Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2088/07

Nález

Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu Jiřího Nykodýma a soudců Stanislava Balíka a Dagmar Lastovecké - ze dne 8. března 2011

sp. zn.

ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů Ing. V. K., b) M. S., c) D. K., d) H. S., e) Ing. I. Š. a f) J. K. proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 3. května 2007 č. j. -28, jímž byl odmítnut návrh stěžovatelů na zrušení územního plánu obce Zdiby, za účasti Nejvyššího správního soudu jako účastníka řízení.

VýrokUsnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 3. května 2007 č. j. -28 se ruší.

Odůvodnění

I.

Včasnou ústavní stížností, která i v ostatním splňovala podmínky stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen ""), se stěžovatelé domáhali zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Nejvyššího správního soudu, neboť měli za to, že jim tímto rozhodnutím Nejvyšší správní soud odepřel právo na soudní ochranu podle a 2d (dále jen "").

Ústavní soud si k projednání a rozhodnutí o ústavní stížnosti vyžádal příslušný spis Nejvyššího správního soudu sp. zn. , z něhož zjistil následující:

Usnesením ze dne 29. prosince 2006 Zastupitelstvo obce Zdiby schválilo podle , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, územní plán obce Zdiby, jehož závazná část byla vyhlášena obecně závaznou vyhláškou obce Zdiby č. 6/2006.

Ze spisu se dále podává, že stěžovatelé se jako vlastníci dotčených pozemků cítili dotčeni na svých majetkových právech, a proto se obrátili dne 28. února 2007 na Nejvyšší správní soud s návrhem na zrušení dotčeného územního plánu obce ve smyslu ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "").

Dne 20. března 2007 bylo stěžovatelům doručeno usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 5. března 2007 č. j. -25, kterým soud rozhodl o přerušení řízení. Přerušení řízení Nejvyšší správní soud odůvodnil potřebou vyčkat rozhodnutí rozšířeného senátu o povaze územního plánu jako opatření obecné povahy ve smyslu

Dne 11. června 2007 bylo stěžovatelům doručeno usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 3. května 2007 č. j. -28, kterým byl návrh stěžovatelů odmítnut. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplynulo, že soud při posuzování návrhu vycházel z usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 13. března 2007 č. j. -44, podle kterého není územní plán přijatý za účinnosti (tj. do 31. prosince 2006) opatřením obecné povahy. Nejvyšší správní soud tak zároveň konstatoval nedostatek pravomoci Nejvyššího správního soudu podle ustanovení k jeho přezkumu v řízení podle ustanovení a násl.

II.

Stěžovatelé napadli uvedené rozhodnutí projednávanou ústavní stížností. Jejím úvodem předně shrnuli skutečnosti, pro které shledali dotčený územní plán v rozporu se zákonem. Namítali, že územní plán byl zastupitelstvem schválen, aniž si obec jako pořizovatel opatřila všechna potřebná stanoviska dotčených orgánů státní správy, stanoviska některých dotčených orgánů státní správy v rozporu s ustanovením ve spojení s , ve znění pozdějších předpisů, nebyla dohodována s pořizovatelem, schvalování územního plánu rovněž proběhlo v rozporu s jednacím řádem Zastupitelstva obce Zdiby, způsob schvalování územního plánu byl v rozporu i s ustanovením citovaného zákona, konečná verze územního plánu se ani neshoduje s verzí posuzovanou před schválením nadřízeným orgánem územního plánování, kterým je Krajský úřad Středočeského kraje, pořizovatel nedostál své povinnosti kvalifikovaně se zabývat námitkami a vyjádřeními vlastníků dotčených pozemků podle ustanovení a citovaného zákona a posléze ve schváleném územním plánu nebyly zohledněny požadavky některých dotčených orgánů státní správy.

V odůvodnění své ústavní stížnosti stěžovatelé uvedli, že pokud by byl jejich návrh meritorně přezkoumán, nebyl by jistě dán důvod pro podání ústavní stížnosti. Avšak v projednávané věci Nejvyšší správní soud jejich návrh nezkoumal a ryze formalisticky popřel svoji pravomoc k jeho posouzení, čímž upřel stěžovatelům jejich právo na soudní ochranu. Stěžovatelé tvrdili, že otázku, zda je určitý správní akt opatřením obecné povahy, je třeba posuzovat na základě materiální stránky věci, nikoli podle toho, jak je dané opatření v tom kterém případě v příslušném zákoně označováno. Vyjádřili tedy své přesvědčení, že územní plán nesporně z materiálního hlediska má povahu opatření obecné povahy, neboť je současně správním aktem s konkrétně určeným předmětem a současně s obecně vymezeným okruhem adresátů, jak ostatně sám Nejvyšší správní soud definoval ve své dřívější judikatuře (viz rozsudek č. j. -74). V projednávané věci však Nejvyšší správní soud svůj právní názor změnil a v napadeném usnesení se zabýval pouze formální stránkou celé problematiky, tedy otázkou, zda územní plán byl jako opatření obecné povahy označen v platných zákonech, či nikoli.

III.

