Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Odo 996/2002

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

-163

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud ve Zlíně v pořadí druhým rozsudkem ze dne 18. srpna 1998, č.j. -100, uložil žalované zaplatit žalobci částku 35.708,- Kč se 17 % úrokem z prodlení p. a. z této částky od 13.6.1993 do zaplacení (výrok I.) a náklady řízení ve výši 9.367,- Kč (výrok II.). Soud prvního stupně dále uložil žalobci zaplatit žalované náklady řízení ve výši 2.122,- Kč (výrok III.) a žalované uložil zaplatit českému státu náklady řízení ve výši 559,40 Kč (výrok IV.).

Krajský soud v Brně shora označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v části výroku I. co do částky 35.702,- Kč (první výrok) a změnil ho v další části tohoto výroku co do částky 6,- Kč se 17% úrokem z prodlení od 13. června 1993 do zaplacení tak, že žalobu zamítl (druhý výrok). Odvolací soud ve zbývající části výroku I. co do 17% úroku z prodlení z částky 35.702,- Kč od 13. června 1993 do zaplacení a ve výrocích II., III. a IV. rozsudek soudu prvního stupně zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (třetí výrok).

Proti rozsudku odvolacího soudu v celém jeho rozsahu podala žalovaná včasné dovolání, opírajíc jeho přípustnost o ustanovení ve znění účinném do 31. prosince 2000 (dále též jen „ “) a důvodnost o ustanovení a d) , jejichž prostřednictvím odvolacímu soudu vytkla, že řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [písmeno b/] a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [písmeno d/]. Za vadu řízení ve smyslu dovolatelka konkrétně označila vyhodnocení otázky důkazního břemene ohledně prokázání nakládky sjednaného plnění a jako nesprávné právní posouzení věci uvedla vyhodnocení žalovanou vytčených vad dodávky a jí vybraného způsobu realizace práva z odpovědnosti za vady. Protože podle názoru dovolatelky trpí vytčenými vadami rozsudky soudů obou stupňů, navrhla, aby dovolací soud rozsudky soudu prvního stupně a odvolacího soudu zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, a do doby nabytí právní moci rozhodnutí o podaném dovolání požádala o odložení vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu.

Ve vyjádření k dovolání poukázal žalobce na jeho nepřípustnost proti zrušujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu a snesl argumenty k jednotlivým námitkám žalované s poukazem na to, že dodal zboží žalované v objednaném množství a kvalitě. Pro případ, že by dovolací soud rozhodoval meritorně, navrhl zamítnutí dovolání i návrhu dovolatelky na odložení vykonatelnosti dotčeného rozsudku odvolacího soudu.

Podle bodu 17., hlavy I., části dvanácté , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle ve znění účinném před 1. lednem 2001). O takový případ jde i v této věci, jelikož odvolací soud věc ve shodě s bodem 15., hlavy I. části dvanácté rovněž projednal podle dosavadního znění , jak sám výslovně zmínil v důvodech rozsudku.

Dovolání není v dané věci přípustné.

Podle dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Rozsudek odvolacího soudu je zčásti rozsudkem potvrzujícím (co do částky 35.702,- Kč), zčásti rozsudkem měnícím (co do částky 6,- Kč s příslušenstvím) a zčásti rozsudkem zrušujícím (ve zbývajícím rozsahu).

Přípustnost dovolání proti rozsudku (ať již potvrzujícímu, či měnícímu) lze obecně opřít o ustanovení , a

Vady řízení ve smyslu , k nimž je povinen dovolací soud přihlížet z úřední povinnosti ( ) a jejichž existence činí zmatečným (s výjimkami zakotvenými v ) každé rozhodnutí odvolacího soudu, dovoláním namítány nejsou a z obsahu spisu rovněž nevyplývají. Dovolání tak podle přípustné není.

Přípustnost dovolání podle a je v dané věci vyloučena ustanoveními a , neboť je zřejmé, že jde o obchodní věc (spor mezi podnikateli o zaplacení ceny dodaného zboží), přičemž dovoláním dotčeným jak potvrzujícím, tak i měnícím výrokem rozsudku odvolacího soudu bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, když k příslušenství uplatněného nároku se nepřihlíží, ledaže by samostatně tvořilo předmět řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. ledna 1998, sp. zn. , publikované pod č. 62 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1998).

Proti zrušujícímu rozsudku odvolacího soudu je dovolání přípustné pouze za podmínek taxativně uvedených v Vzhledem k tomu, že existenci vad řízení uvedených v tomto ustanovení Nejvyšší soud již dříve vyloučil, není ani dovolání směřující do zbývající části rozsudku, v níž odvolací soud zrušil rozsudek soudu prvního stupně a vrátil mu věc k dalšímu řízení (bod III. výroku), rovněž přípustné.

Tento závěr s sebou nese konečné posouzení podaného dovolání jako nepřípustného. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání [ , věta první ], dovolání podle a odmítl jako nepřípustné.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. června 2003

JUDr. Miroslav Gallus, v.r.

předseda senátu