Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1272/2003

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Kolíně (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 22. prosince 2000, č. j. -53, uložil žalované povinnost zajistit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním bytu č. 2 v prvním podlaží domu čp. 675 v B. ulici v P., zejména mu zajistit volný přístup do sklepa na uhlí a zajistit mu vybavení jeho bytu funkčním elektrickým čtyřploténkovým sporákem, a zamítl žalobu v části, v níž se žalobce domáhal zajištění volného přístupu do sklepa k elektrickému čerpadlu, zajišťujícímu dodávku vody do bytu žalobce, zajištění volného přístupu k pojistkové skříni a předání náhradního klíče od pojistkové skříně. Současně rozhodl o nákladech řízení účastníků.

K odvolání žalobce Krajský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 14. června 2001, č. j. -72, potvrdil citovaný rozsudek soudu prvního stupně v napadeném výroku o zamítnutí žaloby v části, v níž se žalobce domáhal zajištění přístupu do sklepa k elektrickému čerpadlu a k pojistkové skříni a předání náhradního klíče od pojistkové skříně, a ve výroku o nákladech řízení; současně uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci rozsudku na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 5.586,- Kč.

Proti rozsudku odvolacího soudu, konkrétně proti výroku o nákladech odvolacího řízení, podal žalobce dovolání. V dovolání mimo jiné namítl, že mu „bylo přiznáno zařazení do kategorie ex offo, tj. aby byl chráněn vůči nákladům“, požádal, aby „vzhledem k této skutečnosti … byl zproštěn nákladů“, a pokračoval, že „paní Novotná si vzala svého obhájce, kterého by si ovšem měla sama zaplatit, oněch 5586 Kč“. V následném podání žalobce rovněž uvedl, že „nebyl upozorněn, nikde mu nebylo řečeno, že je pro něj rizikem se odvolat kvůli placení nákladů odvolacího řízení“. Současně v něm požádal, „aby byl na základě přijmutí do systému ex offo zproštěn platby, tj. náhrady nákladů odvolacího řízení, které si účtuje paní JUDr. S. neadekvátně, místo aby je požadovala na své klientce, paní Novotné, která si ji objednala“.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( , , ve znění před novelou provedenou ) řešil nejprve otázku, zda o dovolání má rozhodnout podle , ve znění před novelou provedenou s účinností od 1. ledna 2001 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nebo podle , ve znění po uvedené novele. Pro odpověď na tuto otázku bylo podstatné, že soud prvního stupně vydal své rozhodnutí dne 22. prosince 2000. Odvolací soud sice o odvolání žalobce proti rozhodnutí soudu prvního stupně rozhodl až dne 14. června 2001, avšak s přihlédnutím k části dvanácté, hlavě první, bodu 15. je musel projednat podle dosavadních právních předpisů, tj. podle , ve znění před 1. lednem 2001, jak správně uvedl v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Bylo-li napadené rozhodnutí odvolacího soudu vydáno po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů (podle , ve znění před 1. lednem 2001), dovolací soud dovolání projednal a o něm rozhodl podle , , ve znění před novelou provedenou – dále jen „“ (srov. část dvanáctou, hlavu první, bod 17. ).

Poté Nejvyšší soud shledal, že dovolání – proti výroku o nákladech odvolacího řízení – bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou ( ) za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatele ( a 2 ).

Následně se Nejvyšší soud zabýval otázkou přípustnosti tohoto mimořádného opravného prostředku ( ), neboť toliko z podnětu přípustného dovolání lze správnost napadeného rozhodnutí přezkoumat z hlediska uplatněných dovolacích důvodů.

Pro posouzení přípustnosti dovolání, jehož rozsahem je dovolací soud ve smyslu a odst. 3 věty první vázán, je rozhodující, že dovolání směřuje pouze proti výroku o nákladech odvolacího řízení. Ve výrokové části rozsudku (srovnej ustanovení , které ve spojení s ustanovením platí i pro řízení odvolací) soud vysloví obsah rozhodnutí ve věci samé a rozhodne o povinnosti k náhradě nákladů řízení ( ve spojení s ). To však nic nemění na tom, že rozhodnutí o nákladech řízení má, jde-li o jeho formu, povahu usnesení ( ve spojení s ), byť jako takové je začleněno do rozsudku soudu a stává se proto formálně jeho součástí, v daném případě součástí rozsudku odvolacího soudu. Navíc výrok týkající se náhrady nákladů odvolacího řízení není výrokem potvrzujícím či měnícím rozsudek soudu prvního stupně, neboť až v odvolacím řízení mohlo být – logicky vzato – rozhodováno o jeho nákladech (o těchto nákladech bylo tedy rozhodováno „nově“ až v odvolacím řízení).

Přípustnost dovolání proti usnesení upravuje ustanovení a O žádný z případů přípustnosti dovolání v těchto ustanoveních vyjmenovaných však v dané věci nejde. Použitelnost ustanovení je vyloučena proto, že o nákladech odvolacího řízení rozhodoval odvolací soud „nově“ (nemohl tak změnit usnesení soudu prvního stupně, jak to předpokládá pro účely přípustnosti dovolání citované ustanovení); dovolání by však nebylo přípustné ani v případě, že by usnesením odvolacího soudu bylo změněno usnesení soudu prvního stupně, neboť uvedené ustanovení vylučuje přípustnost dovolání mimo jiné i proti usnesení o nákladech řízení, jímž je i napadené usnesení odvolacího soudu. Usnesení o nákladech odvolacího řízení pak nelze podřadit ani písmenům b/ až f/ ustanovení Podmínky přípustnosti dovolání uvedené v nemohou být naplněny již proto, že usnesení o nákladech odvolacího řízení není usnesením ve věci samé. Pojem „věc sama“ je právní teorií i soudní praxí vykládán jednotně tak, že jde o předmět, ohledně něhož se řízení vede – tedy žalobou uplatněný nárok, o němž má být v řízení věcně rozhodnuto. V posuzovaném případě byl pro účely odvolacího řízení věcí samou nárok, týkající se zajištění volného přístupu do sklepa k elektrickému čerpadlu a k pojistkové skříni a předání náhradního klíče od pojistkové skříně, a rozhodnutí odvolacího soudu, týkající se tohoto nároku, dovoláním napadeno nebylo.

Protože podle a dovolání přípustné být nemůže (žalobce se ostatně přípustnosti uplatněného dovolání podle těchto ustanovení ani nedovolává), mohlo by dovolání v této věci být přípustné jedině za podmínek stanovených v ustanovení , podle něhož je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu (s výjimkou případů uvedených v ), jestliže je dán některý z důvodů v něm uvedených. Žalobce nenamítá, že by byl dán některý z důvodů přípustnosti dovolání uvedených v a ze spisu se žádná z vad v tomto ustanovení uvedených nepodává.

Vycházeje z uvedených závěrů, dovolací soud podle ustanovení a dovolání odmítl pro nepřípustnost.

Rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení – za situace, kdy žalobce nebyl v dovolacím řízení úspěšný a procesně úspěšné žalované v souvislosti s řízením o dovolání náklady nevznikly – je odůvodněno ustanovením , , a

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. července 2003

JUDr. Miroslav Ferák, v. r.

předseda senátu