Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Tdo 729/2003

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 28. 3. 2002, sp. zn. byl obviněný M. B. uznán vinným trestným činem poškozování věřitele podle § 256 odst. 1 písm. a), odst. 4 tr. zák. Za tento trestný čin byl obviněný odsouzen podle § 256 odst. 4 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání dvou let. Podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému výkon uloženého trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří let. Proti rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech podali odvolání obviněný i státní zástupce. K odvolání státního zástupce byl rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech ohledně M. B. rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 11. 2002, sp. zn. podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. řádu zrušen ve výroku o trestu a podle § 259 odst. 3 tr. řádu byl obviněný M. B. odsouzen podle § 256 odst. 4 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 2 a půl roku a pro výkon trestu byl podle § 39a odst. 1 písm. b) tr. zák. zařazen do věznice s dozorem. Odvolání obviněného M. B. odvolací soud zamítl podle § 256 tr. řádu.

Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 11. 2002, sp. zn. napadl obviněný M. B. dovoláním podaným obhájcem JUDr. T. K., a to z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Dovolatel polemizuje s důvody, které vedly odvolací soud k závěru, že je nutné uložit obviněnému M. B. trest odnětí svobody v trvání 2 a půl roku nepodmíněně. Poukazuje na to, že v jeho případě nebyly zjištěny skutečnosti vylučující uložení podmíněného trestu odnětí svobody, protože jeho jednání nevykazuje zvýšený stupeň společenské nebezpečnosti. Namítá, že odvolací soud se nezmínil o okolnostech případu, které hovoří jednoznačně v jeho prospěch. Domnívá se, že odvolací soud zcela nesprávně vyložil a aplikoval ustanovení § 58 odst. 1 tr. zák., a proto došlo k nesprávnému hmotně právnímu posouzení, které mělo vliv na konečné rozhodnutí soudu. Dovolatel závěrem svého podání navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky napadený rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 11. 2002, sp. zn. zrušil.

Nejvyšší státní zástupkyně se k dovolání obviněného M. B. nevyjádřila.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. řádu a shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. a) tr. řádu, protože ve věci bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti rozhodnutí uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) tr. řádu.

Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. řádu bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod, označený jako důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem.

Důvod dovolání podle tohoto ustanovení trestního řádu je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva.

Obviněný M. B. sice opřel své dovolání o důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, ale z obsahu dovolání je zřejmé, že dovolání směřuje proti uloženému trestu, resp. proti tomu, že trest odnětí svobody mu byl uložen jako nepodmíněný. Jednoznačně to vyplývá z jeho námitky, že uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody po tak dlouhé době, která uplynula od spáchání trestného činu, je zcela absurdní, a je v rozporu s účelem trestu, a také z jeho podání ze dne 2. 6. 2003, kterým odstraňoval vady dovolání, ve kterém uvedl, že jeho dovolání napadá výrok rozsudku Krajského soudu v Plzni pod bodem I., pod nímž se nachází výrok o trestu, který byl obviněnému M. B. uložen v trvání 2 a půl roku nepodmíněně, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem.

V řízení o dovolání však lze námitky směřující proti výroku o trestu uplatnit pouze z důvodu, který je uveden v § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu. Nelze je uplatňovat jiným dovolacím důvodem uvedeným v § 265b odst. 1, 2 tr. řádu.

Dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu lze aplikovat pouze tehdy, jestliže byl obviněnému uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští nebo trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v zákoně na trestný čin, jímž byl obviněný uznán vinným. Ani o jeden z těchto případů u obviněného M. B. nešlo, protože obviněnému byl uložen trest odnětí svobody, který trestní zákon u tohoto trestného činu připouští. Trestní sazba u trestného činu poškozování věřitele podle § 256 odst. 1, 4 tr. zák., kterým byl obviněný M. B. uznán vinným, je 2 až 8 let. Nejsou pochybnosti o tom, že trest odnětí svobody v trvání 2 a půl roku je trestem, který byl uložen v rámci této sazby.

Dovolacím důvodem podle § 265 písm. b) odst. 1 písm. h) tr. řádu nemůže být pouhá nepřiměřenost trestu, spočívající v nepodmíněnosti trestu odnětí svobody, ať již pociťovaného jako mírného nebo přísného, nejde-li o nepřípustný druh trestu ani o překročení příslušné trestní sazby.

S přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání obviněného M. B. bylo podáno z jiných důvodů, než jsou uvedeny v ustanovení § 265b odst. 1 tr. řádu, protože nepřiměřenost trestu odnětí svobody spočívající v jeho nepodmíněnosti nelze namítat z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu a není ani důvodem dovolání podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného M. B. podané proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 11. 2002, sp. zn. podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítl, když neshledal důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu a dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. řádu. V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu Nejvyšší soud rozhodl o dovolání v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 16. července 2003

Předseda senátu:

JUDr. Jindřich Urbánek

Vypracoval:

JUDr. Jiří Šoukal