Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (15)No categories available
11 C 29/2021-28
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní titul Sabinou Kubáňovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 26 443,18 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni:
a) částku ve výši 16 382,59 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 424,55 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 348,71 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 9 723,20 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 9 723,20 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení,
b) částku ve výši 10 060,59 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 854,26 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 631,24 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 6 026,51 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 6 026,51 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení,
a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 510 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni: a) částku ve výši 16 382,59 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 424,55 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 348,71 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 9 723,20 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 9 723,20 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, b) částku ve výši 10 060,59 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 854,26 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 631,24 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 6 026,51 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 6 026,51 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 510 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Návrhem podaným k soudu dne 27. 11. 2020 se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaný zaplatil částku 16 382,59 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce číslo kterou žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, dne 3. 10. 2017. Původní věřitelka, poté co prověřila úvěruschopnost žalovaného, mu poskytla zápůjčku ve výši 12 000 Kč. Žalovaný peněžní prostředky převzal v hotovosti, což stvrdil podpisem smlouvy, a zavázal se je vrátit spolu s částkou ve výši 10 600 Kč, sestávající se z kapitalizovaného úroku za poskytnutou zápůjčku ve výši 2 146 Kč (úroková sazba 29 % ročně), odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 3 404 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 050 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 377 Kč. Splatnost poslední splátky tak měla nastat dne 27. 11. 2018. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Žalovaný naposled uhradil splátku dne 25. 2. 2018 a k datu 25. 6. 2018 dlužil původní věřitelce na jistině částku 10 413,28 Kč a na souhrnném poplatku částku 7 407,52 Kč. Poté žalovaný uhradil částku 1 438,21 Kč, celkově na svůj dluh uhradil částku 5 058,21 Kč. Dále se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 10 060,59 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s toutéž právní předchůdkyní žalobkyně dne 2. 6. 2017 smlouvu o zápůjčce číslo. I v tomto případě původní věřitelka po prověření úvěruschopnosti žalovaného mu poskytla zápůjčku ve výši 14 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal zapůjčené peněžní prostředky původní věřitelce vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši 12 283 Kč, který se seskládal z kapitalizovaného úroku za poskytnutou zápůjčku ve výši 2 504 Kč (úroková sazba 29 % ročně), odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 6 171 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 608 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 439 Kč. Splatnost poslední splátky tak měla nastat dne 27. 7. 2018. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Sjednané splátky žalovaný včas a řádně nehradil, naposledy zaplatil splátku dne 25. 2. 2018. Ke dni 25. 6. 2018 dlužil žalovaný původní věřitelce na jistině částku 6 026,51 Kč a na souhrnném poplatku částku 5 095,87 Kč. Poté žalovaný uhradil částku 1 061,79 Kč, celkově žalovaný původní věřitelce uhradil částku 15 841,79 Kč. Původní věřitelka své pohledávky za žalovaným ve výši 16 382,59 Kč a 10 060,59 Kč postoupila dne 20. 1. 2020 smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni. O postoupení pohledávek byl žalovaný písemně informován. Žalovaný již neuhradil ničeho a nadále zůstal žalobkyni dlužen celkovou částku 26 443,18 Kč společně se sjednaným úrokem z dlužné jistiny 9 723,20 Kč v kapitalizované výši 3 348,71 Kč za období od 28. 11. 2018 do 20. 1. 2020 a dále do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z této dlužné jistiny v kapitalizované výši 1 424,55 Kč za období od 3. 7. 2018 do 20. 1. 2020 a se sjednaným úrokem z dlužné jistiny 6 026,51 Kč v kapitalizované výši 2 631,24 Kč za období od 28. 7. 2018 do 20. 1. 2020 a dále do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z této dlužné jistiny v kapitalizované výši 854,26 Kč za období od 3. 7. 2018 do 20. 1. 2020 a dále do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky.
2. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Slovenské republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 18 odst. 2 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť žalovaný má evidované bydliště na území České republiky (čl. 62 odst. 1 citovaného nařízení).
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav:
5. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, uzavřela s žalovaným dne 3. 10. 2017 smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 12 000 Kč a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 10 600 Kč (souhrnný poplatek se sestává z úroku, poplatku za administrativní činnost původní věřitelky a nákladu původní věřitelky na hotovostní inkaso), a to v 60 týdenních splátkách po 377 Kč splatných vždy do 7. dne od předešlé splátky s tím, že poslední splátka měla činit pouze 357 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že peněžní prostředky převzal v hotovosti. Sazba úroku v případě úhrady celkové částky v 60 splátkách činila 29 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (prokázáno smlouvou o zápůjčce číslo uzavřenou dne 3. 10. 2017 a smluvními podmínkami). Původní věřitelka před uzavřením smlouvy prověřila úvěruschopnost žalovaného především porovnáním jejích měsíčních příjmů a výdajů, žalovaný uvedl, že je zaměstnána, má jednu vyživovací povinnost a bydlí v nájmu (prokázáno zákaznickou kartou). Žalovaný uhradil na svůj dluh v období od 11. 10. 2017 do 21. 6. 2017 celkovou částku 5 058,21 Kč (prokázáno tabulkou umoření). Žalovaný zůstal na jistině dlužen částku 9 723,20 Kč a na souhrnném poplatku částku 6 659,39 Kč.
