Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
229 C 8/2021
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní titul Veronikou Dumanjić ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit kapitalizovaný úrok ve výši částka, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka a zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do datum a rozdíl zákonného úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit kapitalizovaný úrok ve výši [částka], náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a rozdíl zákonného úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení, kapitalizovaného úroku částka a nákladů spojených s uplatněním pohledávky částka s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba, uzavřela se žalovaným elektronicky po zadání jedinečného identifikačního kódu zaslaného na jím sdělené telefonní číslo, přičemž kód je elektronickým podpisem, dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky. Smlouvou se právní předchůdkyně zavázala žalovanému poskytnout neúčelový úvěr s možností opakovaného čerpání do výše sjednaného limitu částka, žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit formou měsíčních splátek spolu s úrokem ve výši 8,5 % měsíčně a poplatkem ve výši 12,5 % z každé čerpané částky, přičemž minimální výše splátky činila 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem a poplatkem, případně částka, podle toho, která z částek je vyšší. Výše minimální splátky i dlužné částky byla žalovanému sdělena vždy prostřednictvím výpisu. Splatnost byla stanovena k 30. dni v měsíci počínaje dnem uzavření smlouvy. Žalovaný čerpal od právní předchůdkyně žalobkyně celkem částka, avšak minimální splátky dle výpisu nehradil, nezaplatil ničeho, přestože byl upomínán. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, a to skrze společnost právnická osoba, která pohledávku za žalovaným nabyla od původního věřitele na základě smlouvy ze dne datum, tak požaduje zaplacení dlužné jistiny částka a zákonného úroku z prodlení z této částky ode dne datum do zaplacení, dále smluvního úroku ve výši 8,5 % měsíčně z dlužné jistiny od datum do datum ve výši částka a nákladů souvisejících s prodlením ve výši částka, přičemž se jedná o částku 2 x částka za každou splátku v prodlení.
2. K výzvě soudu žalobkyně podáním ze dne datum doplnila žalobu. Uvedla, že nemá k dispozici podklady k ověřování úvěruschopnosti žalovaného, žalovaný neuhradil od vyčerpání úvěru ničeho. Dále popsala proces uzavření smlouvy, k němuž došlo v rámci osobního uživatelského účtu žalovaného na webových stránkách právní předchůdkyně, žalovaný skrze tento účet doručil právní předchůdkyni žádost o zaslání nabídky, po prověření jeho totožnosti a úvěruschopnosti zaslala právní předchůdkyně nabídku k uzavření smlouvy včetně obchodních podmínek a dalších součástí. K uzavření smlouvy následně došlo po zadání unikátního identifikačního kódu, který byl žalovanému zaslán na telefonní číslo uvedené při registraci a který je elektronickým podpisem a zároveň identifikací. Peněžní prostředky byly žalovanému převedeny bezhotovostně na účet č. bankovní účet. Žalobkyně také specifikovala proces postoupení pohledávky.
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
4. K ústnímu jednání se žalovaný, přestože byl řádně předvolán, bez omluvy nedostavil, žalobkyně se prostřednictvím právního zástupce omluvila, odročení nežádala, soud proto jednal a rozhodl podle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “) v nepřítomnosti účastníků.
5. Žalobkyně k důkazu předložila smlouvu o revolvingovém úvěru ze dne datum, formulář loan application info číslo formulář loan application info číslo standardní informace o spotřebitelském úvěru, standardní podmínky smlouvy o úvěru, obchodní podmínky ke spotřebitelským úvěrům, platební informace – faktury k zaplacení, potvrzení o provedených platbách a předžalobní upomínku ze dne datum spolu s podacím lístkem.
6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, dne datum převedla na účet ve vlastnictví žalovaného částky ve výši částka a částka, celkem částka. Vlastnictví účtu žalovaným stejně jako provedení jednotlivých plateb v uvedené výši z účtu právní předchůdkyně bylo zároveň prokázáno sdělením právnická osoba doručeným zdejšímu soudu dne datum. Předžalobní upomínkou odeslanou dne datum zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dluhu ve lhůtě do tří dnů, tj. do datum. Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že účastníci uzavřeli distančním způsobem smlouvu o revolvingovém úvěru, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno, neboť ani z listin označených jako„ smlouva o revolvingovém úvěru“, ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k dohodě, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky v uvedené výši a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit spolu s dalšími závazky. Nebyl prokázán ani obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalovaného na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Skutečnost, že tyto listin y obsahují osobní údaje žalovaného, není dostatečnou evidencí jeho projevu vůle. Předložené listin y navíc nebyly podepsány ani právní předchůdkyní žalobkyně.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postupovaných pohledávek bylo zjištěno, že původní věřitel, společnost právnická osoba postoupila pohledávku za žalovaným na společnost právnická osoba
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postupovaných pohledávek bylo zjištěno, že společnost právnická osoba postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni, tato skutečnost byla žalovanému oznámena dne datum.
9. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, zejména že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela smlouvu právě s žalovaným v tvrzeném rozsahu. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle ust. § 118a o. s. ř. o. s. ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle ust. § 118a o. s. ř. o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009 ).
10. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo ze dne datum o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (dále jen nařízení), vše ve znění účinném v době tvrzeného právního jednání.
11. Podle ust. § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Podle čl. 3 bodu 10 nařízení pro účely tohoto nařízení se rozumí„ elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání.
13. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (číslo Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
15. Zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, ať už v písemné či ústní formě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků, podstatnou náležitostí je však elektronický podpis jednající osoby, přičemž prostý elektronický podpis pak nezaručuje ani obsah podepsané listin y, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měli dohodnout, ani osobu jednajícího. V daném případě pak smlouva nebyla podepsána jakýmkoli způsobem ani jednou ze stran, není tedy zřejmé, zda k uvedenému jednání s obsahem zachyceným v této listin ě vůbec mezi stranami došlo.
16. Na druhou stranu bylo v řízení zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně odeslala žalovanému na účet v jeho vlastnictví celkem částku částka, přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaný v řízení neuplatnil ani žádnou obranu, má právní předchůdkyně žalobkyně podle ust. § 2991 o. z. právo na vrácení těchto prostředků z titulu bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno obohacení na straně žalovaného, úbytek majetku na straně právní předchůdkyně žalobkyně a kauzální nexus. Postoupení pohledávky na žalobkyni skrze dočasného věřitele (právnická osoba) bylo taktéž prokázáno. Soud proto rozhodl tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku částka, ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.
17. Nárok žalobkyně na přiznání úroku z prodlení soud posoudil jako částečně důvodný. Zákonný úrok z prodlení je důvodný od datum, a to pouze v rozsahu přiznané částky. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007 ). Takovou výzvu žalobkyně odeslala žalovanému dne datum s určením data splatnosti do tří dnů. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na úrok z prodlení dle ust. § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od datum, a to za použití domněnky stanovené v ust. § 573 o. z. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu v příslušenství zamítl.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení ve větším rozsahu úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 42,90 % z jejich celkové výše částka (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 71,45 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 28,55 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ust. § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Postup podle ust. § 14b a. t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje částka a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).