Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 285/2020-30

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní titul Margitou Markovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částka s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta titul. jméno příjmení, titul za jménem

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [titul]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem]

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že mezi žalovaným a právnická osoba byla dne datum uzavřena smlouvu o úvěru. Na základě smlouvy o úvěru poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku částka. Žalovaný se zavázal vrátit půjčenou částku s dohodnutým úrokem částka. Žalovaný nezaplatil žádnou částku. Pohledávka byla žalobkyni postoupena

2. Dále žalobkyně tvrdila, že úvěr byl čerpán bezhotovostně na účet žalovaného. Úvěruschopnost žalovaného byla prověřena v databázi EUCB v tom smyslu, že žadatel není v prodlení po splatnosti se závazkem, nežádá povolení oddlužení, není proti němu vedena exekuce, žalovaný doložil zdroj příjmů, doklad totožnosti a byla verifikována existence jeho bankovního účtu.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Ze smlouvy ze dne datum uzavřené distančním způsobem, ve spojení s kopií občanského průkazu a řidičského průkazu žalovaného a výplatními lístky žalovaného má soud za prokázáno, že mezi právnická osoba a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru. Obsahem smlouvy byl závazek věřitele poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka a závazek žalovaného splatit úvěr včetně sjednaných úroků ve výši částka. Nutno podotknout, že soud nemá za prokázáno, že došlo k podepsání uvedené smlouvy elektronickým kódem, neboť žalobkyně nepopsala žádný postup při uzavírání smlouvy. S ohledem na doložení dalších dokladů však soud nemá rozumné pochybnosti o tom, že smlouvy byla uzavřena a nemá tedy pochybnosti o identifikaci jednající osoby. Věřitel identifikoval ve smlouvě své číslo účtu jako bankovní účet a žalovaný jako bankovní účet.

5. Z detailu pohybu na účtu č. bankovní účet soud zjistil, že byla dne datum provedena platba ve výši částka na účet č. bankovní účet.

6. Z výplatních lístků žalovaného soud zjistil, že jeho výdělky činily od února do dubna částka, částka a částka.

7. Podle tvrzení žalobkyně žalovaný neuhradil do podání žaloby žádnou částku a žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by jakoukoli částku zaplatil.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi právnická osoba a příjmení příjmení jméno soukromá společnost s omezeným ručením a její přílohy má soud za prokázáno, že pohledávka byla původní věřitelkou postoupena právnická osoba příjmení jméno.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi příjmení příjmení jméno soukromá společnost s omezeným ručením a žalobkyní a její přílohy má soud za prokázáno, že pohledávka byla postoupena žalobkyni.

10. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle , o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle rozhodnutí Soudního dvora C číslo vnitrostátní soud zkoumá z úřední povinnosti, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele spočívající v povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Výslovně uvedl (v odpovědi na položenou předběžnou otázku), že články 8 a 23 směrnice 2008 musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

17. Soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená dne datum mezi účastníky je neplatná.

18. Věřiteli je zákonem uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Toto je věřitel povinen učinit jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoliv změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Zákon nestanoví přesný postup či hierarchii informací nutných k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V řadě případů mohou věřiteli dostačovat již informace, které má o spotřebiteli na základě předchozích či současných smluvních vztahů. Tyto informace mohou být dostatečným důvodem pro odmítnutí poskytnout spotřebitelský úvěr (opakované prodlení se splácením předchozích úvěrů apod.), nemohou však být samy o sobě dostačující pro kladné rozhodnutí o poskytnutí spotřebitelského úvěru (některé pohyby na platebním účtu spotřebitele mohou představovat peněžní toky např. příbuzného spotřebitele; stejně tak věřitel nemusí mít povědomí o všech dluzích spotřebitele u jiných věřitelů apod.).

19. Ustanovení , o spotřebitelském úvěru výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být i samotný spotřebitel. Toto však nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tak nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a časem obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit.

20. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. Analýzu této schopnosti je nutno provést na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Analýza pouze jedné ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr nepostačuje, neboť např. ze samotné informace o čistých měsíčních příjmech spotřebitele není možné říci, zda bude schopen platit splátky, pokud nejsou současně známy všechny jeho ostatní výdaje. Při posouzení úvěruschopnosti musí věřitel vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, anebo naopak zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba (rodiče, manžel, druh, děti) atp. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. Odborná péče věřitele mimo jiné zahrnuje i skutečnost, že při tom věřitel nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů (např. nájem v místě a čase obvyklý či jiné průměrné výdaje domácnosti), ale vždy bere v potaz konkrétní situaci spotřebitele žádajícího o spotřebitelský úvěr. Obecně dostupné statistické údaje však mohou posloužit k alespoň částečnému ověření realističnosti údajů tvrzených spotřebiteli a být základem pro podrobnější prověřování situace spotřebitele (např. pokud spotřebitel uvede, že průměrné výdaje na stravování či bydlení činí měsíčně částku, která je o řád nižší než výdaje v místě a čase obvyklé).

21. Úprava ukládá věřiteli povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost úvěr splatit s tím, že věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V případě, že je úvěr poskytnut v rozporu s touto zásadou, je smlouva neplatná. Ustanovení dále hovoří o možnosti spotřebitele vznášet námitku neplatnosti ve lhůtě tří let od uzavření smlouvy. Otázku, zda posuzovat tuto neplatnost jako relativní nebo absolutní soudy již dříve posoudily, s odkazem na vývoj právní úpravy v České republice i v Evropské unii, na ochranu spotřebitele, judikaturu Ústavního soudu a judikaturu Soudního dvora jako neplatnost absolutní, kterou je soud povinen zkoumat ex offo. Tuto otázku definitivně řeší rozhodnutí Soudního dvora, jak je citováno výše. Soud proto na toto rozhodnutí zcela odkazuje.

22. Soud proto dospěl k závěru, že i za existence úpravy , který hovoří o možnosti uplatnění námitky neplatnosti spotřebitelem, jde o absolutní neplatnost smlouvy, pokud věřitel nesplnil své povinnosti uvedené v  věta druhá

23. V tomto řízení žalobkyně v řízení tvrdila, že posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet její právní předchůdkyně provedla z rejstříku EUCB v tom smyslu, že prověřila, zda žalovaný není aktuálně po splatnosti s úhradou závazku, zda nežádá o povolení oddlužení a že proti němu není vedena exekuce. Žádnou z těchto skutečností však neprokázala a nenavrhla ani žádné důkazy. Je však nutno konstatovat, že ani předložení takových důkazů by nebylo v uvedeném případě dostatečné. Kromě prokázání výše příjmů totiž neučinila právní předchůdkyně jakékoli kroky je zjištění dalších poměrů spotřebitele, zejména vzhledem k jeho výdajům. Pokud tvrdila, že byla verifikována existence bankovního účtu žalovaného, rovněž nenavrhla žádný důkaz k prokázán tohoto tvrzení.

24. V této souvislosti je nutno poukázat na závěr Ústavního soudu (sp.zn. ) o tom, že poskytovatel úvěru má být veden k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

25. Soud má za to, že právě výše zmíněné kritérium splněno nebylo. Právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila své povinnosti řádně, spokojila se pouze se zjištěním příjmu žalovaného a žádné další poměry ani nezjišťovala.

26. V tomto případě je tedy jednoznačné, že právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet nesplnila vůbec, natož řádně. Úvěr poskytla, ačkoli v tomto případě neměla dostatek informací k tomu, aby mohla vůbec schopnost úvěr splácet posoudit. Na podkladě informací, které měla k dispozici, nemohla tedy učinit relevantní závěr o tom, zda spotřebitel má schopnost poskytnutý úvěr splácet. Úvěr tak právní předchůdkyně žalobkyně poskytla v rozporu s ust. věta druhá a smlouva je proto neplatná.

27. Žalovaný je povinen poskytnutý úvěr vrátit v souladu s ust. ákč Žalovanému byla poskytnuta částka částka a tuto je povinen vrátit. Žalovaný se ke svým možnostem nijak nevyjádřil, soud proto uložil vrácení částky v obecné pariční lhůtě.

28. Vzhledem k tomu, že povinnost vrácení je konstituována na základě až soudním rozhodnutím, nemůže být žalovaný v prodlení a žalobkyni nenáleží úrok z prodlení.

29. Ve zbývající části uplatněného nároku včetně úroků z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

30. S ohledem na výše uvedené právní závěry soud neprovedl další navržené důkazy (upomínky, úvěrové podmínky, předžalobní výzva)

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků, neboť úspěch žalobkyně je jen nepatrně větší než poloviční. Žalobkyně požadovala celkem 18 710,26, úspěšná byla s částkou částka, proto je její úspěch pouze v části 53,4 %.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.