Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
220 C 163/2020
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem titul Vítězslavem Plevou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši částka z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěrový limit až do výše částka, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po částka včetně úroku ve výši 16,9 % a včetně sjednaných poplatků za navazující služby. Součástí splátky byla také úhrada pojistného ve výši 1% měsíčně z vyčerpané částky na základě přistoupení k pojistné smlouvě mezi právním předchůdcem jako pojistníkem a pojistitelem, strany dále sjednaly paušální náklad spojený s prodlením žalovaného ve výši částka při prodlení se splátkou o 10 dnů, částka při prodlení 40 dnů a částka při prodlení 70 dnů. Žalovaný se dostal se svým závazkem do prodlení, a proto jej právní předchůdce žalobkyně zesplatnila, přičemž ani poté žalovaný závazek neuhradil. Dluh byl následně postoupen na žalobkyni. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši částka, dlužného pojistného ve výši částka za období od prosince 2017 do dubna 2018, nákladů spojených s prodlením zaplacení pohledávky ve výši částka uplatněných v lednu, únoru a březnu 2018, kapitalizovaného úroku z nesplaceného úvěru ve výši částka od datum do datum, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka od ledna 2018 do dubna 2018, přičemž zákonný úrok z prodlení požaduje z částky částka od datum do zaplacení.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum, dodatku a ceníku služeb bylo zjištěno, že společnost právnická osoba uzavřela s žalovaným dohodu, podle níž se zavázala poskytnout žalovanému úvěrový limit ve výši částka a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v měsíčních splátkách po částka včetně úroku 16,9% ročně. Součástí splátky byla také úhrada pojistného ve výši 1% z vyčerpané a nesplacené částky úvěru měsíčně na základě přistoupení k pojistné smlouvě mezi pojišťovna jako pojistníkem a pojistitelem, strany dále sjednaly paušální náklad spojený s prodlením žalovaného ve výši částka při prodlení se splátkou 10 dnů, částka při prodlení 40 dnů a částka při prodlení 70 dnů. Poplatek částka strany sjednaly při každém čerpání úvěru. Pokud by žalovaný byl v prodlení se splátkou po dobu delší 3 měsíců, právní předchůdce měl právo prohlásit celý úvěr za splatný.
4. Z příkazu k úhradě ze dne datum bylo zjištěno, že společnost právnická osoba zaslala na účet žalovaného částku částka. Z příkazu k úhradě ze dne datum bylo zjištěno, že společnost právnická osoba zaslala na účet žalovaného částku částka. Ze sestavy k úvěrovému účtu bylo zjištěno, že žalovaný v období od datum do datum opakovaně čerpal peníze, poslední úhradu učinil datum ve výši částka, jistina činila k tomuto datu částka.
5. Ze žádosti o úvěr bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně posuzoval schopnost žalovaného splácet úvěr. příjmení příjem žalovaného činil částka měsíčně.
6. Z dohody ze dne datum a seznamu pohledávek bylo zjištěno, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni.
7. Z výzvy ze dne datum bylo zjištěno, že společnost právnická osoba vyzvala žalovaného k úhradě dluhu pod podmínkou vypovězení smlouvy a zesplatnění úvěru. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti ze dne datum bylo zjištěno společnost právnická osoba prohlásila úvěr za splatný k datum. Z předžalobní výzvy ze dne datum včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu.
8. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba dne datum uzavřela s žalovaným dohodu, podle níž se zavázala poskytnout žalovanému úvěrový limit ve výši částka a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v měsíčních splátkách po částka počínaje od čerpání úvěru včetně smluveného úroku ve výši 16,9 % p.a. Součástí splátky byla také úhrada pojistného ve výši 1% z čerpané částky měsíčně na základě přistoupení k pojistné smlouvě mezi pojišťovna jako pojistníkem a pojistitelem, strany dále sjednaly paušální náklad spojený s prodlením žalovaného ve výši částka při prodlení se splátkou 10 dnů, částka při prodlení 40 dnů a částka při prodlení 70 dnů. Poplatek částka strany sjednaly při každém čerpání úvěru. Pokud by žalovaný byl v prodlení se splátkou po dobu delší 3 měsíců, právní předchůdce měl právo prohlásit celý úvěr za splatný. Žalovaný úvěr čerpal, přičemž následně se dostal do prodlení s úhradou splátek od ledna 2018 a právní předchůdce žalobkyně prohlásila k datum celý úvěr za splatný. Dne datum došlo k postoupení dluhu na žalobkyni.
9. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen„ SpÚ“), ve znění k datu právního jednání.
10. Podle ust. § 2 odst. 1 SpÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
11. Podle ust. § 122 SpÚ věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu (odst. 1). Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než částka a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše částka (odst. 2). Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však částka (odst. 3).
