Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Tdo 727/2003

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 29. 11. 2002, sp. zn. , byla obviněná B. Š. uznána vinnou trestným činem ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1 tr. zák. a trestným činem neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru podle § 249a odst. 1 tr. zák., za které byla odsouzena podle § 221 odst. 1 tr. zák., § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 7 měsíců. Podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 20 měsíců. Podle § 228 odst. 1 tr. řádu byla obviněné uložena povinnost zaplatit poškozené V. Š., částku 821,- Kč jako náhradu škody, kterou svým trestným činem způsobila. Podle § 229 odst. 2 tr. řádu byla poškozená V. Š. odkázána se zbytkem uplatněného nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

Trestný čin ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1 tr. zák. obviněná spáchala tím, že dne 11. 4. 2002 okolo 13.00 hodin v P., O. 701/13 v bytě č. 1 po předchozí slovní rozepři fyzicky napadla poškozenou V. Š. tím způsobem, že ji nejprve narazila na dveřní zárubeň, poté na stěnu bytu a následně ji opakovaně bila pěstmi do oblasti břicha a hlavy, čímž jí způsobila zlomeninu báze druhého článku malíku, pohmoždění měkkých tkání obličeje včetně oděrků a otřes mozku s následnou hospitalizací ve FTN v P. od 11. 4. 2002 do 15. 4. 2002, přičemž zranění poškozené je nutno ze soudně lékařského hlediska považovat za újmu na zdraví. Trestný čin neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru podle § 249a odst. 1 tr. zák. spáchala obviněná tím, že v době od 3. 9. 2000 nejméně do 6. 5. 2002 užívala byt č. 1 v O. ulici č. 13/701, P., přestože rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 17. 9. 1999, sp. zn. , ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 21. 7. 2000, sp. zn. , jí byla uložena povinnost tento byt vyklidit, což však do 6. 5. 2002 neučinila a musela být tohoto dne z bytu exekučně vystěhována. Proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 podala obviněná odvolání. Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 25. 2. 2003, sp. zn. , odvolání obviněné podle § 256 tr. řádu zamítl.

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 2. 2003, sp. zn. , napadla obviněná B. Š. dovoláním podaným prostřednictvím obhájkyně JUDr. M. K., a to z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Dovolatelka ke skutku kvalifikovanému jako trestný čin ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1 tr. zák. namítla, že nebylo prokázáno, že by bila poškozenou pěstmi do břicha a hlavy, čímž by jí způsobila zranění popsaná ve výroku 1) rozsudku soudu prvního stupně. Obviněná uvedla, že ze znaleckého posudku i výpovědi znalce u hlavního líčení před soudem prvního stupně dne 29. 11. 2002 vyplývá, že nelze jednoznačně určit, že by ke zlomenině báze druhého článku malíku poškozené došlo v příčinné souvislosti s napadením poškozené obviněnou. Soudu prvního stupně dovolatelka vytkla, že přes její návrh nebyl dopracován znalecký posudek, v důsledku čehož následně došlo k chybnému právnímu posouzení skutku. Ke skutku uvedenému ve výroku 2) rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 dovolatelka namítla, že svým jednáním nemohla naplnit zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru podle § 249a odst. 1 tr. zák., neboť jako matka dvou nezletilých dětí, které jsou trvale hlášeny v předmětném bytě, přičemž v rozhodné době tam se svým otcem také bydlely, a jejichž zdravotní stav byl navíc v inkriminovanou dobu neuspokojivý, má právo a současně povinnost pečovat o své nemocné děti v souladu se zákonem o rodině a mezinárodními smlouvami.

Dovolatelka proto navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky podle § 265k odst. 1 tr. řádu zrušil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 2. 2003, sp. zn. , a věc vrátil tomuto soudu, aby ji podle § 265l odst. 1 tr. řádu znovu projednal a rozhodl.

Nejvyšší státní zástupkyně se k dovolání obviněné B. Š. do dne vydání tohoto rozhodnutí nevyjádřila.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. řádu a shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. řádu, protože ve věci bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti rozhodnutí uvedenému v § 265a odst. 2 písm. h) tr. řádu. Dovolání bylo podáno v zákonné lhůtě podle § 265e odst. 1 tr. řádu u příslušného soudu prvního stupně a má obligatorní obsahové náležitosti uvedené v § 265f odst. 1 tr. řádu.

Nejvyšší soud z dovolání obviněné zjistil, že obviněná B. Š. dovolání podala z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, tedy že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod, označený jako důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem.

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva. To znamená, že s poukazem na uvedený dovolací důvod není možné se domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Skutkový stav je v případě rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.

Nejvyšší soud z obsahu dovolání zjistil, že námitky obviněné do výroku o vině ke skutku popsanému v bodě 1) rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 směřují výhradně do skutkových zjištění, neboť jimi napadá pouze správnost hodnocení provedených důkazů a neúplnost dokazování. Tyto námitky proto nemohly být předmětem přezkumu v dovolacím řízení. Pokud jde o námitky obviněné proti právní kvalifikaci skutku popsaného v bodě 2) rozsudku soudu prvního stupně, Nejvyšší soud dospěl k závěru, že rozhodnutí dovoláním napadené a řízení mu předcházející netrpí vytýkanými vadami.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněné B. Š. podané proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne ze dne 25. 2. 2003, sp. zn. , podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu jako zjevně neopodstatněné odmítl. O odmítnutí dovolání Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 2. července 2003

Předseda senátu:

JUDr. Jindřich Urbánek