůvodněným potřebám žalobkyně odpovídá zvýšení výživného na částku 4 500 Kč měsíčně.
35. Jako okamžik, kdy došlo k podstatné změně poměrů, určil soud nástup žalobkyně na vysokou školu. Matka žalobkyně sama uváděla, že od 1. 1. 2019, ke kterémužto dni požadovala žalobkyně zpětné zvýšení výživného, žádná změna nenastala, pouze uběhly 3 roky od posledního rozhodnutí o výživném. Žalovaný přispěl nad rámec výživného dílčími úhradami a vždy, když jej o to žalobkyně požádala. Dle soudu odpovídá z hlediska spravedlivého uspořádání, jakož i posouzení změny poměrů (k níž typicky dochází právě nástupem na školu) zvýšení výživného s účinností od 1. 9. 2020.
36. Soud proto žalobě částečně vyhověl (výrok I), rozhodl také o dlužném výživném (výrok II) a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl (výrok III).
37. Ačkoli žalovaný byl ve věci převážně úspěšný (§ 142 odst. 2 o. s. ř.), náhrady nákladů řízení se výslovně vzdal (výrok příjmení).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ.
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.