Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tdo 576/2003

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný L. E. podal prostřednictvím své obhájkyně v zákonné lhůtě proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. 1. 2003, sp. zn. , jímž bylo zamítnuto podle § 256 tr. ř. jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 7. 10. 2002, sp. zn. , dovolání s odkazem na ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tedy, že rozhodnutí soudu spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

V dovolání především namítá, že jeho vina nebyla dostatečně prokázána, a o jeho vině existují minimálně závažné pochybnosti. Poukazuje na to, že soudy dospěly k názoru o jeho vině na základě výpovědi svědka Jaromíra Pavlů, kterou považuje za nevěrohodnou a nepřesvědčivou. Má za to, že postup soudu byl z hlediska provedených důkazů nedostatečný. Konkrétně namítá, že nebylo provedeno poznávací řízení a nebyla tak dostatečně prokázána totožnost pachatele, považuje důkazy, ze kterých soudy vycházely při určení totožnosti pachatele za nedostačující a doba spáchání skutku byla zjištěna pouze přibližně, a tím mu byla odňata možnost předložit a prokázat svoje alibi. Připomíná, že svědek měl po televizním vysílání zájem, aby jako pachatel byl usvědčen odsouzený. Závěrem navrhl, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí.

Z vyjádření státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství vyplývá, že dovolání má charakter „druhého odvolání“ a námitky dovolatele jsou námitkami skutkového charakteru, které se nekryjí s formálně deklarovaným dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani s žádným jiným dovolacím důvodem a navrhl proto, aby Nejvyšší soud dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř.

Nejvyšší soud shledal, že jde o dovolání podané ve skutečnosti z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolání lze podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

V mezích tohoto dovolacího důvodu lze namítat, že skutek zjištěný soudem byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Z dikce citovaného ustanovení plyne, že dovoláním je možné vytýkat výlučně vady právní; nelze namítat vady skutkové, tj. vadné hodnocení důkazů či nesprávnost skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno, apod. Současně platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž je opírána existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle § 265b tr. ř., nestačí jen formální poukaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů.

Z obsahu podaného dovolání vyplývá, že obviněný v tomto směru uplatnil pouze námitky, které směřovaly proti způsobu, jakým byly hodnoceny provedené důkazy, a proti správnosti skutkových zjištění. Obviněný vytýkal soudům, že svá skutková zjištění nesprávně opíraly o výpověď svědka J. P., a že provedené dokazování považuje za nedostatečné, a k řádnému objasnění věci, především k prokázání totožnosti pachatele, měly soudy provést další důkazy. Obviněný tak ve skutečnosti neuplatnil jedinou námitku, vztahující se k právnímu posouzení skutku. Z charakteru námitek dovolatele je evidentní, že jím vytýkané vady mají povahu vad skutkových, kterými se snažil dosáhnout změny zjištění skutkového stavu. Ačkoliv tedy obviněný deklaroval dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., uplatnil zde ve skutečnosti jen námitky skutkové, které nejsou způsobilé nejen tento dovolací důvod, ale ani žádný jiný dovolací důvod podle § 265b tr. ř. obsahově naplnit.

Proto Nejvyšší soud dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení podle § 265i odst. 3 tr. ř.

Ve shodě s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo možno takto rozhodnout v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 11. června 2003

Předseda senátu :

JUDr. Antonín Draštík