Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Odo 275/2003

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

-163

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 31. 1. 2001, č. j. -121, odmítl pro opožděnost odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne 4. 5. 1998, č.j. -99, jímž byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 111 631,20 Kč spolu se zde specifikovaným příslušenstvím, a rozhodnuto o nákladech řízení. Současně odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Odvolací soud vycházel ze zjištění, že žalované byl rozsudek Okresního soudu v Náchodě ze dne 4. 5. 1998, č.j. -99 doručován na adresu jejího sídla uvedeného v obchodním rejstříku, tj. D. č. 20/21, okres N. Neshledal důvodnou odvolací námitku žalované, že rozsudek jí měl být doručován na adresu označenou v žalobě, tedy na adresu R. č. 2. Připomněl, že právní úprava vychází ze závaznosti údajů uvedených v obchodním rejstříku. Soud prvního stupně v průběhu řízení žalované na adresu uvedenou v žalobě již bezúspěšně doručoval a proto si vyžádal aktuální výpis z obchodního rejstříku, z něhož zjistil, že v R. č. 2 měla žalovaná sídlo od 19. 2. 1991 do 3. 3. 1997 a od 3. 3. 1997 sídlí na adrese D. č. 20/21. Nelze proto vytýkat soudu prvního stupně, že za této situace doručoval rozsudek ze dne 4. 5. 1998 právě na adresu sídla žalované, které je uvedeno v obchodním rejstříku, neboť postupoval v souladu s tehdy platnou úpravou doručování. První zásilka s rozsudkem soudu prvního stupně byla po výzvě ze dne 15. 8. 1998 uložena na poště dne 18. 5. 1998, a druhá se vrátila nedoručená dne 2. 6. 1998. Na doručenkách obou zásilek bylo poštou poznamenáno, že „firma je zrušena a na udaném čísle bydlí fyzická osoba“. Za tohoto stavu měl soud prvního stupně povinnost doručit rozsudek na jinou než v obchodním rejstříku uvedenou adresu pouze tehdy, byla-li mu z úřední činnosti známa; neměl však povinnost po skutečné adrese žalované pátrat. Odvolací soud uzavřel, že v posuzovaném případě třetí den od uložení zásilky je možno považovat za den doručení, rozsudek soudu prvního stupně byl tudíž doručen fikcí podle dne 5. 6. 1998 a lhůta k podání odvolání uplynula dne 22. 6. 1998. Přestože ze spisu není zřejmé, zda odvolání došlé Okresnímu soudu v Náchodě dne 19. 11. 1999 bylo podáno osobně či prostřednictvím pošty, je již z data jeho sepisu (16. 11. 1999) zjevné, že muselo být podáno po uplynutí odvolací lhůty.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání s tím, že věc nebyla po právní stránce posouzena správně. Namítá, že soud na zjištěný skutkový stav (proti jehož správnosti žalovaná nebrojí) aplikoval nesprávnou právní normu, neboť ve znění „platném v době posuzování inkriminované události“ upravuje doručování právnickým osobám ustanovení a nikoli soudem aplikovaný , regulující doručování státním orgánům. Odvolací soud pochybil, posoudil-li doručení rozsudku soudu prvního stupně jako řádné, neboť v rozporu s ustanovením nebyl učiněn pokus o doručení předmětné písemnosti na adresu statutárního orgánu žalované, tj. F. W., jednatele společnosti.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) věc projednal podle ve znění účinném do 31. 12. 2000. Podle části dvanácté, hlavy I, bodu 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se totiž dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, tedy podle ve znění účinném do 31. 12. 2000 – dále jen „“ V posuzovaném případě bylo dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu vydáno po řízení provedeném podle dosavadních předpisů, tj. podle a odvolací soud v tomto smyslu nepochybil, neboť rozsudek soudu prvního stupně, který byl napaden řádným opravným prostředkem – odvoláním, byl vydán dne 4. 5. 1998 (srov. bod 15, části dvanácté, hlavy I. zmiňované novely). Má-li být dovolání posouzeno podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2000, je tato úprava rozhodující rovněž pro posouzení včasnosti dovolání.

Dovolání bylo podáno opožděně.

Podle ustanovení , věty první účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení , věty druhé je lhůta zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu.

Podle ustanovení je v právní moci rozsudek, který byl doručen, a který nelze napadnout odvoláním (to platí s ohledem na ustanovení rovněž pro dovoláním žalované napadené usnesení odvolacího soudu).

V posuzovaném případě z obsahu spisu vyplývá, že usnesení odvolacího soudu bylo zástupci žalobce, Mgr. P. R., advokátu se sídlem v N., doručeno dne 5. 3. 2001 a zástupci žalované, JUDr. V. K., advokátu se sídlem v H. K., dne 2. 3. 2001 (doručení písemností odeslaných soudem po 31. 12. 2000 je třeba posoudit podle , , ve znění ; k tomu srov. část dvanáctou, hlavu I, bod 6. ) Usnesení odvolacího soudu tak nabylo právní moci dne 5. 3. 2001 a lhůta k podání dovolání uplynula dne 5. 4. 2001 (srov. ). Dovolání žalované bylo podáno osobně u Krajského soudu v Hradci Králové dne 2. 5. 2001.

Pro úplnost je třeba uvést, že skutečnost, že JUDr. V. K. v době doručování dovoláním napadeného usnesení odvolacího soudu již zřejmě nebyl zástupcem žalované, nemá vliv na posouzení okamžiku doručení tohoto usnesení žalované. Odvolání plné moci účastníkem nebo její výpověď zástupcem jsou vůči soudu účinné, jakmile mu byly účastníkem nebo zástupcem oznámeny ( větu před středníkem ). Skutečnost, že „... žalovaného P., s.r.o. již delší dobu právně nezastupuje“ sdělil JUDr. V. K. soudu teprve dopisem došlým Okresnímu soudu v Náchodě dne 8. 3. 2001 (žalovaná ji neoznámila soudu vůbec); až do té doby - vycházeje z plné moci ze dne 18. 10. 1999 založené ve spise - je třeba JUDr. V. K. považovat za zástupce žalované. Protože se písemnosti v souladu s ustanovením věty první doručují pouze zástupci účastníka, bylo usnesení odvolacího soudu doručeno žalované řádně dne 2. 3. 2001. Skutečnost, že soud prvního stupně v reakci na oznámení o ukončení zastoupení nesprávně doručoval usnesení odvolacího soudu následně ještě přímo žalované, resp. jejímu jednateli, nemůže na uvedeném závěru nic změnit.

Protože dovolání bylo podáno po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty k podání dovolání, jejíž zmeškání nelze prominout (, věta první ), bylo v souladu s ustanoveními , věty první a – aniž byl dovolací soud oprávněn se jím blíže zabývat – odmítnuto.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení , , a , když žalovaná nebyla v dovolacím řízení úspěšná a žalobci žádné náklady v souvislosti s dovolacím řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 23. července 2003

JUDr. Ivana Zlatohlávková, v.r.

předsedkyně senátu