Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Odo 237/2003

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

-135

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce G. C. M., a. s., zastoupeného JUDr. V. C., advokátem, proti žalovaným 1) M. B., a 2) R. P., zastoupené JUDr. J. J., advokátkou, o 11 360 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. , o dovolání žalované 2) proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 22. října 2002 č. j. - 116, takto :

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaná 2) R. P. je povinna uhradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 635 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. V. C., advokáta.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Klatovech rozsudkem ze dne 13. května 2002 č. j. - 96 uložil žalovaným 1) a 2) povinnost zaplatit žalobci 11.360 Kč s 23 % úrokem z prodlení od 16. 8. 1998 do zaplacení jdoucím k rukám JUDr. C. s tím, že plněním jedné ze žalovaných zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost druhé z nich a žalovaná l) je povinna zaplatit žalobci 7 952 Kč s 23 % úrokem z prodlení od 16. 8. 1998 do zaplacení. Současně rozhodl o náhradě nákladů řízení.

K odvolání žalované 2) proti výrokům, kterými bylo žalobě vyhověno v rozsahu Kč 11.360 vůči oběma žalovaným a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 22. října 2002 č. j. - 116 potvrdil výrok ve správném znění tak, že první a druhá žalovaná jsou povinny zaplatit žalobci 11 360 Kč s 23 % úrokem z prodlení za dobu od 16. 8. 1998 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku s tím, že plněním jedné ze žalovaných zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost druhé z nich. Současně potvrdil výrok o náhradě nákladů řízení a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná 2) dovolání, v něm vytýká odvolacímu soudu nesprávné právní posouzení věci a také, že napadené rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Dovolatelka navrhuje, aby dovolací soud rozsudek odvolacího sodu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalobkyně ve vyjádření k dovolání navrhla odmítnutí dovolání z důvodu jeho nepřípustnosti, neboť dotčeným výrokem odvolacího soudu nebylo rozhodnuto o peněžitém plnění převyšujícím 20 000 Kč.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( , , ve znění pozdějších předpisů - dále jen „ “) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v a k tomu oprávněným subjektem (žalovanou 2)) řádně zastoupeným advokátem ( , 2 ), dospěl k závěru, že dovolání v dané věci směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není přípustné.

Dovolání je mimořádným opravným prostředkem; dovolací soud se proto vždy musí v prvé řadě zabývat jeho přípustností.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

V posuzovaném případě odvolací soud odvoláním napadený rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé potvrdil.

Jde-li o rozsudek, jímž odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, je dovolání v dané věci přípustné podle I při splnění uvedeného předpokladu přípustnosti však není dovolání přípustné, bylo-li dovoláním dotčeným výrokem rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20 000 Kč a v obchodních věcech 50 000 Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží ( ).

Protože dovoláním dotčeným výrokem odvolacího soudu bylo v posuzovaném případě rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20 000 Kč (odvolací soud tímto výrokem potvrdil v pořadí druhý rozsudek soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o 11.360 Kč s 23% úrokem z prodlení od 16. 8. 1998 do zaplacení), není ve smyslu ustanovení dovolání směřující proti tomuto výroku přípustné.

Dovolání žalované 2) výslovně směřuje rovněž proti výrokům, jimiž odvolací soud rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (dovolatelka napadá usnesení odvolacího soudu výslovně v plném rozsahu), proto bylo namístě uvážit přípustnost dovolání také vzhledem k těmto výrokům.

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení , , 238a a . Ustanovením nemůže být přípustnost v daném případě založena již proto, že toto ustanovení připouští dovolání výlučně proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto ve věci samé (pojem „věc sama“ je právní teorií i soudní praxí vykládán tak, že jde o předmět, ohledně něhož se řízení vede - tedy žalobou uplatněný nárok, o kterém má být v řízení rozhodnuto). Ustanovení , a zakládají přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu pouze v případech, které výslovně zmiňují. Žádné z těchto ustanovení však nezakládá přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Lze tedy uzavřít, že ani v této částí, jíž dovolání žalované 2) směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech řízení, není přípustné.

Za dané procesní situace, kdy nejsou splněny předpoklady přípustnosti dovolání upravené v , Nejvyšší soud České republiky podle věty prvé ve spojení s dovolání žalované 2) jako nepřípustné bez jednání odmítl, aniž se jím mohl věcně zabývat.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , , a Podle výsledku dovolacího řízení má žalobkyně právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které sestávají z odměny advokáta (účelně vynaloženým nákladem byl shledán sepis vyjádření k dovolání při předmětu řízení o zaplacení částky 11 360 Kč) ve výši 1 560 Kč /část dvanáctá hlava první bod 10 zákona 30/2000Sb., , , , v návaznosti na a , kterou se stanoví paušální odměny za zastoupení účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení (advokátní tarif) a z paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 75,- Kč ( vyhl. č. ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 17. června 2003

JUDr. Kateřina Hornochová, v.r.

předsedkyně senátu