Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
12 C 48/2021-20
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Jirsákovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 13 333,91 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7.526 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10% z této částky od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se pro částku 5.807,91 Kč, pro úrok z prodlení v zákonné výši z částky 5.807,91 Kč od datum do zaplacení a pro úrok ve výši 38,2% ročně z částky 12.063,91 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení v částce 290 Kč, a to do tří dnů od právní moci k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta v obec a číslo, ulice a číslo.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7.526 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10% z této částky od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se pro částku 5.807,91 Kč, pro úrok z prodlení v zákonné výši z částky 5.807,91 Kč od [datum] do zaplacení a pro úrok ve výši 38,2% ročně z částky 12.063,91 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení v částce 290 Kč, a to do tří dnů od právní moci k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta v [obec a číslo], [ulice a číslo].</b>
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 13 333,91 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru číslo ze dne datum, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr ve výši 15 998 Kč, který se zavázal splácet ve 24 měsíčních splátkách po 984 Kč. Úvěr byl úročen sazbou 38,2 % ročně. Žalovaný uhradil toliko 8 472 Kč, pro porušení povinnosti splácet řádně a včas žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni datum a současně žalovaného vyzvala k úhradě. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit 12 063,91 Kč na jistině, poplatky ve výši 40 Kč, náklady na vymáhání 230 Kč a smluvní pokutu 1 000 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobkyně je obchodní společností oprávněnou poskytoval spotřebitelský úvěr.
4. Ze smlouvy uzavřené mezi žalovaným a žalobkyní prostřednictvím právnická osoba anonymizováno, IČO, vč. úvěrových podmínek soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžité prostředky ve výši 15 998 Kč na pořízení elektronického zboží zn. LG. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky s úrokem 38,2 % ročně (celkem 23 376 Kč) vrátit ve 24 měsíčních splátkách po 984 Kč. Žalovaný při podpisu smlouvy prohlásil, že má učňovské vzdělání, je zaměstnancem společnosti právnická osoba, má čistý měsíční příjem 34 000 Kč.
5. Z úvěrové zprávy soud zjistil, že žalovaný měl ke dni uzavření úvěrové smlouvy další (celkem 4) dluhy z úvěrů, na které měsíčně splácel celkem 11 185 Kč.
6. Ze splátkového kalendáře má soud za zjištěné, že žalovaný uhradil celkem 8 472 Kč.
7. Z výzvy ke splacení ze dne datum vč. podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala dopisem odeslaným dne datum žalovaného k zaplacení částky 14 897,78 Kč do 14 dnů s tím, že v důsledku jeho prodlení dluh ze smlouvy zesplatnila.
8. Z předžalobní výzvy vč. podacího archu soud zjistil, že žalobkyně dopisem odeslaným dne datum vyzvala žalovaného k zaplacení s upozorněním na podání žaloby.
9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
11. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr se poskytovatel úvěru nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39, rozsudek Nejvyššího soudu ČR 33 Cdo 2178/2018). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.
12. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
13. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
14. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. V daném případě soud nemohl než uzavřít, že žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně nijak neprokázala, že by jakkoliv ověřila výši příjmů žalovaného, jeho absenci v dostupných registrech dlužníků a vedených exekucí. Žalobkyně vycházela toliko z tvrzených příjmů a výdajů žalovaného a nezohlednila přitom, kolik žalovaný splácel na další dluhy z úvěrů. Žalobkyně sice tvrdila, že provedla kontrolu žalovaného v registru příjmení s negativním výsledkem, k tomu však důkazy nenavrhla. Žalobkyně se nedostavila k nařízenému jednání, sama se tak vzdala možnosti být soudem poučena ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. o potřebě navrhnout k těmto tvrzením důkazní návrhy, případě důkazy předložit a o následcích nesplnění těchto povinností. Smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným soud posoudil jako neplatnou, k této skutečnosti je soud povinen přihlížet v souladu s § 588 o. z. i bez návrhu, neboť takovéto jednání věřitele (nedostatečné zjištění schopnosti žalovaného splácet úvěr) odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
16. Plnění poskytnuté žalovanému z titulu absolutně neplatné smlouvy soud právně kvalifikoval jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 o. z. Žalobkyně v řízení tvrdila, že žalovanému poskytla celkem částku 15 998 Kč. Žalovaný, jak tvrdí žalobkyně, uhradil 8 472 Kč, nadále tak žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení dluží 7 256 Kč. Soud proto rozhodl, jak ve výroku I. uvedeno a žalobě v tomto rozsahu vyhověl. Současně soud žalovanému podle § 1970 o. z. uložil povinnost zaplatit úrok z prodlení, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění dle výzvy ke splacení, tj. od datum, do zaplacení. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou výrokem II. zamítl.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla ve věci úspěšná z 56,443 %, z 43,557 % úspěch ve věci neměla, náleží jí tak poměrná část ve výši 12,89 % z celkové částky nákladů řízení. příjmení nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, z odměny za zastoupení žalobkyně v řízení zahájeném na návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném žalobcem opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech po 300 Kč za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., celkem 3 úkony (sepis žaloby, převzetí věci a sepis předžalobní výzvy), z náhrady hotových výdajů za 3 úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, zvýšené o daň z přidané hodnoty ve výši 21%, tj. 2 252 Kč. Výše přiznané náhrady nákladů řízení tak činí 290 Kč.
18. Lhůta k plnění byla soudem určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako zákonná třídenní. obec placení náhrady nákladů řízení určil soud dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.