Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
17 C 62/2021-23
Okresní soud Plzeň - město rozhodl soudcem JUDr. Petrem Kulawiakem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 6 050 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 050 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 050 Kč od 23. 2. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 050 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 050 Kč od 23. 2. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 050 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 23. 2. 2019 do zaplacení s odůvodněním, že jeho předchůdkyně společnost právnická osoba uzavřela se žalovaným dne 28. 1. 2019 smlouvu o úvěru, na základě které mu byla poskytnuta částka 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 050 Kč, a to nejpozději do 22. 2. 2019. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak poskytnuté peněžní prostředky ani zčásti neuhradil a žalovaná částka se tak skládá z neuhrazené jistiny ve výši 5 000 Kč a z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 050 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 5. 2020 uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní došlo k postoupení pohledávky žalobkyni, což původní věřitel žalovanému oznámil dopisem ze dne 26. 5. 2020.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, listiny mu byly doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) na adresu trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. soud rozhodl bez jednání.
3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, uzavřeli 28. 1. 2019 smlouvu o úvěru, jejímž předmětem byla částka 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal částku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 050 Kč, celkem tedy 6 050 Kč. Úvěr byl sjednán na dobu 25 dní a žalovaný se zavázal částku 6 050 Kč uhradit v jedné splátce splatné ke dni 21. 2. 2019 Smlouvou ze dne 12. 5. 2020 postoupila společnost právnická osoba pohledávku za žalovaným žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 26. 5. 2020, v němž byl rovněž vyzván k uhrazení dlužné částky na účet žalobkyně.
4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.
5. Žalobkyní označený poplatek v částce 1 050 Kč je třeba vnímat jako cenu za půjčení peněz, tedy smluvený úrok. Úrok tak činil přibližně 253 % ročně z poskytnutých peněz a u úvěrů s délkou splatnosti kolem jednoho roku by takto vysoký úrok zcela jistě neobstál při hodnocení mravnosti jeho výše a nezbylo by, než jej posoudit jako neplatný. Nicméně s ohledem k tomu, že v posuzovaném případě se jednalo o úvěr bagatelní a s krátkou dobou splatnosti, tedy úvěr s vyšší mírou rizika (na rizikovost úvěru lze usuzovat i z chování žalovaného, který na úvěr nic nezaplatil) a nižším výnosem, nebyla sjednaná výše úroku shledána soudem jako neplatná. Byť smluvený úrok má sloužit ke generování zisku, z něhož mají být kryty i provozní náklady poskytovatele úvěru, tak není možné přistupovat k hodnocení mravnosti výše smluveného úroku mechanicky. Jestliže by například poskytovatel úvěru požadoval celkem obvyklý úrok ve výši 30 %, činil by kapitalizovaný úrok za smluvené období přibližně 123 Kč. Jelikož u každého úvěru je zapotřebí kalkulovat s minimálními náklady na vyhodnocení požadovaného úvěru i na realizaci obchodu v řádu minimálně nižších stokorun, je zřejmé, že požadavek na úrok ve výši 123 Kč u takto krátkodobého úvěru neobstojí. Byť výši smluveného úroku je třeba v tomto konkrétním případě vnímat jako hraniční, při hodnocení platnosti obstála.
6. Po právním zhodnocení dospěl soud k názoru, že žaloba je důvodná. Původní věřitel a žalovaný platně uzavřeli úvěrovou smlouvu dle § 2395 OZ, na základě které původní věřitel žalovanému poskytl částku 5 000 Kč. Žalovanému tímto vznikla povinnost zaplatit jistinu společně s úroky a poplatky v celkové částce 6 050 Kč v jedné splátce splatné ke dni 21. 2. 2019. Původní věřitel pak pohledávku za žalovaným postoupil žalobkyni. Žalovaný netvrdil, ani neprokázal, že by žalovanou částku uhradil. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalovanou částku spolu s požadovaným zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 OZ ve výši stanovené § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož má procesně úspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení jsou tvořeny odměnou advokáta za tři úkony právní služby po 200 Kč (kvalifikovaná výzva k plnění, převzetí a příprava věci, sepis žaloby) v souladu s § 14b odst. 1 bod druhý advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za tři zmíněné úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, DPH ve výši 21 % z obou zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náklady zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nesplní-li žalovaný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí, či exekuční návrh u exekutora.