Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 1193/2003

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Nymburku (dále „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 28. března 2002, č. j. -338, odmítl podání žalobkyně z 22. 3. 1995 a rozhodl o náhradě nákladů řízení z důvodu, že žalobkyně ani přes výzvu soudu neodstranila ve stanovené lhůtě vady podání z 22. 3. 1995 (žaloby), které brání jeho věcnému vyřízení. I přes její podání z 30. 1. 2002 zůstal žalobní petit nesrozumitelný a neurčitý.

Krajský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalobkyně usnesením ze dne 28. srpna 2002, č. j. -360, usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení proto, že žalobkyně v odvolání odstranila vady žaloby, konkrétně označila movité věci, o které jde a které jsou obsažené ve znaleckém posudku Ing. K. Rozhodnutí soudu prvního stupně považoval za správné.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání z důvodů, že řízení je postiženo vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Namítá, že odvolací soud nevzal na vědomí rozdíl ve znění před novelou provedenou a po této novele a ve věci „rozhodoval tak, jako bylo zvykem ještě v době, kdy řízení byla z důvodu neodstranění vad zastavována“. Ke skutečnostem nově uváděným žalobkyní v odvolání neměl odvolací soud vůbec přihlížet ( ), usnesení soudu prvního stupně měl přezkoumat jen „z hlediska jeho věcné a právní správnosti“ s přihlédnutím ke skutečnostem daným do doby vydání tohoto usnesení a „z hlediska zákonných podmínek platných pro jeho vydání“ a usnesení soudu prvního stupně jako správné potvrdit, jestliže žalobkyně přes řádné poučení v určené lhůtě vady svého podání neodstranila. Je toho názoru, že za této situace nelze vady podání odstranit až v odvolání proti usnesení o odmítnutí podání. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalobkyně se k dovolání nevyjádřila.

Nejvyšší soud jako soud dovolací po zjištění, že dovolání proti usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou včas, nejprve zkoumal, zda jde o dovolání přípustné.

Podle , (dále jen „“) lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvého stupně ve věci samé ( ), jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvého stupně, kterým soud prvého stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozhodnutí proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil ( ), nebo jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvého stupně, jestliže dovolání není přípustné podle a jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam ( ).

Dovolání je také přípustné ( a ) proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno usnesení soudu prvního stupně nebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším usnesení proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil, anebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jestliže dovolání není jinak přípustné a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené usnesení má po právní stránce zásadní význam, a to v případech, kdy usnesením odvolacího soudu bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení, o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí podle věty druhé , ve věci konkurzu a vyrovnání, o žalobě pro zmatečnost, o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, ve věci zastavení výkonu rozhodnutí, ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí, o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí nebo o povinnostech vydražitele uvedeného v ustanoveních () a v .

Dále je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží ( ), jímž bylo v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle ustanovení , o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka podle ustanovení , o přistoupení dalšího účastníka podle a o záměně účastníka podle ( ), jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle ( ), jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesní nástupce účastníka, o zastavení řízení podle , o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka podle , o přistoupení dalšího účastníka podle a o záměně účastníka podle odst 2 ( odst 2 písm. b/ ), nebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu, ledaže by byl odmítnut návrh na předběžné opatření podle ( ).

V posuzovaném případě žalovaný dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, kterým bylo usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí podání žalobkyně z 22. 3. 1995 zrušeno a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Přípustnost dovolání není dána podle , neboť usnesením odvolacího soudu nebylo změněno ani potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým by bylo rozhodnuto ve věci samé. Dovolání pak není přípustné ani podle a , protože usnesením soudu prvního stupně nebylo rozhodnuto ve shora uvedených ustanoveních, taxativně vyjmenovaných. Přípustnost dovolání pak nevyplývá ani z , 2 a 3 , neboť nejde o případ v těchto ustanoveních uvedených.

S ohledem na uvedené tedy musel dovolací soud učinit jediný závěr, že dovolání v daném případě směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž zákon dovolání nepřipouští ( ).

S ohledem na shora vyslovené závěry proto dovolací soud podle za použití dovolání žalovaného jako nepřípustné odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení vychází z toho, že dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalobkyni žádné náklady nevnikly (, , a ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 12. června 2003

JUDr. František Balák,v.r.

předseda senátu