Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
3 C 48/2021
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Marcelou Součkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 6 900 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni 1 900 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně
z částky 6 900 Kč od 4. 4. 2020 do 25. 11. 2020
z částky 1 900 Kč od 25. 11. 2020 do zaplacení, se zamítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 5 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 000 Kč od 25. 11. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů
od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 669,01 Kč, a to
do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně, Mgr. jméno příjmení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni 1 900 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 900 Kč od 4. 4. 2020 do 25. 11. 2020 z částky 1 900 Kč od 25. 11. 2020 do zaplacení, se zamítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 5 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 000 Kč od 25. 11. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 669,01 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně, Mgr. [jméno] [příjmení].
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 6 900 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná uzavřela pomocí prostředků komunikace na dálku s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne
6. 3. 2020 smlouvu o zápůjčce číslo na základě níž jí byla poskytnuta zápůjčka ve výši 5 000 Kč, kterou se zavázala vrátit do 3. 4. 2020 spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky
ve výši 1 900 Kč. Peněžní prostředky byly žalované poskytnuty na její bankovní účet. K uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že se žalovaná nejprve zaregistrovala na webové stránce právní předchůdkyně žalobkyně, a to zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla a emailové adresy. Žalobkyně dále uvedla, že pro případ neuznání nároku žalobkyně
na úhradu dlužné částky z titulu úvěrové smlouvy, požaduje přiznání jistiny dluhu z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované, na jejíž bankovní účet byla právní předchůdkyní žalobkyně dlužná jistina převedena.
Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2020, včetně příloh, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávek
za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 21. 11. 2020.
Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, ta však na dluh ničeho neuhradila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem
ke skutečnosti, že žalovaná na výzvu nereagovala, soud věc rozhodl za souhlasu žalobkyně, aniž by nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.
4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, na základě nichž dospěl k závěru
o skutkovém stavu věci.
5. Z dokumentu nazvaného„ Smlouva o zápůjčce číslo“ ze dne 6. 3. 2020, včetně standartních informací o zápůjčce Tetička, bylo zjištěno, že tento dokument obsahuje identifikační údaje právní předchůdkyně žalobkyně a žalované, podle něhož si smluvní strany mezi sebou měly sjednat bezúčelovou zápůjčku ve výši 5 000 Kč, která bude žalované poskytnuta bezhotovostně na účet žalované uvedený v záhlaví dokumentu. Splatnost úvěru spolu s poplatkem za jeho poskytnutí ve výši 1 900 Kč, byla stanovena na 3. 4. 2020 Smlouva neobsahuje vlastnoruční podpis žalované ani elektronický podpis žalované, kdy nad kolonkou zákazník je uveden kód číslo. Soudu byl popsaný dokument předložen v podobě PDF, přičemž z vlastností dokumentu nelze zjisti ani datum vytvoření ani data jeho změn. Dokument dále obsahuje vlastnoruční podpis nad označením„ právnická osoba“.
6. Z potvrzení o provedené platbě právní předchůdkyně žalobkyně, vystaveného dne 6. 3. 2020, soud zjistil, že tato dne 6. 3. 2020 poukázala na účet shodný s účtem uvedeným
ve smlouvě o zápůjčce popsané v bodě 5. tohoto rozsudku částku 5 000 Kč. Z odpovědi právnická osoba na výzvu k součinnosti ze dne 11. 5. 2021 vyplývá, že předmětný účet je veden pro žalovanou.
7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2020, z Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 4. 2020, seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 11. 2020, včetně podacího lístku, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni.
8. Z předžalobní výzvy ze dne 21. 11. 2020, včetně podacího lístku z téhož dne, bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dluhu.
9. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud
za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne 6. 3. 2020 na účet žalované vedený u právnická osoba peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce číslo.
10. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle něhož platí, že k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.
11. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12. Podle § 2991 odst. 1 o.z. podle kterého platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
14. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2391 odst. 1 věta prvá citovaného zákona).
15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných
a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy
o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže
z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1882 odst. 1 občanského zákoníku dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
18. Podle § 1968 věta prvá o.z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 o.z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku
z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Při posouzení výše úroku z prodlení požadovaného žalobcem vycházel soud z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
19. V daném případě dospěl soud k závěru, že mezi účastníky nebylo prokázáno, že došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce. Podpis žalované ke smlouvě není připojen ani v písemné, ani v elektronické podobě. Prokázáno však bylo, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala
na účet žalované částku 5 000 Kč. Na straně žalované se tak jedná o bezdůvodné obohacení ve výši 5 000 Kč, které je žalovaná povinna vydat. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávku za žalovanou na žalobkyni dle § 1879 o. z., kdy toto postoupení bylo žalované řádně oznámeno ve smyslu § 1882 o.z.
20. Nad rámec odůvodnění soud podotýká, že i v případě, že by soud dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce, má soud za to, že tato smlouva nebyla uzavřena platně. Ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je smlouva o zápůjčce neplatná, pokud poskytovatel poskytl zápůjčku spotřebiteli, ač z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že jsou zde důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V daném případě však z předložených důkazů nevyplývá, že by žalobkyně dostatečným způsobem zjišťovala, zda je žalovaná schopna zápůjčku řádně splácet, a že si ani od žalované tyto skutečnosti nevyžádala. Je nutno podotknout, že žalobkyně žádným způsobem shora uvedené nedoložila ani přes výzvu soudu, tj. usnesení č.j. 3 C 48/2021-9 ze dne 6. 5. 2021. Soud proto dospěl k závěru, že pokud by posuzoval smlouvu o zápůjčce, tato smlouva by byla neplatná dle § 87 odst. 1 zákona
o spotřebitelském úvěru ve spojení s ustanovením § 588 o.z.
21. Ze všech výše uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 5 000 Kč, coby bezdůvodného obohacení žalované, a proto co do této částky žalobě vyhověl. Pokud jde o požadovaný zákonný úrok z prodlení, přiznal soud žalobkyni nárok na jeho zaplacení ve výši 10 % ročně od 25. 11. 2020, tj. ode dne následujícího po uplynutí tří pracovních dnů ode dne odeslání předžalobní výzvy k úhradě částky žalované, tj. po dni, kdy ve smyslu § 573 o.z. má zásilku za doručnou (když dřívější výzva k úhradě dluhu nebyla v řízení tvrzena ani prokázána) do zaplacení (výrok II. rozsudku) a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl (výrok I. rozsudku). Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce trvání 3 dnů.
22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 669,01 Kč, přičemž tato částka představuje 44,93 %, tedy rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem žalobkyně, z jejich celkové výše, tj. 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1
a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty
ve výši 6 900 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. pak soud stanovil ve výroku III. lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro stanovení lhůty odlišné či plnění ve splátkách neshledal důvody; ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).