6. Tatáž právní předchůdkyně uzavřela s žalovaným dne 2. 6. 2017 smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 14 000 Kč a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 12 283 Kč (souhrnný poplatek se sestává z úroku, poplatku za administrativní činnost původní věřitelky a nákladu původní věřitelky na hotovostní inkaso), a to v 60 týdenních splátkách po 439 Kč splatných vždy do jednoho týdne od předešlé splátky s tím, že poslední splátka měla činit pouze 382 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že peněžní prostředky převzal v hotovosti. Sazba úroku v případě úhrady celkové částky v 60 týdenních splátkách činila 29 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (prokázáno smlouvou o zápůjčce číslo uzavřenou dne 2. 6. 2017 a smluvními podmínkami). Původní věřitelka před uzavřením smlouvy prověřila úvěruschopnost žalovaného především porovnáním jejích měsíčních příjmů a výdajů, žalovaný uvedl, že je zaměstnán, má jednu vyživovací povinnost a bydlí v nájmu (prokázáno zákaznickou kartou). Žalovaný uhradil na svůj dluh v období od 18. 6. 2017 do 21. 6. 2019 celkovou částku 15 841,79 Kč (prokázáno tabulkou umoření). Žalovaný zůstal na jistině dlužen částku 6 026,51 Kč a na souhrnném poplatku částku 4 034,08 Kč.
7. Původní věřitelka smlouvou ze dne 20. 1. 2020 postoupila své pohledávky za žalovaným ve výši 16 382,59 Kč a ve výši 10 060,59 Kč na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem z téhož dne odeslaným 14. 2. 2020 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek z 20. 1. 2020, výpisem ze seznamu postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky z 20. 1. 2020 a poštovním podacím lístkem).
8. K zaplacení žalovaných částek byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne 11. 5. 2020, odeslaným následujícího dne. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a již ničeho nezaplatil (prokázáno předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně včetně podacího lístku).
9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
10. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle Úmluvy o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy podepsané v Římě dne 19. července 1980 ve znění dodatkových protokolů, která se na vztahy mezi signatářskými státy, jimiž Česká republika i Slovenská republika jsou, použije přednostně, a to s ohledem na dobu uzavření smlouvy před nabytím účinnosti nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008. Podle čl. 3 odst. 1 této úmluvy se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo vyplývat s dostatečnou jistotou z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Svou volbou mohou strany zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu, nebo pouze pro její část. Účastníci zvolili jako rozhodné právo České republiky, jak vyplývá z článku 19 smluvních podmínek obou smluv o zápůjčce.
11. Věc byla soudem posuzována dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen„ o. z.“, přičemž podle § 2395 tohoto zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byly postoupeny dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si své pohledávky.
13. Mezi žalobkyní a žalovaným byly v obou případech uzavřeny smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně dle smluvních ujednání žalovanému úvěry skutečně poskytla, avšak žalovaný své závazky vyplývající ze smluv řádně a včas nesplnil, když doposud neuhradil jistinu ve výši 9 723,20 Kč, souhrnný poplatek ve výši požadované žalobkyní 6 659,39 Kč a jistinu ve výši 6 026,51 Kč se souhrnným poplatkem ve výši 4 034,08 Kč. Sjednané souhrnné poplatky představovaly úroky za půjčení peněz, administrativní náklady původní věřitelky související se zápůjčkami a náklady na hotovostní inkaso splátek. Výše poplatků nebyly soudem shledány jako nepoctivá ujednání, žalovaný byl na poplatky upozorněn již před uzavřením smlouvy a tyto poplatky představují běžné ujednání v obchodním styku, a to zejména s ohledem na charakter poskytnutého plnění a podmínek poskytnutí. Výše žalovaných částek nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno v I. výroku rozsudku a uložil žalovanému povinnost k úhradě částky 16 382,59 Kč s kapitalizovaným úrokem za období od 28. 11. 2018 do 20. 1. 2020 ve výši 3 348,71 Kč a od 21. 1. 2020 do zaplacení ve sjednané výši 29 % ročně z dlužné jistiny 9 723,20 Kč a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období od 3. 7. 2018 do 20. 1. 2020 ve výši 1 424,55 Kč a od 21. 1. 2020 do zaplacení v zákonné výši 9 % ročně, a k úhradě částky 10 060,59 Kč s kapitalizovaným úrokem za období od 28. 7. 2018 do 20. 1. 2020 ve výši 2 631,24 Kč a od 21. 1. 2020 do zaplacení ve sjednané výši 29 % ročně z dlužné jistiny 6 026,51 Kč a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období od 3. 7. 2018 do 20. 1. 2020 ve výši 854,26 Kč a od 21. 1. 2020 do zaplacení v zákonné výši 9 % ročně. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalovaného.
14. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 2 510 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 1 058 Kč a nákladech za zastoupení advokátem, které jsou tvořeny:
-) částkou 900 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 300 Kč,
-) paušální náhradou hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT)
-) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 252 Kč.
15. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.