Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1493/2003

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 4 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 2. 7. 2002, č. j. -30, zrušil právo účastníků společného nájmu „družstevního bytu č. 16, sestávajícího se ze dvou pokojů a kuchyňského koutu, předsíně, koupelny a záchodu, umístěného v 5. patře budovy č. p. 3048 v P., na stavební parcele č. 1656/12 včetně sklepní kóje umístěné v přízemí tohoto domu“, určil, že výlučnou nájemkyní výše uvedeného bytu a členem bytového družstva A, se stává žalobkyně, žalovanému uložil povinnost byt vyklidit a vyklizený jej předat do patnácti dnů ode dne zajištění náhradního ubytování; současně rozhodl o nákladech řízení. Žalovaný proti tomuto rozsudku podal odvolání. Usnesením ze dne 16.10.2002, č. j. -46, soud prvního stupně odvolací řízení proti uvedenému rozsudku pro nezaplacení soudního poplatku z odvolání žalovaným zastavil a rozhodl o nákladech řízení. Žalovaný proti tomuto usnesení podal odvolání, které soud prvního stupně usnesením ze dne 20.11. 2002, č. j. -52, pro opožděnost odmítl, a rozhodl též o nákladech řízení.

K odvolání žalovaného Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 9. 1. 2003, č. j. - 58, usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 20. 11. 2002, č. j. -52, potvrdil, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Usnesení odvolacího soudu napadl žalovaný dovoláním, v němž namítl, že řízení trpí vadou, která mohla mít za následek nesprávné posouzení ve věci. Konkrétně odvolacímu soudu vytkl, že se nezabýval důvody, pro které bylo odvolání proti usnesení soudu prvního stupně podáno opožděně, v důsledku čehož pak nemohl v odvolacím řízení uplatnit své odvolací důvody. Navrhl usnesení odvolacího soudu zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení.

Žalobkyně se ve vyjádření k dovolání ztotožnila s právním posouzením věci odvolacím soudem a navrhla proto odvolání odmítnout.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( , , ve znění jeho novely provedené s účinností ode dne 1. 1. 2001 – dále jen „ “) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas subjektem k tomu oprávněným, při splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatele ( a a 2 ), se zaměřil na posouzení otázky přípustnosti tohoto mimořádného opravného prostředku, neboť toliko z podnětu přípustného dovolání lze správnost napadeného rozhodnutí přezkoumat z hlediska uplatněných dovolacích důvodů.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu je upravena v ustanoveních , , a také v

O žádný z případů upravených v citovaných ustanoveních se však v této věci nejedná.

Přípustnost dovolání podle nemůže být založena z toho důvodu, že usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost, není rozhodnutím ve věci samé.

Dovolání není přípustné ani podle a , protože tato ustanovení přípustnost dovolání proti takovému usnesení neupravují.

Přípustnost dovolání nevyplývá ani z ustanovení a 2 , neboť nejde o případ v těchto ustanoveních uvedený.

Přípustnost dovolání není možno dovodit ani z , neboť podle tohoto ustanovení je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž byla postupem podle odmítnuta žaloba, popřípadě, jímž byl podle tohoto ustanovení odmítnut jiný návrh na zahájení řízení, a nikoli odmítl-li soud prvního stupně podle odvolání pro opožděnost. Ke stejnému závěru dospěl Nejvyšší soud České republiky již v usnesení ze dne 20. 11. 2001, sp. zn. (uveřejněno v časopise Soudní judikatura, číslo sešitu 1/2002, označení 8/2002, a dále ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, číslo sešitu 5/2003, označení 41/2003).

Z výše uvedeného vyplývá, že přípustnost dovolání nelze opřít o žádné v úvahu přicházející ustanovení , a proto Nejvyšší soud dovolání podle věty první ve spojení s pro nepřípustnost odmítl, aniž se jím mohl věcně zabývat.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z věty první, a a odpovídá situaci, kdy žalobkyni v této fázi řízení vznikly náklady v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím svého advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 950,-Kč ( ve spojení s a , ve spojení s a , v platném znění) a dále z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 75,- Kč, jež stojí vedle odměny (podle ve spojení s a 3 , v platném znění).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 25. července 2003

Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v. r.

předsedkyně senátu