Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 105/2003

U S N E S E N Í

Podle se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky Z. K., rozsudkem Okresního soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 20. 11. 1995, sp. zn. 201 Ls 142 Js 25670/95, a to pro trestný čin společného výdělečného převádění cizinců ve třech případech podle č. 1, č. 6, cizineckého zákona, , , Spolkové republiky Německo, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let.

O d ů v o d n ě n í :

Uvedeného trestného činu se podle zjištění soudu dopustil tím, že se ve třech případech jako organizátor podílel na převedení cizích státních příslušníků z České republiky na území Spolkové republiky Německo. Věděl přitom, že převáděné osoby nedisponují doklady potřebnými pro vstup a pobyt na německém území. Konkrétně dne 19. 5. 1995 dopravil 4 bulharské státní příslušníky osobním vozem z K. L. do bezprostřední blízkosti hranice u J./E., kde je předal pěšímu převaděči, který, jak odsouzený předem zorganizoval, osoby převedl přes „zelenou hranici“ a předal je další osobě s přistaveným automobilem k přepravě do vnitrozemí. Dále pak dne 5. 6. 1995 zorganizoval převedení 4 cizích státních příslušníků pěším převaděčem, kterého pro tento účel získal, přes česko-německou státní hranici na německé území, kde tento osoby naložil do přistaveného osobního vozu k další přepravě do D. a do B. Konečně dne 11. 6. 1995 zorganizoval převedení 4 bulharských státních příslušníků, kteří byli obdobně jako v předchozích případech nejprve vozem přepraveni do blízkosti státní hranice a poté pěšky převedeni pěším převaděčem. Na německém území měli nastoupit k další přepravě do dvou přistavených osobních automobilů, čemuž však bylo zabráněno zásahem příslušníků Spolkové ostrahy hranic. Ve všech případech museli převádění cizinci za přepravu uhradit odsouzenému různé částky, jejichž část si ponechával pro sebe.

Pro tento trestný čin byl odsouzen úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let.

Dne 23. 5. 2003 pod sp. zn. 706/2002-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle , o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. Z. K. se pro finanční prospěch zejména jako organizátor opakovaně podílel na organizované ilegální přepravě většího počtu osob přes státní hranici na území jiného státu. Jedná se o nebezpečnou a v současnosti také velmi rozšířenou trestnou činnost, která zároveň poškozuje i zájmy České republiky. Nadto je třeba přihlédnout k významné úloze odsouzeného v rámci převaděčské organizace v posuzovaných případech. Pokud pak jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 10. června 2003

Předseda senátu:

JUDr. Karel Hasch