Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
16 C 57/2021-17
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Koškem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 6 344 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 6 344 Kč s 10,00 % úrokem z prodlení ročně z částky 5 337 Kč od 25.9.2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech řízení 1 489 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 6 344 Kč s 10,00 % úrokem z prodlení ročně z částky 5 337 Kč od 25.9.2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech řízení 1 489 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit celkovou částku 6 344 Kč s 10,00 % úrokem z prodlení ročně z částky 5 337 Kč od 25. 9. 2019 do zaplacení z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny anonymizováno ze dne 16. 12. 2015 pro odběrné místo na adrese adresa žalované. Žalobce vyúčtoval žalované dodanou elektřinu za období od 2. 10. 2018 do 26. 8. 2019 fakturou číslo na částku 5 337 Kč, která byla splatná dne 24. 9. 2019. Žalovaná nesplnila své povinnosti a neuhradila žalobci faktury za dodané energie. Fakturou číslo ze dne 13. 8. 2019 se splatností dne 21. 8. 2019 na částku 200 Kč žalobce žalované vyúčtoval poplatek za upomínku ze dne 13. 8. 2019. Fakturou číslo ze dne 9. 7. 2019 se splatností dne 16. 7. 2019 na částku 807 Kč žalobce žalované vyúčtoval náklady spojené s přerušením dodávky.
2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdila ani neprokazovala žádné skutečnosti.
3. Účastníci řízení byli soudem ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “), vyzváni zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, s tím že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude souhlas s tímto postupem soudu předpokládán ve smyslu ustanovení § 101 odst.4 o.s.ř. o.s.ř. . Žalobce ani žalovaná se k postupu soudu nevyjádřili. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání, vycházeje z obsahu spisu a listinných důkazů.
4. Z předložených listinných důkazů má soud za zjištěné, že žalobce jako obchodník a žalovaná jako zákazník uzavřeli dne 16. 12. 2015 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu anonymizováno pro odběrné místo na adrese adresa žalované. Žalobce vyúčtoval žalované dodanou elektřinu za období od 2. 10. 2018 do 26. 8. 2019 fakturou číslo na částku 5 337 Kč, která byla splatná dne 24. 9. 2019. Fakturou číslo ze dne 13. 8. 2019 se splatností dne 21. 8. 2019 na částku 200 Kč žalobce žalované vyúčtoval poplatek za upomínku ze dne 13. 8. 2019. Fakturou číslo ze dne 9. 7. 2019 se splatností dne 16. 7. 2019 na částku 807 Kč žalobce žalované vyúčtoval náklady spojené s přerušením dodávky. Náklady spojené se zahájením procesu přerušení dodávky čin dle ceníku poplatků 807,07 Kč, poplatek za upomínku činí 200 Kč.
5. Soud věc právně posoudil podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), dle kterého povinnosti výrobce nebo obchodníka s elektřinou ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby koresponduje povinnost zákazníka zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1970 o.z., ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
6. Protože v řízení nebylo zjištěno, že žalovaná zaplatila žalobci fakturami vyúčtované dodané energie a související poplatky, ani že tento nárok žalobce jinak zanikl, soud důvodné žalobě vyhověl.
7. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci přiznal jejich náhradu. Žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. tím, že žalované zaslal více než 7 dní před podáním žaloby výzvu ke splnění žalobou vymáhané povinnosti. Žalobci náleží na náhradě nákladů řízení 1 489 Kč sestávajících z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející podání žaloby, podání žaloby) dle mimosmluvní sazby ve výši 3 x 200 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1 , § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , v účinném znění), náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby ve výši 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) , § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , v účinném znění) a náhrady daně z přidané hodnoty (21%) z výše uvedených částek vyjma soudního poplatku ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř. o.s.ř. ), když advokát žalobce je plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. ).
8. Při rozhodování o nákladech řízení soud aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , neboť v daném případě je naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, a to skutečnost, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Z obsahu návrhu je zřejmé, že po obsahové stránce se v předmětném případě jedná o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se
od ostatních návrhů odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co
do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je totožný či jen s drobnými odchylkami s ostatními návrhy žalobce podanými u zdejšího soudu. Totožnost spočívá i v jednotě v osobě žalobce a jeho advokáta. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Výše odměny přiznané za takový úkon proto musí odpovídat faktické náročnosti provedení tohoto úkonu, nikoliv samotné výši peněžitého plnění a to i bez ohledu na skutečnost, že v daném případě vymáhaná částka přesahuje částku bagatelní.
9. Z vlastní činnosti soudu je známa značná četnost případů, ve kterých byl u zdejšího soudu podán žalobcem návrh na zahájení řízení na stejném vzoru ve skutkově a právně obdobných věcech jako ve věci projednávané. Znalost soudu o obsahu návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu podaných u Okresního soudu v Liberci žalobcem ve věci neuhrazené fakturace
za dodávky energií, je důvodem, proč soud dospěl k závěru, že v projednávané věci jde
o skutkově obdobné věci. Ve světle judikatury Ústavního soudu se jedná o takové skutkové vymezení nároku, jenž se jen v minimální míře odlišuje od jiných návrhů na zahájení řízení podaných žalobcem. Totiž právě tato minimální míra odlišností činí se sepsání návrhu na zahájení řízení pouhý administrativní úkon, za který by měla být přiznána nižší než obvyklá odměna
za úkon právní služby. Nezbytné označení žalované a výši pohledávky, stejně jako označení konkrétního časového období, za nějž je příspěvek nárokován, je pouhou nevyhnutelnou individualizací ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Výše odměny přiznané za takový úkon proto musí odpovídat faktické náročnosti provedení tohoto úkonu, nikoliv samotné výši peněžitého plnění a to i bez ohledu na skutečnost, že v daném případě vymáhaná částka přesahuje částku bagatelní. Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.
10. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. o.s.ř. uvedl soud v odůvodnění rozsudku pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci, když proti rozsudku není přípustné odvolání.
11. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. , když neshledal důvod pro její prodloužení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka obec, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci.
Nebudou-li uložené povinnosti splněny dobrovolně, může žalobce podat návrh na nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.