Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Tz 53/2003

U S N E S E N Í

Stížnost pro porušení zákona se z a m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Trestním příkazem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 13. 10. 2000, sp. zn. , byl obviněný M. D. uznán vinným, že poté, co dne 14. 7. 1999 uzavřel smlouvu o obchodním zastoupení a zprostředkování s V. M., majitelem firmy G. se sídlem H. B., převzal dne 3. 9. 1999 k prodeji lampu v hodnotě nejméně 169,- Kč, 2 kusy per – zapalovačů v hodnotě po 120,- Kč, celkem tedy ve výši 240,- Kč, 10 kusů MC kazet v hodnotě po 169,- Kč, celkem v hodnotě 1 690,- Kč, 2 kusy věšáků v hodnotě po 120,- Kč, v celkové hodnotě nejméně 240,- Kč, 15 kusů nůžek v hodnotě po 79,- Kč, celkem v hodnotě 1 110,- Kč, 8 kusů kleští GUMER v hodnotě po 74,- Kč, v celkové výši nejméně 592,- Kč, to vše v celkové hodnotě 4 116,- Kč, za účelem jejich dalšího prodeje s tím, že bezprostředně po prodeji má hotovost vyúčtovat firmě, převzaté zboží prodal, utrženou hotovost použil pro svoji potřebu a svým jednáním způsobil jmenovanému škodu v citované výši. Tím spáchal trestný čin zpronevěry podle § 248 odst. 1 tr. zák. a byl za to odsouzen podle § 248 odst. 1 tr. zák. s přihlédnutím k § 314e odst. 2 tr. ř. za použití § 45 odst. 1 a § 45a odst. 1 tr. zák. k trestu obecně prospěšných prací v rozsahu 300 hodin. Dále byl obviněný podle § 228 odst. 1 tr. ř. zavázán k povinnosti nahradit způsobenou majetkovou újmu V. M., v částce 4 116,- Kč.

Tento trestní příkaz nabyl právní moci dne 27. 10. 2000.

Podle § 266 odst. 1 a násl. tr.ř. podal proti tomuto trestnímu příkazu ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného M. D. V této konstatoval, že vydáním předmětného trestního příkazu byl porušen zákon v ustanoveních § 314e odst. 4 písm. d) tr. ř. a § 35 odst. 2 tr. zák.

Okresní soud v Havlíčkově Brodě při svém rozhodování věděl z opisu trestního příkazu Okresního soudu v Jihlavě ze dne 30. 6. 2000, sp. zn. , ve spise založeném, že obviněný byl odsouzen tímto trestním příkazem pro trestný čin podle § 238 odst. 1, 2 tr. zák., který spáchal dne 5. 4. 2000 společně s T. Š. v obci C., okres J., když vnikli násilím do domu manželů F. a odcizili elektrickou sekačku na trávu, tažné autolano, radiomagnetofon, sadu gola klíčů, několik lahví s alkoholem, vše v celkové hodnotě 2 644,- Kč a způsobili další škodu poškozením vchodových dveří ve výši 1 150,- Kč. Tento trestní příkaz byl obviněnému M. D. doručen dne 7. 7. 2000.

Ačkoli tedy Okresní soud v Havlíčkově Brodě mohl předpokládat, že tato okolnost může s ohledem na datum spáchání trestného činu (3. 9. 1999) v jím projednávané věci zakládat splnění podmínky § 35 odst. 2 tr. zák., neověřil si stav řízení ve věci Okresního soudu v Jihlavě a sám pak rozhodl výše citovaným trestním příkazem.

Den 7. 7. 2000 byl přitom z hlediska aplikace § 35 odst. 2 tr. zák. rozhodným dnem bez ohledu na to, že v důsledku podaného odporu obviněného byl trestní příkaz Okresního soudu v Jihlavě zrušen a v dalším řízení došlo k pravomocnému odsouzení obviněného až rozsudkem téhož soudu ze dne 11. 12. 2000, sp. zn. . Stěžovatel v této souvislosti poukázal na Rozhodnutí Nejvyššího soudu č. soud. rozhod. a stanov.

Protože trestní stíhání obviněného u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. skončilo rozsudkem, nebylo možno věc téhož obviněného vedenou u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. skončit vydáním trestního příkazu.

V závěru podané stížnosti pro porušení zákona proto ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 Odst. 2 tr. ř. vyslovil, že trestním příkazem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 13. 10. 2000, sp. zn. , byl v neprospěch obviněného M. D. porušen zákon v ustanoveních § 314e odst. 1 (správně odst. 4) písm. d) tr. ř. a § 35 odst. 2 tr. zák. Poté aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. tento trestní příkaz zrušil a dále aby postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k následujícím závěrům.

Podle § 35 odst. 2 tr. zák. soud uloží souhrnný trest podle zásad uvedených v odstavci 1 (uložení úhrnného trestu), když odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal dříve, než byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek za jiný jeho trestný čin. Spolu s uložením souhrnného trestu soud zruší výrok o trestu uloženém pachateli rozsudkem dřívějším, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 314e odst. 5 tr. ř. má trestní příkaz povahu odsuzujícího rozsudku. Účinky spojené s vyhlášením rozsudku nastávají doručením trestního příkazu obviněnému.

Podle § 314e odst. 4 písm. d) tr. ř. nelze trestní příkaz vydat, jestliže má být uložen souhrnný trest a předchozí trest byl uložen rozsudkem.

Z obsahu výše citovaných trestních spisů Okresního soudu v Havlíčkově Brodě, sp. zn. a Okresního soudu v Jihlavě, sp. zn. , je zjevné, že trestné činnosti v obou těchto věcech se obviněný M. D. dopustil před dnem 7. 7. 2000, kdy mu byl doručen trestní příkaz Okresního soudu v Jihlavě ze dne 30. 6. 2000, sp. zn. , jímž byl odsouzen za část sbíhajících se trestných činů. Tímto dnem (7. 7. 2000), tak skutečně došlo k vytyčení pomyslné hranice oddělující trestné činy spáchané ve vícečinném souběhu, za něž připadalo v úvahu uložení souhrnného trestu, od případných trestných činů spáchaných ve formě recidivy, byť byl v důsledku odporu podaného obviněným zmíněný trestní příkaz zrušen.

Okresní soud v Havlíčkově Brodě si těchto skutečností zřejmě byl vědom, neboť předmětný trestní příkaz s poznámkou, že došlo k jeho zrušení podáním odporu, přičemž k nařízení hlavního líčení dosud nedošlo, je ve spise sp. zn. založen na č. l. 30 až 32. Tento soud pak v jím projednávané věci rozhodl trestním příkazem ze dne 13. 10. 2000, který nabyl právní moci dne 27. 10. 2000. Je pravdou, že zde přicházelo v úvahu uložení souhrnného trestu obviněnému M. D., ale pouze za současného splnění podmínky, že ve věci téhož obviněného vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. již bylo pravomocně rozhodnuto. K tomu ale, jak vyplývá z předmětného spisu, došlo až rozsudkem tohoto soudu ze dne 11. 12. 2000, který nabyl právní moci dne 17. 2. 2001.

Okresní soud v Havlíčkově Brodě proto zcela důvodně nečekal na rozhodnutí Okresního soudu v Jihlavě, neboť by došlo ke zbytečnému průtahu v řízení z jeho strany, když k uložení souhrnného trestu obviněnému byl v tomto případě nakonec povinen i Okresní soud v Jihlavě, který řízení ve své věci dosud neskončil. Z obsahu spisu sp. zn. Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pak vyplývá, že dne 9. 11. 2000 byl odeslán na rejstřík trestů v Praze trestní list obviněného M. D. k vyznačení odsouzení. Navzdory tomu v opisu rejstříku trestů, který si na obviněného vyžádal před konáním hlavního líčení Okresní soud v Jihlavě, nebylo ještě ke dni 24. 11. 2000 poslední odsouzení obviněného M. D. trestním příkazem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě vyznačeno. Okresní soud v Jihlavě pak v důsledku této neúplné informace o trestní minulosti obviněného ve věci rozhodl rozsudkem, v němž rozhodl o vině a samostatném trestu, ačkoli objektivně byly splněny veškeré podmínky pro rozhodnutí o případném uložení souhrnného trestu podle § 35 odst. 2 tr. zák.

Nebyl to proto Okresní soud v Havlíčkově Brodě, kdo v konečném důsledku porušil posledně uvedené ustanovení trestního zákona. Taktéž jím nemohlo být porušeno ustanovení § 314e odst. 4 písm. d) tr. ř., jak na to chybně poukazovala stížnost pro porušení zákona, jelikož v době vydání napadeného trestního příkazu Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ještě rozsudek Okresního soudu v Jihlavě nebyl vydán a tudíž jím ani nebyl uložen trest.

Nejvyšší soud proto z výše uvedených důvodů podanou stížnost pro porušení zákona podle § 268 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl.

Vzniklé porušení zákona v neprospěch obviněného, které je umocněno i tím, že k trestu obecně prospěšných prací v rozsahu 300 hodin uloženého trestním příkazem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě, byl rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě uložen tento druh trestu ve výměře dalších 400 hodin, čímž došlo k překročení nejvyšší přípustné sazby tohoto trestu (viz § 36, § 45a odst. 1 tr. zák.), pak bude možné napravit pouze podáním stížnosti pro porušení zákona proti citovanému rozsudku Okresního soudu v Jihlavě.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 10. června 2003

Předseda senátu:

JUDr. František Hrabec