Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 435/2002

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

-228

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Vrchní soud v Praze napadeným usnesením potvrdil usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 10.7.2000, čj. F 44128/2000 / B 2150 -175, kterým soud prvního stupně rozhodl o nároku JUDr. J. J. na přerušení řízení o výmazu obchodní společnosti P. P. i. f., a. s., jejímž je akcionářem, z obchodního rejstříku, tak, že se řízení nepřerušuje.

Navrhovatel zastoupený advokátem podal proti usnesení odvolacího soudu dovolání. Důvodnost dovolání opírá o ustanovení , b), c) a d) (dále též jen „ “). Pokud jde o přípustnost dovolání odkazuje na ustanovení a Konkrétně dovolatel brojí především proti tomu, že mu soud neumožnil „bránit se účastí a postupem v řízení, z něhož jej trvale vylučuje, tedy v řízení o výmaz investičního fondu z obchodního rejstříku, v jehož přímém důsledku má přejít na dovolatele majetek a závazky investičního fondu, popř. odpovědnost v zákonem nestanoveném rozsahu či poměru za jejich splnění“. Napadá tedy závěr soudu, že akcionář není účastníkem rejstříkového řízení. Proto navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.

Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17., , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů (jak tomu bylo v i v této věci vzhledem k ustanovení části dvanácté, hlavy první, bodu 15 ) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle ve znění účinném před 1.1.2001 - dále též jen „ “).

Dovolání není přípustné.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. V případě dovolání směřujícího proti usnesení odvolacího soudu lze obecně přípustnost dovolání opřít o ustanovení , 238a nebo o ustanovení

Podle ustanovení není dovolání přípustné, protože odvolací soud usnesení soudu prvního stupně nezměnil, ale potvrdil. Napadené rozhodnutí nelze podřadit ani případům vyjmenovaným v až f) Podmínky stanovené v daná věc také nesplňuje, neboť odvolací soud nerozhodoval ve věci samé. Zbývá tedy posoudit podmínky přípustnosti určené v ustanovení

Dovolatelem namítané odnětí možnosti jednat před soudem, tedy vadu ve smyslu ustanovení Nejvyšší soud také nezjistil. Odnětím možnosti jednat před soudem dle se rozumí takový postup soudu, jímž znemožnil účastníku řízení realizaci procesních práv, která mu dává (např. právo účastnit se jednání, činit přednesy, navrhovat důkazy apod.). O vadu ve smyslu ustanovení jde přitom jen tehdy, jestliže šlo o postup nesprávný z hlediska zachování postupu soudu určeného zákonem nebo dalšími obecně závaznými právními předpisy a jestliže se takový nesprávný postup projevil v průběhu řízení a nikoliv také při rozhodování (shodně srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod čísly 27/1998 a 49/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V projednávané věci dovolatel spatřuje nesprávnost postupu v tom, že se soudy nezabývaly důvody jeho návrhu na přerušení řízení, ale svůj výrok založily na závěru, že dovolatel není účastníkem tohoto rejstříkového řízení. Tento hodnotící úsudek soudů, projevený v rozhodnutích, pak není nesprávným postupem „v průběhu řízení“ (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26.11.1997, sp. zn. , publikované v časopise Soudní judikatura pod číslem 42/1998).

Nejvyšší soud proto, aniž by nařizoval jednání ( věta první ), dovolání podle a usnesením odmítl.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 26. června 2003

JUDr. Ivana Štenglová, v. r.

předsedkyně senátu