12. Podle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle ust. § 2399 o. z. úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.
14. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (číslo Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
16. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
17. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že dohoda právního předchůdce žalobkyně a žalovaného je smlouvou o úvěru podle ust. §2395 a násl. o. z., přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaný v daném právním jednání vystupoval jako spotřebitel (§419 o. z.) a právní předchůdce žalobkyně jako podnikatel, tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování půjček (§ 420 o. z.), na věc aplikoval také příslušná ustanovení o spotřebitelském úvěru. Bylo prokázáno, že žalovaný úvěrový rámec vyčerpal v žalované výši, ovšem naopak prokázáno nebylo, že by žalovaný čehokoli uhradil na splátkách od ledna 2018. Právní předchůdce žalobkyně dostatečně posoudil schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Na smluvním základě tak právní předchůdce žalobkyně oprávněně prohlásil úvěr za splatný a požadoval po žalovaném uhrazení jistiny a kapitalizovaného příslušenství. Žalovaný se konečně také platně zavázal jako pojištěný hradit cenu pojistného plynoucí ze smlouvy mezi pojistitelem a pojistníkem. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo taktéž prokázáno. Ve vztahu k náhradě nákladů vynaložených v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši částka dospěl soud k závěru, že tento nárok je důvodný pouze částečně. Účelně vynaložené náklady spojené s prodlením dlužníka nemají povahu paušalizované náhrady újmy, nýbrž představují reálně vzniklou újmu a musí být tedy v řízení řádně prokázány. Na tomto závěru nemění nic ani dikce ustanovení, ze které plyne, že tyto náklady (a jejich výši) lze s dlužníkem sjednat. I pokud si právní předchůdce a žalovaný sjednali tuto náhradu paušálním způsobem, musí být v řízení existence a účelnost nákladů prokázána. Žalobkyně v řízení netvrdila ani vznik nákladů ani jejich účelnost a tedy soud ve smyslu ust. § 122 SpÚ tento nárok posoudil podle ustanovení o smluvní pokutě, přičemž při prodlení se splátkou žalobkyni náleží maximální částka částka, ve zbytku se jedná o neplatně sjednanou smluvní pokutu. V řízení má soud tedy za prokázané, že závazky žalovaného vůči žalobkyni platně vznikly a dospěly, přičemž žalovaný v řízení zánik těchto závazků netvrdil, ani v řízení tato skutečnost nevyšla najevo. Proto soud uložil žalovanému povinnost dluh žalobkyni uhradit. Naopak nárok v části částka posoudil jako nedůvodný s ohledem na nepřípustnou výši smluvní pokuty dle ust. § 122 SpÚ (viz výše).
18. Odůvodněný je také nárok na příslušenství pohledávky dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb, neboť žalovaný se dostal do prodlení s peněžitým plněním v rámci jednotlivých splátek a od datum se dostal do prodlení s celou nesplacenou jistinou včetně sjednaných poplatků. V případě úvěrového dluhu dále platí, že žalovaný je po dobu prodlení povinen k úhradě nejen úroku z prodlení, ale taktéž smluvního úroku a to až do zaplacení dlužné částky. V řízení nebylo prokázáno, že strany sjednaly úročení příslušenství, a proto soud žalobu zamítl co do zákonného úroku z příslušenství ve výši částka.
19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch v částce částka včetně kapitalizovaného příslušenství (95 %), naopak v částce částka úspěch neměla (5 %). Přísluší jí tedy náhrada nákladů v rozsahu 90 % a soud tomuto účastníkovi přiznal poměrnou část náhrady nákladů řízení ve výši částka. K hodnocení úspěchu ve věci u příslušenství viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 Tyto náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a §14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za dva a půl úkonů právní služby dle §11 a.t. realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, jednoduchá výzva k plnění, podání ve věci samé) celkem částka včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad ve výši částka, neboť advokát v době provedení úkonů byl plátcem této daně. Soud nepovažoval vyjádření žalobkyně na výzvu soudu za účelně vynaložený náklad s ohledem na to, že tímto vyjádřením žalobkyně odstraňovala nedostatky v původně podané žalobě a lze tedy spravedlivě požadovat, aby tyto náklady nesla žalobkyně sama. Postup podle ust. § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje částka a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Jejich zaplacení žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
20. Soud nerozhodl o doměření poplatkové povinnosti, byť projednávaná věc byla převedena z rejstříku EPR do rejstříku C, aniž by došlo k vydání elektronického platebního rozkazu. Tento postup je odůvodněn tím, že původní zaplacená část soudního poplatku byla mylně počítána i z příslušenství. Po převedení věci tak z titulu poplatkové povinnosti nevznikl dluh ani nevznikla povinnost soudu vracet část přeplatku ve smyslu ust. § 10 zákona o poplatcích.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).