Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
14 C 325/2020-21
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Szkanderovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 8 980 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 100 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 100 Kč od 11.5.2020 do zaplacení ve výši 9 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 8 880 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 599,94 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 613,06 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 6 915,68 Kč od 30.11.2019 do 10.5.2020 ve výši 9 % ročně, zákonného úroku z prodlení z částky 6 815,68 Kč od 11.5.2020 do zaplacení ve výši 9 % ročně a úroku 23,72 % ročně z částky 6 915,68 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 100 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 100 Kč od 11.5.2020 do zaplacení ve výši 9 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do částky 8 880 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 599,94 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 613,06 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 6 915,68 Kč od 30.11.2019 do 10.5.2020 ve výši 9 % ročně, zákonného úroku z prodlení z částky 6 815,68 Kč od 11.5.2020 do zaplacení ve výši 9 % ročně a úroku 23,72 % ročně z částky 6 915,68 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 25.9.2020 domáhala u zdejšího soudu po žalovaném zaplacení částky ve výši 8 980 Kč, a to na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru.
2. Okresní soud ve Frýdku-Místku návrhu na vydání platebního rozkazu nevyhověl, pokračoval v řízení, žalobkyni vyzval k doplacení soudního poplatku.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Soud ve věci nařídil jednání. Žalobkyně i právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvili. Žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud tedy jednal v nepřítomnosti všech účastníků a právního zástupce žalobkyně.
5. Soud prováděl dokazování čtením listinných důkazů, a to smlouvou o spotřebitelském úvěru, kartou zákazníka, smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou a dokladem o odeslání.
6. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění tohoto skutkového stavu věci:
Mezi právním předchůdcem žalobkyně spol. právnická osoba, a žalovaným byla dne 30.10.2017 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl úvěr ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr uhradit a zaplatit za to poplatek v kapitalizované výši 8 880 Kč představující kapitalizované úroky ve výši 1 680 Kč, administrativní poplatek po 2 400 Kč a poplatek ve výši 4 800 Kč. Celková dlužná částka ve výši 20 880 Kč měla být hrazena ze strany žalovaného v pravidelných týdenních splátkách po 360 Kč v rozsahu 58 splátek. Poslední splátka byla splatná dne 10.12.2018. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, celkem uhradil 11 900 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29.11.2019 byla pohledávka spol. právnická osoba, za žalovaným, postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný uvědomen oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29.11.2019. Předžalobní výzva ze dne 7.5.2020 je výzvou se základním, skutkovým a právním rozborem věci. I přes doručení předžalobní výzvy žalovaný dlužnou částku neuhradil.
7. Tato skutková zjištění učinil soud na základě všech předložených listinných důkazů, které vzájemně korespondují a nepochybně prokazují skutkový stav věci. Soud dále připomíná, že žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se nedostavil, v průběhu řízení nezpochybňoval věrohodnost ani pravdivost předložených listinných důkazů ani vyčíslenou pohledávku.
8. Podle § 2395 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 2991 odst. 1 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
10. Podle § 2991 odst. 2 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám
11. V projednávaném případě posoudil soud žalobu po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba byla v převážném rozsahu nedůvodná. V průběhu řízení bylo nepochybně prokázáno, že na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru úvěrující společnost poskytla žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč. Zdejší soud nárok žalobkyně neposoudil z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, nezavázal žalovaného k zaplacení zbývající části nároku nad to, co již uhradil, ale nárok posoudil z titulu bezdůvodného obohacení, neboť dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná pro nedostatek posouzení úvěruschopnosti. Předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. Dle příslušných ustanovení zákona, zejména § 86 a následujících, je úvěrující společnost povinna zabývat se řádně úvěruschopností žalovaného, tedy úvěrované osoby. I přesto, že žalobkyně tvrdila, že se zabývala úvěruschopností, a to dostačujícím způsobem, ke svým tvrzením předložila toliko kartu zákazníka, ve které jsou obsaženy údaje o příjmech žalovaného. Úvěrující společnost však v žádném případě neověřovala tyto skutečnosti, nezabývala se tím, jaké jsou aktuální a dlouhodobé příjmy žalovaného, respektive jaké jsou jeho výdaje, jaké jsou jeho závazky, případně náklady domácnosti, ve které se zdržuje. Žádným způsobem neověřovala poskytnuté informace ze strany žalovaného ve vztahu k jeho příjmům a výdajům, neboť k listinám nebyly předloženy žádné doklady prokazující skutečně příjmy, dávky státní sociální podpory nebo hmotné nouze, podpory v nezaměstnanosti a podobně. Vzhledem k tomuto nedostatku byla smlouva posouzena jako absolutně neplatná a nárok vyhodnocen ve smyslu ust. § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., tedy ve smyslu bezdůvodného obohacení. Za situace, kdy žalovaný doposud z celé dlužné částky uhradil 11 900 Kč, zbývá k úhradě jistiny toliko 100 Kč. V této části soud žalobě vyhověl, žalovaného zavázal k zaplacení dlužné částky ve výši 100 Kč včetně příslušenství představující zákonné úroky z prodlení po doručení předžalobní výzvy ze dne 7.5.2020. Ve zbývajícím rozsahu žalobě nevyhověl a žalobu zamítl.
12. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla v převážném rozsahu procesně neúspěšná, žalovanému v průběhu řízení žádné náklady nevznikly, bylo proto výrokem III. rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné podle § 202 odst. 2 o.s.ř.
Nesplní-li dobrovolně povinný to, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí.