Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
7 C 53/2021-35
Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudkyní JUDr. Renatou Plnou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem anonymizováno jméno jméno
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 39.576 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 39.576 Kč s 10% úrokem z prodlení jdoucím od 23.3.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je dále povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 3.762 Kč rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku, a to k rukám jeho právního zástupce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 39.576 Kč s 10% úrokem z prodlení jdoucím od 23.3.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je dále povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 3.762 Kč rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku, a to k rukám jeho právního zástupce.
1. Žalobou doručenou soudu dne 14. 12. 2020 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení žalované částky s výše uvedeným příslušenstvím. Tvrdil, že jeho právní předchůdce, právnická osoba, uzavřel se žalovaným dne 22. 7. 2019 smlouvu o úvěru, na základě které mohl žalovaný opakovaně čerpat finanční prostředky až do výše stanoveného úvěrového rámce. Žalovaný takto vyčerpal celkem částku 39.575,80 Kč, kterou měl splatit nejpozději do 22. 3. 2020. Žalovaný ale tak neučinil. Následně byla pohledávka za žalovaným smluvně postoupena na žalobce, a proto se nyní žalobce, namísto původního věřitele, domáhal po žalovaném zaplacení celé dlužné částky a nadto po něm požadoval zákonný úrok z prodlení jdoucí z této částky od 23. 3. 2020 do zaplacení.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, nedostavil se ani k nařízenému jednání soudu, ke kterému byl včas a řádně předvolán, přičemž ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř. ).
3. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 22. 7. 2019 ve spojení s obchodními podmínkami a také ze standardních informací o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalovaný uzavřel se společností právnická osoba smlouvu o bezúčelovém spotřebitelském úvěru, ve které se uvedená společnost zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky až do výše úvěrového limitu daného podmínkami čerpání, maximálně však do částky 80.000 Kč. Současně byla ve smlouvě sjednána pevná úroková sazba ve výši 10,50 % měsíčně. Žalovaný se zavázal aktuální dlužnou částku včetně úroků splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 11 % z této částky včetně úroků nebo částkou 1.000 Kč podle toho, která částka bude vyšší. Pro případ prodlení byla ujednána náhrada účelně vynaložených nákladů věřitele v paušální částce 250 Kč, jeho nárok na zákonné úroky z prodlení i nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž bude žalovaný v prodlení. Dále bylo sjednáno i právo věřitele odstoupit od smlouvy, pokud se věřitel dostane do prodlení se splacením 1 splátky po dobu delší než 2 měsíce nebo se dostane do prodlení se splacením více než 2 splátek. Z žádosti o čerpání úvěru vyplynulo, že žalovaný na základě smlouvy o úvěru požádal o finanční prostředky ve výši 25.000 Kč, jež mu byly vyplaceny na účet prostřednictvím platební brány anonymizována dvě slova dne 8. 10. 2019. Výpisem z úvěrového účtu žalovaného bylo ověřeno, že k datu splatnosti celé dlužné částky, tedy k datu 22. 3. 2020, žalovaný dlužil uvedenému věřiteli částku 39.576 Kč.
4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností právnická osoba a žalobcem a z její přílohy obsahující seznam postupovaných pohledávek, jakož i z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 8. 2020 bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným ve shora uvedené výši byla postoupena na žalobce, což bylo žalovanému řádně oznámeno. Z výzvy ze dne 3. 8. 2020 dále vyplynulo, že žalobce před podáním žaloby znovu vyzval žalovaného k úhradě celé dlužné částky včetně příslušenství s tím, že jej výslovně upozornil na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou.
5. Podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , v platném znění (dále jen občanský zákoník ) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a následujících občanského zákoníku . Soud dále přezkoumal, že smlouva odpovídá požadavkům ustanovení občanského zákoníku o spotřebitelských smlouvách (§ 1810 a násl. občanského zákoníku ) a zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobce své povinnosti z této smlouvy splnil, když žalovanému umožnil čerpání úvěru dle smluvního ujednání. Naopak žalovaný svým povinnostem z této smlouvy nedostál, neboť jistinu úvěru včetně sjednaných úroků a poplatků řádně a včas v dohodnuté lhůtě nesplácel a svůj dluh nevyrovnal ani poté, co došlo k jeho zesplatnění. Proto soud nyní uložil žalovanému povinnost zaplatit celou dlužnou částku odpovídající žalované částce, a to žalobci, neboť v řízení bylo prokázáno, že právě na něho pohledávka za žalovaným z dotčeného titulu smluvně přešla dle § 1879 a násl. občanského zákoníku . A protože dle § 1880 občanského zákoníku dále platí, že s postupovanou pohledávkou nabývá postupník (zde žalobce) také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně zajištění, vyhověl soud žalobě i v části týkající se příslušenství. Současně přitom přezkoumal, že žalobcem požadované úroky z prodlení nepřekračují výši určenou dle právních předpisů, zejména dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , v platném znění.
7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. , dle kterého účastník, který měl v řízení plný úspěch, má právo na náhradu nákladů řízení vůči účastníkovi, který v řízení úspěšný nebyl. Náklady žalobce, který byl v řízení plně úspěšný, ve výši 3.762 Kč jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem z návrhu na zahájení řízení v částce 1.584 Kč, odměnou advokáta ve výši 3 x 500 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, v aktuálním znění (dále jen AT), náhradou jeho hotových výdajů ve výši 3 x 100 Kč dle § 14b odst. 5 AT, a 21% DPH z uvedených částek (kromě soudního poplatku) ve výši 378 Kč. Celou tuto částku je přitom žalovaný povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobce, jak plyne z § 149 odst. 1 o.s.ř. Pro úplnost k tomu soud dodává, že bylo namístě aplikovat ustanovení § 14b AT, neboť návrh na zahájení řízení lze považovat za tzv. formulářovou žalobu, jakou žalobce podává u soudu opakovaně ve věcech skutkově i právně obdobných, což je soudu známo z úřední činnosti, navíc jde o peněžité plnění, jehož výše nepřekračuje 50.000 Kč, a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15ti dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové.
Nebude-li povinnost stanovená vykonatelným rozhodnutím dobrovolně splněna, lze navrhnout výkon rozhodnutí.