Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 751/2003

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 26. 9. 2002, sp. zn. , byl obviněný K. B. uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák. a odsouzen podle § 250 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody na jeden rok, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu stanovenou podle § 59 odst. 1 tr. zák. na tři roky, přičemž podle § 59 odst. 2 tr. zák. mu bylo uloženo, aby během zkušební doby podle svých sil nahradil škodu způsobenou trestným činem. Dále bylo rozhodnuto o nároku na náhradu škody tak, že podle § 229 odst. 1 tr. ř. byli dědicové poškozeného R. K. odkázáni s tímto nárokem na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle zjištění Okresního soudu v Náchodě se obviněný dopustil trestného činu tím, že dne 17. 4. 2001 v Č. S. si od R. K. vypůjčil finanční hotovost ve výši 240.000,- Kč v úmyslu tuto částku nevrátit dne 17. 5. 2001 tak, jak byla dohodnuta splatnost dle vystavené směnky ze dne 17. 4. 2001. Odvolání obviněného a J. K. jako právní nástupkyně poškozeného R. K. byla podle § 256 tr. ř. zamítnuta usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 4. 2003, sp. zn. .

Obviněný K. B. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, a to v rozsahu, v němž bylo zamítnuto jeho odvolání. Dovolání podal z důvodu stanoveného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V rámci tohoto dovolacího důvodu namítl, že ze skutkových okolností zjištěných soudem nevyplývá naplnění zákonného znaku zavinění ve formě úmyslu. Navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a aby ho zprostil obžaloby.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné.

Předmětem právního posouzení byl skutek, jehož součástí podle výslovného zjištění Okresního soudu v Náchodě, z něhož vycházel v napadeném usnesení i Krajský soud v Hradci Králové, bylo to, že úmyslem obviněného bylo nevrátit částku 240.000,- Kč ke dni splatnosti, jak byl dohodnut a uveden ve směnce vystavené obviněným. Toto zjištění koresponduje se zjištěním, že obviněný poškozenému uvedenou částku nevrátil nejen v době splatnosti, ale ani později, že od doby splatnosti nebyl k zastižení, a když se nakonec poškozenému podařilo s ním navázat kontakt, nesplnil obviněný ani dodatečnou dohodu o vrácení peněz. To, že úmyslem obviněného podle zjištění soudů bylo nevrátit peníze, odpovídá také zjištění, že šlo o poměrně vysokou částku s krátkou dobou splatnosti a že vrácení peněz bylo od počátku nereálné vzhledem k tomu, že obviněný byl insolventní a byla proti němu vedena bezvýsledně dokonce i exekuce pro nesplnění jiného závazku. Z těchto zjištění evidentně vyplývá naplnění zákonných znaků úmyslu. Podle Krajského soudu v Hradci Králové šlo o tzv. nepřímý úmysl, který podle § 4 písm. b) tr. zák. spočívá v tom, že pachatel věděl, že svým jednáním může způsobit porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákonem, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn. Tento závěr nemohl být zvrácen námitkou, že skutkové okolnosti zjištěné soudem znaky úmyslu nenaplňují, i když Krajskému soudu v Hradci Králové jinak lze vytknout, že do okruhu okolností, z nichž v uvažovaném ohledu vycházel, zahrnul i to, jak se obviněný v průběhu trestního stíhání hájil, že nepodal odpor proti původně vydanému trestnímu příkazu (zrušen byl podáním odporu státního zástupce) apod. Tyto dílčí nesprávnosti v odůvodnění napadeného usnesení však nemají vliv na meritorní správnost výroku.

Nejvyšší soud proto zjevně neopodstatněně dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř.

Pro úplnost považuje Nejvyšší soud za nutné konstatovat, že obsahem dovolání byly i námitky, které směřovaly proti samotným skutkovým zjištěním soudů a které proto byly mimo rámec zákonného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Jde o námitky proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, z nichž vyvodily závěr o insolventnosti obviněného ve smyslu schopnosti vrátit peníze, a jak hodnotily důkazy v otázce, zda přijatá částka prošla účetnictvím obviněného jako podnikatele. Otázka samotné správnosti skutkových zjištění, hodnocení důkazů, postupu při dokazování, úplnosti důkazů apod. není kritériem zákonného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani podle jiného ustanovení. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je obsahově naplněn jen námitkami směřujícími proti právnímu posouzení skutku, jak byl zjištěn soudem, a nikoli námitkami směřujícími ke změně skutkových zjištění soudu. Nejvyšší soud proto k námitkám skutkové povahy nijak nepřihlížel.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 8. července 2003

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec