Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
129 C 8/2020
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Dumanjić ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky částka a částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 9,75% ročně od datum do datum ve výši částka a zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 9,75% ročně od datum do datum ve výši částka a zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 9,75% ročně od datum do datum ve výši částka a zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 9,75% ročně od datum do datum ve výši částka a zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 9,75% ročně od datum do datum ve výši částka a zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 9,75% ročně od datum do datum, a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a úroku za poskytnutí úvěru ve výši 75,92 % ročně, a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od datum do zaplacení, tj. úrok za poskytnutí úvěru ve výši 75,92 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 75,92 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 75,92 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 75,92 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky částka, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. V části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky [částka] a částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 9,75% ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka] a zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 9,75% ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka] a zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 9,75% ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka] a zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 9,75% ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka] a zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 9,75% ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka] a zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 9,75% ročně od [datum] do [datum], a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a úroku za poskytnutí úvěru ve výši 75,92 % ročně, a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od [datum] do zaplacení, tj. úrok za poskytnutí úvěru ve výši 75,92 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok za poskytnutí úvěru ve výši 75,92 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok za poskytnutí úvěru ve výši 75,92 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka] a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 75,92 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka], se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že dne datum žalovaný podepsal smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě žalobkyně poskytla na účet uvedený žalovaným ve smlouvě částku částka. Žalovaný měl úvěr splácet v 48 měsíčních splátkách po částka, úrok za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši 108,79 % ročně. Dle tvrzení žalobkyně byla úvěruschopnost žalovaného řádně prověřena, a to kontrolou databází příjmení a NRKI, kontrolou insolvenčního rejstříku, kontrolou, zda doklad totožnosti žalovaného není evidován jako neplatný, zda není zaměstnavatel žalovaného veden v insolvenčním rejstříku, žalobkyně vycházela dále z dokladů a informací od žalovaného, tj. z formuláře hodnocení klienta, z pracovní smlouvy s účinností od datum, výplatních lístků za měsíce anonymizováno a anonymizováno rok. Žalovaný dle žalobkyně uhradil celkem částku částka. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení, došlo v souladu se smlouvou o úvěru k automatickému zesplatnění celého úvěru, a to dne datum. Ke dni zesplatnění celého úvěru činila zbylá část jistiny spolu s nezaplacenými úroky za poskytnutí úvěru, jež se staly součástí jistiny, částku částka. V důsledku prodlení vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši částka za každou splátku, s níž se žalovaný dostal do prodlení, celkem tak ve výši částka, a dále právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši částka (2 x částka). Dle tvrzení žalobkyně v souladu se smlouvou, bod 6.5, jí vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny, a to od datum do zaplacení, přičemž žalobkyně požaduje uvedenou smluvní pokutu pouze do data vyhotovení žaloby, tj. smluvní pokutu ve výši částka. Konečně žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení úroku za poskytnutí úvěru v souladu s bodem 2.2 smlouvy o úvěru, a to z částky zbývající původní jistiny ode dne datum do zaplacení, přičemž úrok požaduje žalobkyně v nominální úrokové sazbě 75,92 % ročně, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky částka. Žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní výzvu, avšak žalovaný uvedené částky neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se bez omluvy nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “).
3. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu ČNB bylo soudem zjištěno, že žalobkyně disponuje povolením ČNB k poskytování spotřebitelských úvěrů.
4. Z předsmluvního formuláře ze dne datum, z oznámení o schválení úvěru ze dne datum spolu s dodejkou, ze smlouvy o úvěru ze dne datum, číslo (dále jen„ smlouva o úvěru“), a z karty klienta, bylo soudem zjištěno, že žalobkyně spolu s žalovaným uzavřeli smlouvu, na jejímž základě měla žalobkyně poskytnout žalovanému částku částka a žalovaný se zavázal částku prostřednictvím 48 měsíčních splátek ve výši částka vrátit. Celková částka, kterou měl žalovaný žalobkyni zaplatit, činila částka, úroková sazba činila 108,79 % ročně, RPSN činila 108,79 %. Dle bodu 2.2 smlouvy o úvěru je žalobkyně oprávněna po žalovaném požadovat na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, částku maximálně ve výši částka, dle bodu 6.1 smlouvy o úvěru ocitne-li se žalovaný v prodlení se zaplacením jakékoli splátky či její části o délce 30 dnů, je povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši částka za každou splátku, u níž se ocitl v prodlení, dle bodu 6.2 smlouvy o úvěru má žalobkyně právo na úhradu nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením, a to ve výši částka u každé splátky, u níž se žalovaný dostane do prodlení s její úhradou v délce 15 dnů. Dle bodu 6.3 b) smlouvy o úvěru ocitne-li se žalovaný v prodlení s úhradou splátky nebo její části po dobu delší 65 dnů, dojde automaticky k zesplatnění celého úvěru, dle bodu 6.4 smlouvy o úvěru se ke dni zesplatnění úvěru stává celá dosud nesplacená jistina úvěru a dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění součástí tzv. nové jistiny. Dle bodu 6.5 smlouvy o úvěru má žalobkyně právo, pokud nedojde ke dni zesplatnění úvěru k zaplacení nové jistiny, na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny.
5. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný na dluh uhradil částka, uvedené bylo zjištěno i z karty klienta. Soud z této skutečnosti vycházel, když ani žalovaný netvrdil a v řízení to jinak nevyšlo najevo, že by uhradil žalobkyni částku vyšší.
6. Z dokladu o vyplacení úvěru a zprávy banky ze dne datum bylo zjištěno, že částka ve výši částka byla dne datum připsána na bankovní účet, jehož majitelem a jediným disponentem byl žalovaný.
7. Z výpisu příjmení bylo zjištěno, že ke dni datum neměl žalovaný dlužnou částku po splatnosti. Z výpisu NRKI bylo zjištěno, že žalovaný ke dni datum dosáhl skóre pouze 393, a nacházel se tak v kategorii II., tedy v kategorii klientů se středním rizikem nesplácení.
8. Z prohlášení klientů ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný uvedený dokument podepsal a jeho obsahem bylo mimo jiné prohlášení, že se žalovaný nenachází v úpadku, že údaje, které žalovaný žalobkyni poskytl, jsou pravdivé a úplné, že je úvěr schopen splácet řádně a včas.
9. Z hodnocení klienta, které je opatřeno podpisem žalovaného, bylo zjištěno, že žalovaný uvedl jako svůj pravidelný čistý měsíční příjem částka, jako své výdaje uvedl částku částka, výdaje na bydlení ve výši částka, přičemž bydlí anonymizováno role v řízení. Ostatní výdaje na dopravu, kurzy, záliby apod. byly vyčísleny částkou částka. Počítáno bylo s rezervou ve výši částka. příjmení zdroje žalovaného tak byly vyčísleny částkou částka. Dále bylo uvedeno, že anonymizována dvě slova.
10. Z pracovní smlouvy, jejíž účinnost nastala dnem datum a z výplatních pásek bylo zjištěno, že pracovní poměr žalovaného byl sjednán na dobu anonymizováno. Za měsíc anonymizováno rok činil čistý příjem žalovaného částka a za měsíc anonymizováno rok činil čistý příjem částka.
11. Z historie transakcí k bankovnímu účtu žalovaného (číslo účtu shodné s číslem účtu uvedeným ve zprávě banky ze dne datum) za období od datum do datum bylo zjištěno, že počáteční stav účtu činil - částka a konečný stav účtu činil - částka, dne datum byla na účet připsána platba částka a dne datum byla na účet připsána platba ve výši částka.
12. Z výzev k zaplacení bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobkyní opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky. Z oznámení o zesplatnění pak bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému zesplatnění oznámila.
13. Z předžalobní výzvy ze dne datum a z podacího archu bylo zjištěno, že dne datum odeslala žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě celého dluhu, a to nejpozději do 15. dne od data odeslání předžalobní upomínky.
14. Z vyjádření znalce a občanského průkazu žalovaného nebyly zjištěny žádné další relevantní skutečnosti.
15. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem.
16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen "o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
18. Podle ust. § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
19. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (číslo Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
20. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
21. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
22. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
23. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
24. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
25. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná (k danému aktuálně rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, OPR-Finance, shodně rovněž rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2019, č. j. 27 Co 143/2019 -113, přičemž s argumentací uvedenou v daných rozhodnutích se soud ztotožňuje a považuje ji za správnou).
26. Právně soud věc hodnotil tak, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. Žalovaný uzavřel smlouvu jako spotřebitel, což prokazuje zejména identifikace žalovaného osobními údaji nepodnikajícího subjektu, přičemž smlouvu neuzavřel v rámci své podnikatelské činnosti ani v rámci samostatného výkonu svého povolání, je tedy nutno na smlouvu o úvěru pohlížet jako na smlouvu o spotřebitelském úvěru podřízenou právní úpravě zákona o spotřebitelském úvěru.
27. Žalobkyně stran posuzování úvěruschopnosti žalovaného si vyžádala výplatní lístky žalovaného za měsíce anonymizováno a anonymizováno rok, výpis z účtu, dle sdělení žalobkyně tato prověřila, zda žalovaný či jeho zaměstnavatel není evidován v insolvenčním rejstříku, ověřila, zda doklad totožnosti žalovaného není evidován jako neplatný, zda u žalobkyně nemá žalovaný evidovánu smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, dále vycházela z formuláře hodnocení klienta, z prohlášení klienta ze dne datum, z výpisu NRKI, z registru příjmení. I přes výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti uložené jí zákonem o spotřebitelském úvěru řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného, a proto ji soud při jednání poučil ve smyslu § 118a o. s. ř. o. s. ř. v tom směru, aby do konce jednání označila důkazy k prokázání tvrzení, že s odbornou péčí posoudila způsobilost žalovaného v době poskytnutí úvěru předmětný úvěr splácet, a to zejména ve vztahu k výdajům žalovaného a ne jen z informací získaných od žalovaného. Žalobkyně žádné nové důkazy neoznačila, své břemeno důkazní tedy neunesla.
28. Jisté kroky stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně činila, nicméně se omezila pouze na doložení příjmů žalovaného (př. výplatní lístky žalovaného), za situace, kdy nezkoumá i výdaje, postrádá takový postup na významu, když skutečné výdaje žalovaného mohou jeho příjmy převyšovat. Nadto soud dospěl k závěru, že žalobkyně údaje z listin, jež měla k dispozici, s odbornou péčí řádně nevyhodnotila, neboť kdyby tak učinila, nemohla dospět k závěru, že bez důvodných pochybností bude žalovaný schopen závazek plnit. Z výpisu NRKI bylo zjištěno, že žalovaný dosáhl skóre pouze ve výši 396, jednalo se tedy o klienta se středním rizikem, tedy menší pravděpodobností splácení. Nadto z historie transakcí k bankovnímu účtu žalovaného je patrné, že účet žalovaného se v době uzavírání smlouvy o úvěru nacházel v záporném zůstatku. Z těchto skutečností měla žalobkyně vyvodit odpovídající důsledky a zaměřit se na další proces zkoumání finanční situace žalovaného, aby mohla učinit závěr o tom, zda žalovaný bude schopen poskytovaný úvěr splácet.
29. Neboť ze strany žalobkyně, jak uvedeno výše, došlo k porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru, posoudil soud smlouvu o úvěru, jež byla uzavřená v režimu zákona o spotřebitelském úvěru, jako neplatnou, přičemž se jedná o neplatnost absolutní, jak plyne i z výše uvedené judikatury Soudního dvora EU, jakož i z judikatury Krajského soudu v Praze.
30. Neplatnost právního jednání, ke které soud přihlédl z úřední povinnosti, pak postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních.
31. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla částku částka, přičemž žalovaný žalobkyni uhradil pouze částka. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a žalovaná má tudíž dle § 2991 o. z. právo na vrácení poskytnutých peněžních prostředků ponížených o zaplacenou částku. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku částka Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení až do zaplacení. V souladu s § 1958 o. z. je v případě bezdůvodného obohacení splatnost dána výzvou věřitele k vydání bezdůvodného obohacení, resp. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena. Takovou výzvu žalobkyně žalovanému zaslala dne datum, přičemž byla stanovena lhůta k plnění 15 dnů od odeslání výzvy, splatnost nastala datum. Od datum se tudíž žalovaný dostal do prodlení. Ve zbylém rozsahu soud žalobu ve II. výroku zamítl.
32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, přičemž při hodnocení úspěchu ve věci soud zohlednil i příslušenství sporu.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).