Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
10 C 280/2020-27
Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní titul celé jméno řešitele ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul. jméno jméno
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá do částky částka a do úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever soudní poplatek ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá do částky [částka] a do úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever soudní poplatek ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se návrhem ze dne datum a jeho doplněním ze dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o úvěru anonymizováno ze dne datum uzavřené distančním způsobem prostřednictvím internetových stránek webová adresa mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO, (dále jen„ původní věřitel“), která pohledávku z uvedené smlouvy postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Na základě smlouvy žalovaný čerpal úvěr ve výši částka se splatností nejpozději ke dni datum, přičemž se zavázal spolu s poskytnutou jistinou uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši částka. Žalovaný však porušil povinnost uhradit částku řádně a včas, když dosud neuhradil ničeho.
2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. “) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.
3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem ze dne datum, který byl předán poštovnímu doručovateli téhož dne, jak je patrné z podacího lístku.
4. Dle zjištěného skutkového stavu původní věřitel uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o.z. , a to elektronickými prostředky na dálku ve smyslu ustanovení § 562 o.z. Na základě smlouvy se původní věřitel zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky s navýšením o částku částka jako poplatkem za poskytnutí úvěru. Úvěr měl být splacen nejpozději do datum Roční procentuální sazba poskytnutého úvěru činila 40 % a RPSN 112 938,40 %.
5. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Dle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku , ale především s článkem 36 Listin y. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 243/2015 , dále sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 , vyplývá, že„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústav y výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“
6. Uzavřenou smlouvu o úvěru soud považoval za absolutně neplatnou, když v době uzavření smlouvy o úvěru, tj. v březnu 2019, dle statistiky ČNB činila roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR 8,71 %. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, to je 26,13 %. V daném případě však úroková sazba činila 40 % ročně a RPSN činilo 112 938,40 %. Z výše uvedeného, je tak zřejmé, že částka, kterou měl žalovaný zaplatit nad rámec půjčené částky, přesahuje i trojnásobek běžného smluvního úroku sjednaného pro dané období. Soud musí vždy hodnotit smlouvu jako celek a zkoumat veškeré její náležitosti. Soud tedy uzavřenou smlouvu považoval za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o.z. Soud však z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 o.z. uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku částka (nezaplacená jistina). Pokud jde o prodlení, soud dospěl k závěru, že v souladu s § 573 o.z. mohlo být oznámení o postoupení pohledávky žalovanému doručeno nejdříve po uplynutí tří pracovních dnů od odeslání vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne datum, tj. datum. V předžalobní upomínce byla stanovena třídenní lhůta k plnění, tj. do datum. Od datum tak nastalo na straně žalovaného prodlení a v této souvislosti byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
7. Soud dále uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s Položkou 2 odst. 2. Sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
8. O nákladech řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ AT“), a to tak, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla ve věci úspěšná pouze z 51 % a z 49 % byla neúspěšná, soud tak rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.