Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 737/2003

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný P. B. vykonává trest odnětí svobody, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 11. 9. 2002, sp. zn. , ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 11. 2002, sp. zn. . V řízení o dovolání, které proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě podal obviněný, byl usnesením Nejvyššího soudu ze dne 9. 7. 2003, sp. zn. , napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě ohledně obviněného zrušen ve výroku o vině trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák., jehož se měl dopustit jako zvlášť nebezpečný recidivista podle § 41 odst. 1 tr. zák., a ve výroku o trestu a Krajskému soudu v Ostravě bylo přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Za této situace bylo nutné, aby Nejvyšší soud podle § 265l odst. 4 tr. ř. rozhodl o vazbě.

Nejvyšší soud v nynějším stadiu řízení neshledal na straně obviněného žádný z důvodů vazby podle § 67 tr. ř.

V původním řízení byl obviněný ve vazbě z důvodů uvedených v § 67 písm. a), c) tr. ř. Podstatný význam z pohledu důvodů a trvání vazby měla okolnost, že obviněný byl bez zaměstnání, že v minulosti byl již opakovaně odsouzen a potrestán pro různorodou trestnou činnost a především pak to, že byl stíhán pro trestný čin loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. jako zvlášť nebezpečný recidivista podle § 41 odst. 1 tr. zák. Rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově byl uznán vinným trestnými činy vydírání podle § 235 odst. 1 tr. zák. a krádeže podle § 247 odst. 1 písm. d), e) tr. zák. a odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody na třicet tři měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě byl výrok o vině trestným činem vydírání zčásti zrušen, obviněný byl vedle trestných činů vydírání podle § 235 odst. 1 tr. zák. a krádeže podle § 247 odst. 1 písm. d), e) tr. zák. uznán vinným i trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. jako zvlášť nebezpečný recidivista podle § 41 odst. 1 tr. zák. a odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody na sedm let a osm měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. V řízení o dovolání obviněného Nejvyšší soud dospěl k závěru, že právní kvalifikace skutku jako trestného činu loupeže je nesprávná. Aniž by tím Nejvyšší soud naznačoval výsledek řízení ve věci samé, pokládá opětovné rozhodnutí o vině obviněného trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. spáchaným zvlášť nebezpečným recidivistou podle § 41 odst. 1 tr. zák. za méně pravděpodobné a spíše lze očekávat, že i v tomto směru bude uznán vinným trestným činem vydírání podle § 235 odst. 1 tr. zák., na který zákon stanoví trest odnětí svobody až na tři léta a kterým obviněný nemůže být uznán vinným jako zvlášť nebezpečný recidivista podle § 41 odst. 1 tr. zák.

Nejvyšší soud vzal v úvahu též dosavadní dobu omezení osobní svobody obviněného a rozhodl, že obviněný se nebere do vazby.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 9. července 2003

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec

Vypracovala:

JUDr. Věra Kůrková