Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 808/2002

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

-48

U S N E S E N Í

Dovolání se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným usnesením potvrdil odvolací soud usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 29.6.1999, č.j. F 88970/98-23, kterým tento soud zamítl návrh                na povolení zápisu N. V. (dále též jen „nadace“) do obchodního rejstříku.

V odůvodnění svého usnesení odvolací soud uvedl, že navrhovateli je třeba dát za pravdu v tom, že soud prvního stupně v napadeném usnesení zcela pominul,                   že rozhodnutím správní rady nadace byl zčásti pozměněn upravený statut nadace                       a vycházel důsledně pouze z původního znění upraveného statutu, aniž by objasnil, proč nevycházel ze znění nového. Obdobně nepřihlížel k „Nadační listině“ pořízené                   Doc. MUDr. M. K., CSc., ve formě notářského zápisu dne 29.12.1998, aniž by se vypořádal s otázkou její právní relevance v případě postupu podle (dále jen „“) za situace, kdy dosavadní nadace byla zřízena statutem. Pokud by tedy byl návrh na povolení zápisu nadace do nadačního rejstříku zamítnut pouze v důsledku tohoto pochybení soudu, musel by odvolací soud napadené usnesení zrušit. Tak tomu ale nebylo.

Jak vyplývá z důvodové zprávy k , bylo úmyslem zákonodárce odstranit komplexní úpravou nadací v nadačním zákoně nedostatky předchozí úpravy. Proto zákon podmínil další trvání nadací zřízených podle předchozí právní úpravy jejich přizpůsobením . Toto přizpůsobení se provádí úpravou statutu dosavadní nadace. Z účelu ustanovení přitom nelze než dovodit, že úpravou statutu se nerozumí jen jeho přizpůsobení obsahovým náležitostem statutu nově zakládaných nadací, stanoveným v , nýbrž též jeho přizpůsobení obsahovým náležitostem smlouvy                 či zakládacíy (dále jen „“), stanoveným v , jimiž se jinak nadace zřizuje. Tím se dosavadní statut nadace vzniklé podle předchozích předpisů obsahově liší od statutu nadace vzniklé po účinnosti , pro nějž platí pouze obsah statutu podle a ostatní náležitosti jsou obsaženy již ve zřizovacím právním úkonu.

Z uvedeného nelze než dovodit, že zatímco podmínky pro poskytování nadačních příspěvků u nadací zakládaných po účinnosti nemusejí být obligatorně upraveny již v nadačníě, je-li v ní určeno, že mají být upraveny                     až statutem, v upraveném statutu stanoveny být musejí.

Navrhovatelka proto oprávněně namítá, že upravuje-li v souladu s nadačníu dané podmínky nadace vzniklá za účinnosti až ve statutu, rejstříkovému soudu jejich posouzení nepřísluší. Je zde tedy určitá nerovnost, pokud jde o podmínky zápisu dosavadních nadací adaptovaných na nadace podle a nadací nově zřízených podle tohoto zákona. Stejná nerovnost existuje i u nově zřízených nadací v závislosti na tom, zda podmínky pro poskytování nadačních příspěvků stanoví již v nadačníě anebo určí-li v ní, že mají být stanoveny                         až budoucím statutem.

V daném případě však je - podle přesvědčení odvolacího soudu - soud povinen úpravu těchto podmínek posuzovat, přičemž se závěrem soudu prvního stupně o její nedostatečnosti v upraveném statutu (a to i s přihlédnutím k jeho znění z 26.1.1999), nelze než souhlasit. Za jedinou konkrétní podmínku obsaženou v upraveném statutu             (ať již pod bodem 3. druhého článku původního znění ze 16.12.1998 nebo pod bodem           6. pátého článku ve znění platném k 26.1.1999) lze pokládat ustanovení, že nadační příspěvky mohou být poskytovány formou hrazení studijních cest, účastí na kongresech, sympoziích, sjezdech a přednáškách, včetně hrazení studijních materiálů, všem zdravotnickým pracovníkům oddělení Interních klinik F. n. v M. a 2. lékařské fakulty U. K. Pokud jde o ostatní vytyčené cíle a úkoly nadace, není zřejmé, komu, na základě čeho a jakou formou mají být nadační příspěvky za účelem jejich dosažení poskytovány, kdo a na základě jakých kritérií o jejich poskytnutí rozhoduje, apod.

Ustanovení o účelovém vázání prostředků nadace jejími cíli a o možnosti jejich použití jen k těmto cílům, stejně jako ustanovení o povinnostech příjemce nadačního příspěvku použít jej pod sankcí jeho vrácení jen k určenému cíli a prokázat, jakým způsobem a k jakému účelu byl použit, nelze za podmínky ve smyslu ustanovení pokládat, neboť jsou stanoveny přímo zákonem, který výslovně požaduje, aby nadace podmínky poskytování nadačních příspěvků stanovila nad tato zákonná ustanovení. Ostatně, stejně váže použití majetkových prostředků nadace obecně a ve vztahu k příjemcům nadačních příspěvků, i na podmínky stanovené v zakládacíě a statutu nadace i samotný upravený statut nadace, aniž by takové konkrétní podmínky až na jedinou výjimku obsahoval.

Z uvedených důvodů odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné. Proti svému usnesení však připustil dovolání, když jeho právní významnost spatřoval v nerovnosti rozsahu soudem posuzovaných hmotněprávních podmínek zápisu nadací vzniklých za účinnosti a nadací vzniklých podle dřívějších hmotněprávních předpisů, konkrétně úpravy podmínek pro poskytování nadačních příspěvků.

Proti usnesení odvolacího soudu podala nadace V. dovolání. Z dovolání vyplývá, že odvolacímu soudu vytýká nesprávné právní posouzení věci.

V dovolání uvedla, že nesouhlasí s právním závěrem odvolacího soudu,                     že nadace založené podle dosavadních právních předpisů byly povinny odstranit nesoulad spočívající v tom, že v době jejich vzniku byla stanovena jiná pravidla                   pro obsah zakladatelskéy, než stanoví , změnou stanov, která                   by do stanov zakotvila ta pravidla, která ukládá zakotvit do zakladatelskéy a která v zakladatelských listinách sepsaných podle dosavadní úpravy chybí,                  a to pod sankcí zamítnutí návrhu na zápis nadace do nadačního rejstříku.

Tento výklad podle dovolatelky nemá žádnou oporu v zákoně, neboť zákon neukládá upravit zakladatelskouu v souladu s novou právní úpravou. Pokud zákon v jiných případech takovou změnu vyžaduje, stanoví to výslovně (např. požadavek úpravy zakladatelských listin obchodních společností do souladu se zněním obchodního zákoníku platným od 1.1.2001). Proto je třeba podle dovolatelky uvedené ustanovení vykládat tak, že statuty nadací je nutno upravit v souladu s požadavky na obsah statutu.

Přitom odvolací soud opřel svůj výklad výhradně o důvodovou zprávu k , aniž vycházel z dikce zákona. Výklad odvolacího soudu považuje dovolatelka za nepřípustně rozšiřující.

Dovolatelka navrhuje, aby dovolací soud usnesení obou soudů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17., , kterým                  se mění , , ve znění pozdějších předpisů                   a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným                     přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném                podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle ve znění účinném                                 před 1.1.2001). O takový případ jde i v projednávané věci, když odvolací soud odvolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném                        do 31.12.2000.

Dovolání je přípustné podle ustanovení (dále též jen „“).

Vzhledem k tomu, že odvolací soud nevymezil právně významné otázky výrokem rozhodnutí, je dovolání přípustné pro všechny právní otázky, na nichž napadené rozhodnutí spočívá a jejich řešení bylo dovoláním zpochybněno (srov. nález Ústavního soudu ze dne 20.2.1997, sp. zn. ÚS 253/96, publikovaný v příloze sešitu č. 7, ročníku 1997 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Dovolatelka především nesouhlasí s právním závěrem odvolacího soudu,                   že nadace založené podle dosavadních právních předpisů byly povinny odstranit nesoulad spočívající v tom, že v době jejich vzniku byla stanovena jiná pravidla                   pro obsah zakladatelskéy, než stanoví , změnou stanov. Touto změnou je podle odvolacího soudu nutno začlenit do stanov ta pravidla, která ukládá začlenit do zakladatelskéy a která v zakladatelských listinách sepsaných podle dosavadní úpravy chybějí, a to pod sankcí zamítnutí návrhu na zápis nadace do nadačního rejstříku.

Podle dovolatelky nemá tento výklad žádnou oporu v zákoně neboť zákon neukládá upravit zakladatelskouu v souladu s novou právní úpravou. Pokud zákon v jiných případech takovou změnu vyžaduje, stanoví to výslovně (např. požadavek úpravy zakladatelských listin obchodních společností do souladu se zněním obchodního zákoníku platným od 1.1.2001). Proto je třeba podle dovolatelky uvedené ustanovení vykládat tak, že statuty nadací je nutno upravit v souladu s požadavky na obsah statutu.

Dovolatelka tvrdí ze odvolací soud opřel svůj výklad výhradně o důvodovou zprávu k , aniž vycházel z dikce zákona. Výklad odvolacího soudu považuje dovolatelka za nepřípustně rozšiřující.

Uvedená námitka dovolatelky není důvodná. Odvolací soud při výkladu posuzovaného ustanovení nevycházel pouze z důvodové zprávy, tj. nepoužil pouze výklad historický, jak tvrdí dovolatelka, ale vycházel především z účelu posuzovaného zákona, tj. použil výklad teleologický. S jeho závěry ohledně účelu posuzovaného ustanovení, stejně jako s jeho navazujícím výkladem, se dovolací soud ztotožňuje.                  Ke stejnému závěru lze ostatně dospět i výkladem logickým, neboť je-li účelem postupu podle dosáhnout přizpůsobení nadací založených podle dřívějších předpisů platné právní úpravě nelze toho dosáhnout pouze pouhým přizpůsobením obsahu statutu současným požadavkům na jeho obsah, ale je nutno začlenit do vnitřních dokumentů nadace i ty změny, které předepisuje                 pro obsah zakladatelskéy. Protože však zakladatelskouu již měnit nelze,                 je jediným dokumentem, který může takové přizpůsobení zprostředkovat, právě statut nadace. Na tom nic nemění to, že pouze obecně ukládá přiložit k návrhu na zápis nadace do rejstříku upravený statut nadace, aniž by výslovně specifikoval,                 co všechno má úprava obsahovat. ostatně výslovně nestanoví ani to,                že má být statut upraven  v souladu s novou úpravou statutu. K tomu, jak má požadovaná úprava vypadat je třeba dospět právě výkladem posuzovaného ustanovení, jak to učinil odvolací soud.

K právní otázce nerovného postavení nadací vzniklých před účinností a po jeho účinnosti, pokud jde o rozsah soudem posuzovaných hmotněprávních podmínek zápisu do nadačního rejstříku, dovolací soud uzavřel, že nerovnost postavení ve shora uvedeném smyslu neshledal. Závěr o tom, že zákon zakládá nerovnost subjektů v diskriminujícím slova smyslu - jak naznačuje v odůvodnění připuštění dovolání odvolací soud - by mohl být důvodem pro odchylný výklad týkající se oprávnění rejstříkového soudu přezkoumávat platnost stanov navrhovatelky pouze tehdy, pokud              by příslušné ustanovení zákona jakkoli omezovalo navrhovatelku v jejích právech.

Takový závěr by však v projednávané věci musel být založen na úvaze,                       že je právem subjektu, který požaduje povolení zápisu do nadačního rejstříku, porušit ustanovení a jestliže rejstříkový soud takovému porušení zabrání, zasahuje tím do práv tohoto subjektu. K takovému závěru však Nejvyšší soud nedospěl.

Protože právní posouzení věci co do řešení posuzovaných právních otázek                     je správné, Nejvyšší soud,  aniž ve věci nařizoval jednání (, věta první,              ), dovolání podle   zamítl.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně 25. června 2003

JUDr. Ivana   Štenglová, v.r.

předsedkyně senátu