Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 325/2002

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

-101

U S N E S E N Í

Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. prosince 2001, č.j. -85 a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. listopadu 2001, č.j. F 7774/2001, C 40214/1-66 se zrušují a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným usnesením potvrdil odvolací soud usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1.11.2001, č.j. F 7774/2001-66, C 40214/1, kterým tento soud zamítl návrh na povolení zápisu navrhovatelky do obchodního rejstříku. Přitom soud prvního stupně ve věci rozhodoval již podruhé, když jeho první rovněž zamítavé rozhodnutí odvolací soud zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, k doplnění dokazování a následnému zkoumání ostatních podmínek pro povolení zápisu.

V odůvodnění svého usnesení odvolací soud uvedl, že spolu s návrhem na zápis do obchodního rejstříku byl předložen notářský zápis sepsaný dne 3.4.2001, sp. zn. N 41/2001, Nz 34/2001 (dále jen „notářský zápis“), ze kterého soud zjistil, že o sepsání zápisu požádala JUDr. I. H., na základě plné moci ze dne 24.1.2001, sepsané v O., kterou doložila, že je oprávněna jednat jménem společnosti M. S. a.s., (dále jen „zakladatelka“). Tuto plnou moc, která je připojena k notářskému zápisu, udělili JUDr. I. H. jménem zakladatelky členové jejího představenstva pan B. G. a pan H. U. a zmocnili ji ke všem právním úkonům souvisejícím se založením a registrací společnosti V. I.-Z. s.r.o. (dále jen „společnost“). Na téžeě I. H. zmocnění přijala. Podpisy ověřila B. S., druhá tajemnice velvyslanectví České republiky v O.

Spolu s odvoláním byl předložen překlad certifikátu o registraci zakladatelky, spolu s prohlášením tlumočníka ze dne 6.11.2001, kterým upřesňuje termíny v anglickém překladu norského dokumentu „Limited Company - společnost s ručením omezeným na akcie (obdoba akciové společnosti), Business Agent - v tomto kontextu prokurista společnosti, The general manager alone - generální ředitel samostatně.“

Odvolací soud uzavřel, že nedostatek plné moci připojené k zakladatelskéě není neodstranitelnou vadou; proto je možné plnou moc k zakladatelskéě kdykoli připojit. Plná moc udělená podle obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“) však musí splňovat všechny náležitosti stanovené zákonem.

V projednávané věci je jedinou zakladatelkou společnosti zahraniční společnost, za níž jsou oprávněni jednat, jak vyplývá z certifikátu o registraci zakladatele vystaveného dne 29.1.2001 Centrem rejstříků v B. (N.), členové představenstva.

Odvolatel tedy nepochybil, když spolu s notářským zápisem o založení společnosti připojil plnou moc, kterou členové představenstva zakladatelky zmocnili JUDr. I. H. k založení společnosti. Vzhledem k tomu, že zakladatelkou společnosti je zahraniční právnická osoba, je pro úřední ověření podpisu takové plné moci vyžadováno tzv. vyšší ověření - superlegalizace. N., kde se nachází sídlo zakladatele, je signatářem Haagské úmluvy ze dne 5.10.1961 (dále jen „Úmluva“), která signatářům úmluvy tuto povinnost stanoví. Plná moc připojená k notářskému zápisu o založení společnosti však takovým ověřením (apostilou) opatřena není. Ověření podpisů na této plné moci pouze na velvyslanectví České republiky v O. nestačí.

Proto odvolací soud uzavřel, že JUDr. I. H. nepředložila řádné písemné zmocnění k založení společnosti a proto jsou úkony, které učinila a které směřovaly k založení společnosti, neplatné.

Proti usnesení odvolacího soudu podali zakladatelka a jednatel společnosti dovolání. Co do jeho přípustnosti odkázali na ustanovení , co do důvodů na ustanovení a

Dovolatelé dovozují, že odvolací soud nesprávně aplikoval jednotlivá ustanovení Úmluvy. Její v písmenech a) až d) taxativně vymezujey, které mají být opatřeny tzv. apostilou. Podle názoru dovolatelů plná moc, která je přílohou notářského zápisu, nepatří meziy vymezené v písmenech a) až d) Úmluvy, a proto se na ně Úmluva nevztahuje.

Jde o česky psanouu, která byla podepsána na velvyslanectví České republiky. Přitom podle Vídeňské úmluvy, publikované ve Sbírce zákonů pod č. 32/1969 (dále jen „Vídeňská úmluva), jejímž signatářem je i Česká republika, vykonává vyslanectví také tzv. konsulární činnost, která mimo jiné spočívá v provádění funkce notáře. Proto je třeba plnou moc přiloženou k notářskému zápisu považovat za řádně sepsanou a ověřenou v souladu s českým právním řádem, aniž by bylo nutno opatřit ji apostilou. Nejde tedy ou vyhotovenou v souladu s Úmluvou, ale ou vyhotovenou a ověřenou podle obchodního zákoníku.

Dovolatelé upozorňují na to, žeu, která je přílohou č. 3 k notářskému zápisu, která je také vyhotovena v českém jazyce a ověřena českým zastupitelským úřadem, odvolací soud akceptoval, což svědčí o rozporuplnosti jeho názoru.

Dovolatelé navrhují, aby Nejvyšší soud napadené usnesení a spolu s ním i usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolání je přípustné podle ustanovení

Předpokladem přípustnosti dovolání podle je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka, mají po právní stránce zásadní význam. Přitom otázku, zda dovoláním napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, řeší dovolací soud jako otázku předběžnou. Teprve kladným závěrem dovolacího soudu se stává dovolání přípustným.

O rozhodnutí odvolacího soudu, které má po právní stránce zásadní význam, jde ve smyslu , jestliže je v rozhodnutí řešena právní otázka významná nejen pro rozhodnutí v projednávané věci, ale z hlediska rozhodovací činnosti soudu obecně. Přitom musí jít o otázku, která dosud není řešena v rozhodovací praxi vyšších soudů (anebo v ní není řešena jednotně) a která není řešena ani v rozhodnutí nižšího soudu publikovaném ve sbírce soudních rozhodnutí, ani ve stanovisku Nejvyššího soudu, popřípadě o případ, kdy napadené rozhodnutí řeší určitou právní otázku v rozporu s publikovanou judikaturou. Za otázku zásadního právního významu nelze považovat takovou otázku, která byla v napadeném rozhodnutí řešena v souladu s ustálenou soudní praxí. Řeší-li napadené rozhodnutí určitou právní otázku v rozporu s hmotným právem, má vždy - bez ohledu na výše uvedené předpoklady - po právní stránce zásadní význam.

Zásadní právní význam dovolací soud shledává (a potud má dovolání za přípustné) v řešení otázky, zda plná moc sepsaná v českém jazyce a ověřená na vyslanectví České republiky ve státě, který je členem Úmluvy, musí být opatřena apostilační doložkou podle Úmluvy.

V článku 1 Úmluvy se stanoví, že Úmluva se bude používat na veřejnéy, které byly vydány na území jednoho ze smluvních států a které musí být předloženy na území jiného smluvního státu.

Pro účely Úmluvy se považují za veřejnéy:

a)y vydané soudním orgánem státu, včetně listin vydaných státním zástupcem, vyšším soudním úředníkem nebo soudním vykonavatelem,

b)y vydané správními úřady,

c) notářskéy,

d) úřední potvrzení, kterými jsou opatřenyy podepsané soukromou osobou, jako je úřední potvrzení o registraciy nebo potvrzení toho, že byla vydána určitého data, a úřední a notářské potvrzení pravosti podpisu.

Naproti tomu Úmluva neplatí pro:

a)y vydané diplomatickými nebo konzulárními zástupci,

b) správníy týkající se přímo obchodních nebo celních transakcí.

Podle článku 3 Vídeňské úmluvy vykonávají konzulární funkce konzulární úřady a diplomatické mise, tedy i velvyslanectví České republiky. Podle článku 5 písm. f) této úmluvy záleží konzulární funkce též v provádění funkce notáře, civilního matrikáře a obdobných funkcí a ve výkonu některých funkcí administrativní povahy za předpokladu, že to není v rozporu se zákony a předpisy přijímajícího státu.

Z uvedeného vyplývá, že za situace, kdy navrhovatel předložil soudu plnou moc s podpisy ověřenými na velvyslanectví České republiky v O., bylo povinností soudu posoudit, zda je toto velvyslanectví oprávněno plnou moc ověřit s účinky úředního ověření v České republice, popřípadě, zda takto ověřená se řídí právním režimem Úmluvy. Protože soudy obou stupňů takto nepostupovaly, je jejich právní posouzení věci co do řešení otázky, na níž napadené rozhodnutí spočívá, neúplné, a tedy i nesprávné. Proto Nejvyšší soud, aniž ve věci nařizoval jednání, usnesení odvolacího soudu a spolu s ním i usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení a 3, věta druhá, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Právní názor dovolacího je pro odvolací soud závazný (, věta druhá, ).

V novém rozhodnutí soud znovu rozhodne i o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího (, věta třetí, ).

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně 25. června 2003

JUDr. Ivana Štenglová, v.r.

předsedkyně senátu