Ústavní soud vyzval podle ustanovení účastníky řízení, aby se k projednávané ústavní stížnosti vyjádřili.

Nejvyšší správní soud ve svém vyjádření ze dne 17. prosince 2007 uvedl, že ústavní stížnost je pouhou polemikou s názorem Nejvyššího správního soudu obsaženým v napadeném rozhodnutí, v němž se se všemi námitkami obsaženými v kasační stížnosti vypořádal. Podle názoru soudu jsou námitky uvedené v ústavní stížnosti obsahově shodné, a proto nepovažoval za potřebné svoji právní argumentaci opakovat, přičemž na ni v plném rozsahu odkázal a navrhl, aby byla projednávaná ústavní stížnost odmítnuta jako návrh zjevně neopodstatněný.

Vedlejší účastník řízení o ústavní stížnosti - obec Zdiby, se sídlem Obecního úřadu ve Zdibech, Průběžná 11, ač byl vyzván, se k ústavní stížnosti nevyjádřil.

Vzhledem k tomu, že vyjádření Nejvyššího správního soudu neobsahovalo žádné nové skutečnosti, nebylo účastníkům rozesíláno k podání případné repliky.

Podle , o Ústavním soudu, může Ústavní soud se souhlasem účastníků upustit od ústního jednání, nelze-li od tohoto jednání očekávat další objasnění věci. Poté, co Ústavní soud získal souhlasy účastníků, rozhodoval ve věci bez nařízení ústního jednání.

IV.

Ústavní soud podotýká, že ústavní stížnost posuzoval z hlediska kompetencí daných muy, tj. z pozice soudního orgánu ochrany ústavnosti, který není další instancí v systému všeobecného soudnictví, není soudem nadřízeným obecným soudům a obdobně orgánům veřejné moci a jako takový je oprávněn do jejich rozhodovací pravomoci zasahovat pouze za předpokladu, že nepostupují v souladu s principy obsaženými v hlavě pátéy. S ohledem na zjištěné skutečnosti dospěl k závěru, že právě k výše uvedenému porušení principů obsažených vě, opravňujícímu zásah Ústavního soudu, došlo.

Podstatou ústavní stížnosti je tvrzení, dle něhož Nejvyšší správní soud neprojednáním návrhu stěžovatelů na zrušení územního plánu obce Zdiby z důvodu nedostatku pravomoci zasáhl do jejich ústavně zaručených práv na spravedlivý proces.

Ústavní soud předesílá, že při projednávání ústavní stížnosti především vycházel ze svého plenárního nálezu

sp. zn.

ze dne 19. 11. 2008 (N 198/51 SbNU 409), dostupného rovněž na http://nalus.usoud.cz., a dále v konkrétní věci může odkázat na svůj nález

sp. zn.

ze dne 29. 3. 2010 (N 67/56 SbNU 757), v němž se Ústavní soud skutkově i právně shodnou problematikou zabýval, když zrušil napadené rozhodnutí Nejvyššího správního soudu poté, co konstatoval porušení základního práva stěžovatelky zakotveného v y. Od závěrů učiněných v těchto nálezech Ústavní soud nemá důvod se odchylovat a v podrobnostech na ně odkazuje.

Nejvyšší správní soud vyšel při posuzování předmětného případu z toho, že nový opatření obecné povahy nedefinuje a ponechává na zákonodárci, aby ve zvláštních případech stanovil, která autoritativní opatření správních orgánů jsou v právním smyslu opatřením obecné povahy, a mohou tedy být projednávána Nejvyšším správním soudem. Za opatření obecné povahy tak bylo lze dle závěru Nejvyššího správního soudu považovat jen takové právní akty, které zvláštní zákon takto označil.

Ve výše citovaném plenárním nálezu však dospěl Ústavní soud k závěru, že nový stavební zákon materiální chápání institutu opatření obecné povahy nevyloučil. Při posuzování toho, zda lze určitý správní akt považovat za opatření obecné povahy, bylo podle Ústavního soudu nutno předně vycházet z toho, zda byly naplněny všechny pojmové znaky tohoto právního institutu, tj. konkrétnost předmětu a obecnost adresátů. Jak Ústavní soud podotkl, tomuto materiálnímu chápání institutu opatření obecné povahy ostatně odpovídá též novela stavebního zákona [pozn. red.: , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění ] provedená , podle něhož se obecně závazné vyhlášky, jimiž byla vymezena závazná část územně plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny, územního plánu obce nebo regulačního plánu, pro účely tohoto zákona považují za opatření obecné povahy.

Ústavní soud proto z výše uvedených důvodů v projednávané věci uzavírá, že odmítnutím projednání návrhu stěžovatelů na zrušení územního plánu obce Zdiby schváleného usnesením Zastupitelstva obce Zdiby ze dne 29. 12. 2006 došlo k odmítnutí spravedlnosti a k zásahu do základních práv stěžovatelů, jež jsou jim garantována y. Ústavní soud proto návrhu stěžovatelů vyhověl a usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 3. května 2007 č. j. -28 podle ustanovení zrušil.